Velmi teplý začátek příštího týdne s teplotami nad 35 stupňů Celsia podle Adamovského takřka nelze zpochybnit. Český hydrometeorologický ústav proto avizuje dlouhou vlnu veder bez deště s možností denních rekordů.
Včerejší předpovědi předpokládaly i 42 stupňů na jižní Moravě, podle Adamovského je však hodnocení pouze na základě jednoduchého pohledu do aplikace na delší dobu dopředu „ošemetné“.
„Aplikace ukázaly nejvyšší možnou hodnotu z rozptylu možných teplot, ačkoliv nebyla nejpravděpodobnější. Data nebyla špatná, ale jde o interpretaci,“ uvádí. „Není samozřejmě vyloučeno, že budou teploty příští týden stoupat velmi lokálně i nad 38 stupňů, ale tato pravděpodobnost je v tuto chvíli velmi malá, navíc poslední výstupy modelů šanci na tuto variantu přiblížily skoro nule.“
Graf průběhu teploty v hladině atmosféry 850 hPa (1500 metrů nad mořem) v modelu ECMWF - průběh teploty je znázorněn fialovou barvou
„Pokud chceme odhadnout nejistotu v předpovědi nějakých meteorologických prvků, třeba teploty, sledujeme takzvané ansámblové předpovědi. To jsou ‚verze‘ předpovědi, které se tvoří za trochu odlišných počátečních podmínek a vymezují jakési ‚mantinely‘, ve kterých se mohou například teploty v delším horizontu pohybovat. Tyto modely se tvoří na základě ohromného množství dat,“ popisuje Adamovský.
„Jak velký je rozptyl ansámblových předpovědí, tak velká je i nejistota předpovědi. Vždy ale nemusí platit, že čím vzdálenější den, tím větší rozptyl a tím pádem i nejistota,“ doplňuje meteorolog.
Kde nejčastěji sledujete předpověď počasí?
Rozptyl hodnot a nejistota v předpovědi je podle něj pro konečný odhad zásadní, navíc každý den se modely upravují a upřesňují.
„Ansámblové předpovědi nemáme samozřejmě jen pro teploty, ale i třeba srážky, tam je míra nejistoty ještě mnohem větší a to zejména v létě, kdy je mnoho srážek v podobě lokálních bouřek a přeháněk. Žádná předpověď nedokáže přesně dopředu odhadnout, kdy a kde se lokální bouřky vyskytnou.“
Bodové předpovědi v aplikacích je v případě přeháněk a bouřek nutno brát vždy s rezervou a nemá smysl se na ně spoléhat v těchto situacích víceméně nikdy.
Vysoké teploty vystřídají silné bouřky. Hrozí přívalový déšť i nárazový vítr |
Numerický model se podle Adamovského počítá, a tím pádem aktualizuje, většinou několikrát denně. „Počítá se buď globálně pro celý svět, ale jsou i modely lokální, třeba jen pro oblast střední Evropy a ty mohou být počítány i po hodině.“
Řada lidí podle Adamovského sleduje takzvané norské předpovědi, na stránkách Norského meteorologického ústavu. Ty jsou ve skutečnosti počítány v Anglii a jedná se o globální model ECMWF a aktualizuje se dvakrát denně.
„Modely mají také různá rozlišení, tedy jak podrobně modelují prostředí v atmosféře. Model atmosféru pomyslně horizontálně i vertikálně rozdělí na kvádry, ve kterých dané veličiny počítá. Některé modely mají rozlišení kolem deseti kilometrů, náš Aladin má ale pouze lehce přes dva kilometry. Modely s nejvyšším rozlišením mohou mít v současnosti třeba kilometr, ale ty se zase nedokážou počítat globálně, ale jen na omezené území.“ vysvětluje Adamovský. Lepší rozlišení podle něj automaticky neznamená lepší model.
Hoří v oblíbené destinaci tisíců Čechů v Chorvatsku. A i jinde v jižní Evropě |
Letošní léto v Česku se podle meteorologa od těch předchozích příliš neliší. „Jedeme ve schématu minulých let. Je nadprůměrné teplo, ačkoliv dlouhé vlny veder jako v předchozích letech zatím nebyly. I tak jsou teploty ale nadprůměrně vysoko. Máme tu řadu měsíců, které jsou globálně nejteplejší v novodobé historii,“ popisuje. Oproti loňským rokům je ale zatím letošní léto vlhčí a nevydáváme například tolik výstrah před rizikem požárů.
Na řadě míst v Evropě přitom prakticky od června hoří suché porosty a lesy. V Chorvatsku minulý týden hasiči zápolili s ohněm u měst Šibenik nebo Tučepi nedaleko letoviska Makarska, kde navíc plameny rozfoukal silný vítr. Do Severní Makedonie na pomoc s desítkami aktivních požárů vyslala na pomoc vrtulník i Česká republika.
Požáry hlásily i státy Albánie, Bulharsko nebo Řecko. Ve Španělsku kvůli vysokým teplotám a suchu hořelo ve vnitrozemí i u pobřeží, například u vesnice Benasau ve Valencii.
