Vstupní objekt do hlavní budovy nemocnice, ve kterém dřív byla restaurace, samoobsluha i jiné služby, je už rok a půl uzavřený (o problému čtěte podrobněji zde). Řidiče na nové dálnici D47 na Ostravsku zpomaluje zvlněný povrch. Navíc hrby znovu vznikají i tam, kde už stavbaři vyměnili živičný koberec.
Odborníci zjistili, že problémy obou staveb mají shodnou příčinu. "A stejné problémy mají i další novostavby na Ostravsku za posledních asi dvacet let," říká Radim Čajka, který vede katedru konstrukcí na stavební fakultě ostravské VŠB-Technické univerzity.
Škody jdou do stovek milionů
Ačkoli se na první pohled zdá, že jednoznačnými viníky jsou stavebníci, viníka zatím nikdo nezná. Ale možná ho bude časem zjišťovat soud. Na ten se jako první obrátila firma Eurovia, nástupnice firmy ODS - Dopravní stavby Ostrava, která stavěla část dálnice D 47 a investor po ní chce, aby všechny závady odstranila na své náklady.
"V pondělí budeme jednat o termínech a rozsahu práce. Prokázalo se, že se jedná o oprávněnou reklamaci, takže opravy bude hradit zhotovitel," uvedla Nina Ledvinová, tisková mluvčí Ředitelství silnic a dálnic.
Firma Eurovia se opravám nebrání. "Dálnice je zvlněná a my ji musíme opravit. Už předloni na podzim a loni v únoru i březnu jsme části živičného koberce odfrézovali a položili nový," říká mluvčí firmy Petra Kučerová s tím, že tehdy ještě bohužel nikdo nevěděl, co je příčinou problémů.
Až letos odborníci prokázali, že problémy působí nevhodná struska, která zvětšuje svůj objem. Jediným řešením je strusku vykopat. Pro Eurovii to znamená zvlněné úseky dálnice rozkopat, podloží vybagrovat, odvézt pryč a postavit novou cestu. "S opravami začneme v nejbližších týdnech. Povede to k omezení provozu," netají Kučerová.
Struskou se bude zabývat i soud
Náklady chce firma soudně vymáhat po dodavateli špatné strusky. V minulých dnech už podala ke Krajskému soudu v Ostravě žalobu o náhradu škody ve výši 30 milionů korun na firmu Harsco Metal CZ, která je nástupnicí původního dodavatele strusky, firmy Hecket Multiservis CZ. Ta již však neexistuje.
"V občanskoprávním sporu chceme vymáhat náklady spojené s opravami závad, které nevznikly naši vinou," komentovala žalobu Kučerová.
"My jsme totiž od dodavatele odebrali certifikovaný materiál, který byl na seznamu materiálů schválených investorem," vysvětlila mluvčí.
Podle mínění některých znalců může jít o podvod s ocelárenskou struskou, na kterém vydělali překupníci. "Na bezcenný odpad získali certifikát a přesvědčily úřady, že je to kvalitní materiál vhodný pro stavby. Mnohé stavební firmy za něj draze platily a teď je z toho průšvih," míní muž, který si nepřeje zveřejnit jméno.
Jednatel žalované společnosti Harsco Metal Vladimír Macura se s MF DNES odmítl bavit. "O žádné žalobě nic nevím," řekl jen. A také odpověď na otázku týkající se strusky rázně zamítl. "Problémy jsou různé, ale teď je nechci řešit. Mám dovolenou a oběd na stole."
Nejde o podvod, ale o vážný problém
Řada potíží se navíc projevila až po záruční lhůtě, opravy jdou tedy na vrub vlastníka nemovitosti.
To je i případ fakultní nemocnice. "Rekonstrukce vstupního objektu bude náročná časově i finančně. Předpokládáme, že bude stát asi 70 až 80 milionů korun. Zatím nevíme, kde na to vezmeme peníze," řekl náměstek ředitele fakultní nemocnice Ivo Žolnerčík.
Zničená budova stojí totiž už 17 let, nemocnici tak nezbývá, než "problém" odstranit za své, případně za dotace od státu, kraje či města.
Příroda dělá investorům i stavebníkům obrovské starosti
Zatímco stavebníci jsou přesvědčení, že se stali obětí podvodu ze strany dodavatelů strusky, odborníci to vidí jinak. "Dřív se nevědělo, že jeden typ strusky ve vlhku bobtná. Probíhají tam složité chemické procesy, jejichž následek se projeví až po delší době," říká Radim Čajka.
I soudní znalec na inženýrskou geologii, hydrogeologii a staré ekologické zátěže Michal Kofroň míní, že nejde o podvod, ale o vážný problém, který by měli u jednoho stolu společně řešit investoři se stavebníky, výrobci strusky a dalšími odborníky, místo aby ukazovali jeden na druhého, kdo je viníkem.
"Přišlo se na nové skutečnosti. Příroda je mocná čarodějka. Bylo by správné upravit technické podmínky pro použití strusky," míní Kofroň.
Podle Věry Breiové, mluvčí firmy ArcelorMittal Ostrava, v níž vzniká struska při výrobě železa či oceli, má každý typ svůj materiálový list a certifikát, které uvádějí chemické složení. "Je na stavebníkovi, jak strusku použije. Ta ocelárenská není vhodná do podloží."
