„Intenzivní srážky byly ale také na Královéhradecku, ve středních Čechách nebo Liberecku. Na některých stanicích se úhrny za 10 minut pohybovaly i přes 15 mm, což už je velmi intenzivní déšť. Ve středních Čechách na intenzivní srážky reagovaly i menší toky dosažením povodňových stupňů,“ zhodnotili meteorologové nedělní bouřky na síti X.

Přiložili také mapku úhrnu srážek za posledních 24 hodin. Upozornili, že byly velmi lokální, což ilustrovali na případu šumavské obce Stachy.
„V jejím bezprostředním okolí spadlo patrně kolem 85 mm srážek (velice lokálně možná i víc) za krátkou dobu, jen několik kilometrů vedle byly ale úhrny poloviční. Taktéž na Zbirožsku je maximální oblast srážek kolem 100 mm velmi omezená,“ uvedli na X.
Zaplavené náměstí či sklepy, vylité potoky. Hasiči měli stovky výjezdů |
Po nedělních bouřkách se řada měst a obcí potýká stále s jejich následky. Hasiči v celé zemi řešili na 900 událostí, nejčastěji museli čerpat vodu ze zatopených prostor, ale i například zahrad. Nejvíc zásahů, asi třetinu celkového počtu, řešili ve Středočeském kraji.
Z klidného potůčku rozbouřená řeka. Blesková povodeň na Šumavě odnesla i auta![]() |
Napilno měli k půlnoci na pondělí také hasiči hlavního města Prahy, kteří řešili 142 událostí spojených s počasím,“ informovala tisková mluvčí hasičů Lucie Pipiš. Letiště Václava Havla v Ruzyni registrovalo za dvě hodiny 70 milimetrů srážek. A přerušilo tak obavování na „nezbytnou dobu“.
Přes sto událostí řešili i v Královéhradeckém kraji.
Přesně předpovědět nelze
Meteorologové vysvětlili, že přesná předpověď přeháněk a bouřek není možná.
„Už jen z principu, že řada numerických modelů, jejichž data pomocí ikonek, mapek a animací zobrazují aplikace, mají rozlišení jen v řádu jednotek kilometrů. Tyto detaily ani teoreticky nejsou schopné zachytit. I kdyby ale rozlišení bylo větší, není přesná předpověď těchto jevů reálná. Výstrahy tak vždy jen označují oblast, kde se s největší pravděpodobností intenzivní bouřky mohou vyskytnout, ale rozhodně se extrémy nevyskytnou na území všude,“ popsali obecná úskalí tvorby předpovědí.
Dodali, že bodová předpověď deště z aplikací v případě lokálních bouřek a přeháněk nefunguje a nelze se tedy na ni spoléhat.
„Smysl má sledovat hlavně aktuální naměřená a reálná radarová data, nikoliv modelová. V případě plošnějšího deště je ale bodová předpověď naštěstí mnohem věrohodnější,“ vysvětlili.