Povodně 2024
Sledovat další díly na iDNES.tvKatastrofální záplavy v Česku mají další potvrzené oběti. „Jeden muž byl v bytě, který byl zcela zatopen. Když opadla voda, tak byla nalezena mrtvola tohoto muže, a jeden muž byl nalezen v místním potoce. Dvě osoby jsou pořád ještě pohřešovány, zatím jsme je nenašli, takže můžeme předpokládat cokoli,“ uvedl policejní ředitel Moravskoslezského kraje Tomáš Kužel.
Policie eviduje celkem osm pohřešovaných, mezi nimi i tříčlennou posádku vozu, který v sobotu spadl do vody na Jesenicku. Tam záplavy způsobily škody nejméně za desítky mil. Kč. Voda zničila silnice, mosty, ulice i nemovitosti. Demoliční výměr čeká prvních 20 domů.
Před 15. hodinou platil některý z povodňových stupňů na 194 místech. Poprvé od soboty klesl počet pod dvě stovky. Odpoledne navíc poklesla hladina na řece Opavě v Děhylově, nikde v Česku tak již neplatí extrémní ohrožení.
Ministryně obrany Jana Černochová večer uvedla, že vláda schválila nasazení vojáků na územích zasažených povodněmi a že povoláno od 17. září do 31. října může být až 2 000 vojáků.
Bez elektřiny 82 tisíc domácností
Energetici odpoledne snížili počet domácností bez elektřiny na 82 tisíc z ranních 118 tisíc. Nejhorší situace zůstává v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. V neděli večer bylo bez proudu zhruba 135 tisíc míst, přesto některá v noci přibyla.
Distributor EG.D. na svém distribučním území eviduje přibližně 5 000 domácností bez dodávek elektřiny. „Od rána se nám dařilo poruchy opravovat a obnovovat dodávku elektrické energie, nicméně před polednem začaly poruchy hlavně na východě našeho distribučního území přibývat a to zejména ve Zlínském kraji a v Jihomoravském kraji. Nejlepší situace je v Jihočeském kraji, kde je aktuálně bez dodávek jen zhruba 100 zákazníků,“ uvedl v pondělí po poledni mluvčí společnosti Roman Šperňák.
S ohledem na velké množství poruch tak zůstává v platnosti kalamitní stav, který v neděli vyhlásila energetická skupina ČEZ v sedmi okresech Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Firma E.ON má nadále kalamitní stav v Jihomoravském a Zlínském kraji, Kraji Vysočina a na Prostějovsku v Olomouckém kraji.
Problémy mají také mobilní operátoři. Nadále mají nejvíce výpadků na Jesenicku a Ostravsku, kde se zatím nemohou dostat k některým vysílačům, aby pro ně zajistili náhradní napájení elektřinou. Na severu a jihu Čech je signál s drobnými výjimkami dostupný. Na Moravě operátoři rozmístili desítky dieselových agregátů, pomáhají jim v tom hasiči. Ke generátoru u vysílače pokrývajícího zaplavený Krnov palivo dopravil vrtulník.
„Bohužel aktuální situace technikům neumožňuje přístup k některým vysílačům. Je to životu nebezpečné a řešíme možnosti přístupu s IZS. V tento moment je kvůli přerušení dodávek elektrického proudu významná část signálu na Moravě zajištěna pouze z náhradních zdrojů energie,“ řekla mluvčí T-Mobilu Patricie Šedivá.
Vlaky stojí, škoda vyjde na stovky milionů
Omezení provozu na železnici z důvodu povodní se k 16:30 týkalo přibližně 15 procent pravidelně vypravovaných vlaků Českých drah. Nejkritičtější je situace v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Ráno bylo mimo provoz asi osm desítek železničních úseků. Škody na infrastruktuře budou podle předběžných odhadů ve stovkách milionů korun.
Přehnala se u vás velká voda? Pošlete nám video nebo fotografie. |
„Nejvážnější situace je v Moravskoslezském kraji, a to zejména na Ostravsku a Opavsku, v Olomouckém kraji pak v podhůří Jeseníků. Nejezdí se také v dalších horských a podhorských oblastech prakticky napříč celou republikou,“ uvedla Správa železnic. V některých případech jsou tratě uzavřené preventivně.
Pro dopravu znamená největší komplikaci zastavení provozu na koridorovém úseku od Hranic na Moravě přes Ostravu a Bohumín na hranici s Polskem. Nejen zde zatím není možné určit, kdy se provoz obnoví, uvedla Správa železnic. „U zaplavených úseků bude třeba počkat, až opadne voda, poté je důkladně zkontrolovat a pak případně přistoupit k opravám. To vše potrvá minimálně několik dní,“ píše se v tiskové zprávě.
Drážní hasiči se od pátku v souvislosti s povodněmi zabývali téměř 280 událostmi. Odstraňovali spadlé stromy, čistili ucpané propustky či odčerpávali vodu ze zatopených stanic. V některých případech byly zásahy preventivní kvůli tomu, aby se předešlo větším škodám. O víkendu také pomáhali při záchranných a evakuačních pracích, zejména v Opavě a Krnově. Přesunuly se tam některé jednotky z Brna, Českých Budějovic či Nymburku.
Chybí přehrady
Pokud by byla postavena přehrada v Nových Heřminovech na Bruntálsku, s ohledem na už vybudovaná protipovodňová opatření by ochránila Krnov i Opavu. Škody by v žádném případě nebyly takové, jaké jsou po záplavách dnes. Po pondělním jednání Ústřední povodňové komise to na briefingu řekl ministr zemědělství Marek Výborný.
Po jednání s prezidentem Petrem Pavlem se podobně vyjádřil ministr financí Zbyněk Stanjura, dřívější dlouholetý opavský primátor a moravskoslezský zastupitel. Označil za selhání, že přehrada není postavena. Ivo Dokoupil z Hnutí Duha Jeseníky dnes řekl, že přehrada by vodu jen pozdržela a ostatní protipovodňová opatření v regionu nejsou ani po desítkách let hotová.
Aktuálně ze zatopeného Krnova (16. září 2024)
Na snímku opadající voda v Opavě. Sídliště Kateřinky. (16. září 2024)
Obě města v neděli zasáhla povodeň a zatopila rozsáhlá území. Proti přehradě dlouhodobě vystupuje právě Hnutí Duha Jeseníky, se stavbou nesouhlasí ani obec Nové Heřminovy, která by měla být v souvislosti se stavbou přehrady částečně zatopena.
O přehradě v Nových Heřminovech uvažovali už v roce 1911, říká hydrometeorolog |
Pokud by bylo vodní dílo Nové Heřminovy postaveno, povodí Odry a města Krnov a Opava by podle Výborného nezasáhla stoletá, ale pouze pětiletá povodeň. „Krnov v neděli kulminoval na 250 kubických metrech za sekundu, pokud by bylo dílo Heřminovy postaveno, bylo by to pouze 150 kubíků za sekundu,“ uvedl Výborný.
V Opavě by byl v případě, že by bylo možné využít zadržení vody přehradou, podle ministra maximální průtok 330 krychlových metrů za sekundu. Průtok tam v neděli dosáhl 643 metrů krychlových za sekundu.
Povodně 2024
Sledovat další díly na iDNES.tvMěsto Litovel je zcela uzavřené
Do Litovle na Olomoucku v neděli večer dorazila očekávaná záplavová vlna. Voda z řeky Moravy v desetitisícovém městě zalila několik ulic a ani ráno neubývala. Město je zcela uzavřené, podle starosty voda zaplavila zhruba 80 procent území. Situaci zhoršují také výpadky operátorů a proudu. Voda začala pozvolna klesat kolem pondělního poledne.
Litovel spláchla vlna. Město je zcela uzavřené, voda pozvolna klesá |
Podle starosty Viktora Kohouta nastávají komplikace s informováním veřejnosti. „Náš slogan Město, které objímá voda, se v praxi nyní činí,“ řekl starosta. V zatopené Litovli neteče podle radnice ani pitná voda. Na opravě se pracuje. Rovněž má výpadky krizová telefonní linka, uvedlo město.
V Ostravě se protrhla hráz
Situace u soutoku Odry s Opavou je velmi vážná až kritická. „Ostrava má pátou řeku, hráz Odry o délce asi padesát metrů a hloubce metr až dva je protržená, řešíme nyní její utěsnění. Voda proudí směrem na chemické závody, koksovnu a do obvodů Moravská Ostrava a Přívoz, zasažena bude asi i Nová Ves,“ uvedl náměstek ostravského primátora Aleš Boháč a velikost nové řeky přirovnal k toku Lučiny mezi Havřovem a Ostravou. „Nyní akutně řešíme, jak průrvu zaplnit, přijedou tady jeřáby a další těžká technika,“ doplnil náměstek.
Je třeba obnovit signál, dodávku elektřiny, komunikace, řekl Fiala v Jeseníku |
Krizový štáb města Ostravy a záchranáři řeší situaci poškození hráze v délce asi 50 metrů na soutoku Odry a Opavy, kde dochází k zaplavení přilehlých území. „Kvalifikovaný odhad evakuovaných osob na území města Ostravy k pondělnímu ránu asi 2 500 osob, z toho zhruba 300 lidí využilo služeb evakuačního centra Ostravy,“ uvedla mluvčí Ostravy Gabriela Pokorná.
Z Ostravy-Přívozu hasiči během pondělí zachránili 530 lidí včetně dětí. Na místě pomáhaly čluny i vrtulník. Lokalita se nyní už jen monitoruje.
„Řešení situace má nejvyšší prioritu, abychom utěsnili poškozené části hráze a zamezili tak dalšímu přívalu vody do ohrožených území a eliminovali případné další evakuace. Složky IZS jsou vybaveny nejlepší technikou, k dispozici je i vrtulník. Apeluji na obyvatele, aby dbali pokynů složek IZS, aby zvážili nutnost individuálního cestování do města, doprava v Ostravě je omezena množstvím uzavírek, a to i na klíčových dopravních tepnách,“ uvedl primátor Jan Dohnal.
Povodně 2024
Sledovat další díly na iDNES.tvMoravskoslezští policisté zaznamenali první případ pokusu o rabování. Obětí byla soukromá firma. Policie zatím nechce říct zda viníka či viníky dopadla. V pondělí to řekla mluvčí moravskoslezské policie Soňa Štětínská. Hejtman Josef Bělica (ANO) počínání označil za hyenismus a vyzval obyvatele, aby se k sobě chovali ohleduplně. Kvůli povodním musely být v regionu evakuovány tisíce lidí, kterým voda zaplavila domovy a pod vodou je i množství provozoven.
Ukončení záchranných prací na Jesenicku
V neděli večer ukončili hasiči záchranné práce na Jesenicku. Zachránili 230 lidí, evakuovali jich 2 000, asi 350 z nich využilo nouzového ubytování. Nasazeny byly stovky hasičů a policistů. Od soboty do pondělního rána v kraji evidovali 1 750 událostí, řekla mluvčí hasičů Lucie Balážová.
Hasiči při záchranný akcích v tomto horském okrese využívali čluny i vrtulník, nejvíce zásahů tohoto typu evidovali podél toku Bělá, z Jeseníku až do Mikulovic. Situace se v neděli zdramatizovala v Hanušovicích, kde se utrhl břeh řeky a sesunul se do vodního toku.
Nemocnici Jeseník se i během povodní podařilo udržet provoz, je však bez dodávky plynu. Kvůli uzavřeným cestám je odříznuta od okolí, přijímá však akutní stavy.
Peněžitou pomoc až čtvrt miliardy korun pro obce postižené povodněmi v pondělí dopoledne schválilo zastupitelstvo Olomouckého kraje. Hejtmanství bude peníze postupně rozdělovat. Vyplývá to z výsledků jednání zastupitelů. Hejtman Josef Suchánek (STAN) na zasedání uvedl, že nejpostiženější oblastí kraje je Jesenicko, ale záplavy postihly i třeba Šumpersko, Litovelsko a další části kraje.
Hladina Labe pod soutokem s Orlicí v Hradci Králové v pondělí v pět hodin ráno přesáhla hranici třetího povodňového stupně. Stejný povodňový stupeň platil v Královéhradeckém kraji na dalších sedmi místech, informovalo Povodí Labe.
Frýdlantské vodárenské společnosti (FVS) se v noci na pondělí podařilo znovu spustit úpravnu vody v Bílém Potoce na Liberecku a doplnit zásoby pitné vody ve vodojemu. Zásoby by měly vydržet do středy, řekl ředitel Petr Olyšar. Kvůli záplavám musela společnost úpravnu odstavit. V sobotu proto vyzvala obyvatele sedmi obcí, které zásobuje, aby omezili spotřebu pitné vody a používali ji jen na pití a vaření.
Největší přírodní neštěstí po roce 1989 v ČR:
|
