Míra sucha se určuje jako poměr aktuální nasycenosti půdy do jednoho metru k průměrné nasycenosti za roky 1961 až 2010. Nasycenost půdy je absolutní hodnotou a vyjadřuje množství vody v půdě. Stoprocentní nasycenost je prakticky v celém Zlínském a Olomouckém kraji, také na Vysočině a až na drobné výjimky v Pardubickém, Libereckém, Karlovarském a Jihočeském kraji.
Stoprocentní nasycenost vykazuje až na oblast Znojemska i Jihomoravský kraj, Moravskoslezský kraj zase s výjimkou oblasti kolem Ostravy, Opavy a úzkého pásu kolem řeky Odry.
Více na iDNES.cz/Sucho |
V Plzeňském kraji se nasycenost půdy pohybuje v rozmezí 60 až 100 procent, převládá stoprocentní, mezi 70 až 100 procenty je půda nasycena ve Středočeském kraji. Nejméně je nasycena v Ústeckém kraji, kde se sice také pohybuje mezi 60 až 100 procenty, převládá ale rozmezí 70 až 90 procent.
Na začátku ledna byla na Moravě situace zhruba stejná jako na konci, v Čechách ale bylo více oblastí, kde půda nebyla nasycena ze 100 procent. V Plzeňském a Ústeckém kraji byly i oblasti, kde se nasycenost pohybovala mezi 50 až 60 procenty.
Více na Počasí iDNES.cz |
Tým InterSucha měří sucho na základě tří pilířů. Základem je model vodní bilance, který maximálně využívá vstupních dat z pozemních měření Českého hydrometeorologického ústavu vztažených na čtvercovou plochu o straně 500 metrů. Výpočet bere v úvahu i typ vegetačního krytu, typ půdy, úroveň svažitosti i expozici.
Aktuální stav půdní vlhkosti odhadnutý modelem se porovnává s padesátiletým průměrem stanoveným pro každý den. Monitoring na základě dvou předchozích pilířů je doplněný o nezávislou analýzu dopadů sucha na vegetaci prostřednictvím konfrontace aktuálních a archivních satelitních snímků stavu vegetace.
