„Nemyslím si, že bychom měli v dohledu situaci, která by způsobila rychlé tání sněhu. Za poslední roky jsme si odvykli, že by se sníh držel i v nižších polohách, nicméně je to normální situace,“ vysvětlil iDNES.cz ředitel úseku hydrometeorologie Českého hydrometeorologického ústavu Jan Daňhelka.
Povodně kvůli tajícímu sněhu podle něj hrozí zejména v okamžiku, kdy se ze dne na den výrazně oteplí. „Nebezpečné rychlé tání nastává, když je během dne teplo a i nejnižší noční teploty nepadají pod šest stupňů Celsia,“ doplnil. To však podle předpovědi meteorologů v následujících dnech nehrozí, mrznout má na celém území republiky až do konce února.
Většina přehrad v Česku momentálně hlásí maximální naplnění kapacity, část vody proto raději upouštějí. „Na většině nádrží již máme nastaveny zvýšené odtoky a předpokládáme, že během tohoto a následujícího týdne snížíme hladiny tak, aby odpovídaly aktuálním zásobám ve sněhu nad našimi vodními díly,“ uvedl vedoucí vodohospodářského dispečinku Povodí Labe Jiří Petr.
Přehrady však musejí myslet také na léto, kdy se zásoby vody ze sněhu v horách mohou hodit. „V období jarního tání tyto zásoby dotují nejen vodní toky, ale plní i nádrže, které zajišťují vodu pro obyvatelstvo i průmysl v letním období,“ vysvětlila mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková.
Prohlubující se mráz svírá Česko. Ještě nasněží a místy bude -18 stupňů |
Půda v Česku je v současnosti díky hustému sněžení, které v uplynulých dnech zasáhlo prakticky všechny části země, téměř kompletně nasycena vodou. Podle předpovědi portálu Intersucho se situace v následujících deseti dnech nezmění.
Právě maximálně nasycení půdy může při rychlé oblevě způsobit problémy. „Sněhová pokrývka, která je momentálně v nižších polohách, může přidat zhruba 20 až 30 centimetrů vody, která je tam přichystána a v případě tání se bude jednak vsakovat do půdy, postupem času se bude také vypařovat a část bude také odtékat do vodních toků,“ vysvětlil hydrometeorolog Daňhelka.
Lidé si zvykli na teplé zimy
Letošní zima není podle odborníků na množství sněhu či nízké teploty z dlouhodobého hlediska nijak výjimečná, lidé si jen zvykli na teplejší zimy z posledních let.
„Je pravda, že v posledních pěti letech byly o něco teplejší. To platí v závislosti na nadmořské výšce. Pokud se budeme bavit o Božím Daru nebo Harrachově, tak tam je každý rok podobné počasí. Zato pod 500 metrů nad mořem, kde žije většina obyvatel Česka, bylo v posledních zimách často teplo, takže jsme si na to zvykli,“ řekl iDNES.cz Rudolf Kovařík, dlouholetý pozorovatel počasí a správce meteorologické stanice v Šindelové v Krušných Horách.
OBRAZEM: Běžkaři v centru Prahy, snowboardisti na Petříně a havárie na silnicích |
Letošní zimu tedy na rozdíl od veřejnosti pokládá za normální. „Měli bychom si připomenout, že například v roce 1929 bylo v Litvínovicích, což je v jižních Čechách zhruba ve výšce 500 metrů nad mořem, minus 42 stupňů. Nízké teploty se tedy mohou vyskytovat i v nížinách,“ doplnil.
Aktuální počasí závěrem vystihl pranostikou. „Únor bílý, pole sílí. Sníh se momentálně objevuje i v nížinách, a i když minulý týden na většině území roztál, tak se teď opět vrátil zpátky,“ uzavřel Kovařík.
Jeho slova potvrzuje i aktuální mapa ČHMÚ, sněhová pokrývka leží ve všech polohách s výjimkou části jižní Moravy. Největší množství sněhu je v Krkonoších a Jeseníkách. V následujících dnech pak meteorologové očekávají další sněžení v celé zemi.