Čtyři hodiny před očekávaným hlasováním o rozpuštění Poslanecké sněmovny Paroubek všechny šokoval tím, že jeho ČSSD návrh nepodpoří. Obává se prý dalšího napadení u Ústavního soudu, a tak chce najednou volby až v červnu 2010.
Volby tedy nakonec zřejmě budou v řádném termínu po uplynutí čtyřletého volebního cyklu. Ostatní strany buď nechtějí, anebo nemají bez hlasů sociální demokracie sílu prosadit rozpuštění Sněmovny.
Jedna možnost předčasných voleb tady ještě je: Fischerova úřednická vláda by spojila svou důvěru s konkrétním zákonem, a kdyby se jím poslanci tři měsíce nezabývali, prezident vyhlásí nové volby do 60 dnů. To znamená, mohly by být někdy v únoru. To už nemá cenu dělat, nic moc se tím neurychlí.
Jiří Paroubek to vlastně ani nechce. Najednou bere za vděk úřednickou vládou a jejím návrhem na úsporný rozpočet, ačkoliv ještě nedávno říkal, že Fischerův kabinet nemá mandát.
Lídr socialistů hraje podivnou hru, velmi těžko jí rozumět. Vždyť v dubnu svrhnul Topolánkovu vládu, která zrovna předsedala Evropské unii. Jiný kabinet neměl připravený, chtěl rychle předčasné volby. Strašně usiloval o to, aby byly v říjnu. Je to jeho šťastný termín, vloni v něm drtivě vyhrál krajské a senátní volby.
Jenže vysněné říjnové volby mu zrušil Miloš Melčák a Ústavní soud. Paroubek hřímal, že předčasné volby jsou veřejným zájmem. Bůh ví proč si myslel, že deset milionů lidí prý chce jít strašně moc volit.
Tak se narychlo dohodl s prezidentem, předsedy obou komor parlamentu, kolegy šéfy konkurenčních partají, že volby udělají v listopadu. Kvůli této písemné dohodě narychlo zasedali poslanci i senátoři, premiér Fischer i prezident Klaus podepisovali ještě skoro mokrý zákon.
Proč nakonec Paroubek takhle otočil? Lze mu věřit, že se bojí další porážky u Ústavního soudu?
Nabízí se i jiné důvody:
1) Jiří Paroubek ze svých milovaných průzkumů veřejného mínění zjistil, že ČSSD by teď prohrála. Prostě proto, že její příznivce natolik znechutil odklad voleb z října na listopad, že by k urnám kvůli znechucení politikou raději ani nešli.
2) Část poslanců sociální demokracie chtěla Paroubka podrazit a dnešní rozpuštění Sněmovny by nepodpořila. Nechtěli přijít na dva měsíce o plat a další všemožné štědré požitky.
3) Socialisté zjistili, že hospodářská krize je fakt vážná. Vyhrát teď volby a přijít k prázdní státní kase vlastně není žádné vítězství. Na sliby určitě nebude, musí se naopak šetřit – a není lepší udělat tyhle nepopulární kroky úřednickou vládu?
