Ladislav Toušek z Katedry antropologie ZČU v Plzni je také jedním z

Ladislav Toušek z Katedry antropologie ZČU v Plzni je také jedním z organizátorů, kteří připravili průvod proti extremistům v Plzni. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Potíží s Romy v Plzni nepřibylo, je to umělá panika, tvrdí antropolog

  • 214
Extremisté, kteří v sobotu prošli Plzní, nereagovali na nic, co by se v poslední době ve městě dělo. Problém, na který chtějí neonacisté upozornit, je uměle vytvořený, tvrdí Ladislav Toušek z Katedry antropologie Západočeské univerzity.

"Od kolegů, kteří se romskou problematikou v Plzni zabývají, vím, že v lokalitách, kde Romové žijí, nedošlo k nárůstu žádných problémů. Pouze místní samospráva najednou začala mluvit o tom, že je tam třeba zvyšovat policejní hlídky, že tam dochází k nějakým potížím a k jejich eskalaci. Ale k tomu reálně nedošlo, nezvýšila se trestná činnost, nezvýšily se stížnosti, nezvýšily se přestupky. Je to jen reakce na nějakou situaci," říká Toušek.

Říkáte, že problém je uměle vytvořený. Kdo ho tedy vytvořil? ¨
Na jedné straně média, na druhé pak veřejnost, která reaguje na to, jak se vše prezentuje. Pak se přidá i místní samospráva, která vidí, co se odehrává v severních Čechách, a má pocit, že se to začíná odehrávat i v Plzni. Přitom je to vytvořená morální panika.

Takže místní samospráva by měla být umírněná a neměla by na problémy upozorňovat?
Měla by reálně vysvětlovat, že nedochází ke zvýšené kriminalitě. A pokud k ní dochází, tak že to není v důsledku toho, že v problémových lokalitách bydlí Romové, ale v důsledku toho, že se neinvestuje do městských nemovitostí. Ty pak jsou volně přístupné a chodí tam feťáci. Problémy nedělají místní obyvatelé. Jedná se o lokality, které jsou zdevastované, město do nich neinvestuje a ta místa pak k sobě lákají uživatele drog ze široké oblasti.

Zhoršila se sociální situace Romů v poslední době?
Ta se zhoršuje kontinuálně.

S ekonomickou krizí a s nedostatkem práce?
Nejen s ekonomickou krizí, realita byla stejná už před ní. Protože recese dopadla spíš na vrstvy obyvatel, které se v té době nenacházely na tak nízké ekonomické úrovni. To znamená, že situace Romů byla už předtím špatná a zhoršuje se dál.

Co by situaci zlepšilo? Změna struktury sociálních dávek, jiná konstrukce dávek? Máte nějaký recept na zlepšení?
Protesty, které byly svolané po České republice, jsou spojené s problematikou sociálního bydlení.

Takže doporučujete vytvářet víc sociálních bytů?
Doporučuji tuto kategorii vůbec vytvořit. V České republice totiž neexistuje definice toho, co je sociálního bydlení.

Magistrát v Plzni přitom ale vlastní hodně bytů. Vy tedy říkáte, že je neumí dát správným lidem?
Kritéria přidělování bytů v Plzni jsou dlouhodobě nastavená tak, že diskvalifikují lidi, kteří by měli mít nárok na sociální bydlení.

Na čem jsou ta kritéria postavená?
Podmínkou je třeba zaměstnání, dostatečný příjem. Kritérii v Plzni se zabýval i veřejný ochránce práv, kterému byla poslaná stížnost na město Plzeň kvůli diskvalifikaci určitých skupin obyvatel.

Tedy i Romů, kteří pak zůstávají řekněme na ulici?
Kteří pak přecházejí na komerční ubytovny. Ty velmi draze suplují sociální bydlení, které v Česku neexistuje. To není případ jenom Plzně, sociální bydlení v České republice absentuje jako takové. I v jiných městech jsou kritéria nastavená tak, aby diskvalifikovala určité skupiny obyvatel.

Je to podle vás záměr?
Samozřejmě. Město se chová tak, aby mělo co nejmenší starosti. Předpokládá, že když dá byt člověku, který je zaměstnaný, má málo dětí a tak dále, tak bude mít méně problémů.

A přenese řešení problémů na komerční subjekty, které nemají žádné sociální pohnutky, ale spíš finanční.
Finanční s tím, že dostávají příplatek na bydlení, aby se celková cena za bydlení dorovnala. Je to pak velmi rentabilní sféra podnikání, kterou zaplatí stát.

Takže města vytvářejí podmínky pro byznys, který platí stát?
Nejen samospráva, ale i státní správa. Jedná se o lokality, které jsou nebo v minulosti byly chápané jako problematické, v Plzni je to třeba zrušená Resslova ulice nebo pomalu se vybydlující městské byty na Jateční ulici. To jsou místa, která vytvořila místní samospráva, která tam zcela pragmaticky přidělovala byty pouze Romům bez ohledu na pořadníky. Přidělovala tam byty podle příjmení.

Kvůli tomu se pak vytvořila ghetta a s tím související problémy?
Vycházím z toho, že i kdyby byla romská populace jakkoli početná, tak není přece možné, aby v jednom domě žilo 90 procent Romů. To statisticky není možné.

Mohlo město s ohledem na ochranu Romů pochod neonacistů zakázat? Ten vyvolal protiakce občanských aktivistů, kteří v Plzni demonstrovali proti neonacistům. Nemůže to ještě víc eskalovat napětí?
Někteří lidé věnující se romské problematice protest odmítali s tím, že se na problém ještě více upozorňuje, a tím vlastně dochází k vytváření problému. To je samozřejmě pádný argument vycházející z mediální konstrukce. Podle mého názoru a podle lidí, kteří stojí za svoláním protiakce proti neonacistům, není možné vyklízet veřejný prostor a nechat prezentovat určité názory. Ve chvíli, kdy na vaše spoluobčany někdo křičí pod jejich okny, že by se měli zplynovat a tak dále, tak v tu chvíli je potřeba vyjádřit solidaritu. Strategie vyklízení veřejného prostoru je pro mě totožná s lhostejností bez ohledu na riziko, že dochází k větší medializaci problému a neonacisté nebo kvazineonacisté dostávají ve veřejném prostoru to, co chtějí, tedy pozornost.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video