Velká voda napáchala obrovské škody zejména v povodí řeky Opavy – od Zátoru přes Krnov a Opavu až po Ostravu. V mnoha místech byly následky horší než při tragických záplavách v roce 1997.
V Ostravě situace vyvrcholila, když se na soutoku Opavy a Odry protrhla ochranná hráz. Pod vodou skončila centrální městská teplárna v Třebovicích, část Přívozu včetně koksovny a hlavního nádraží, a především hlavní ostravská čistička odpadních vod. Její výpadek město ochromil na několik měsíců.
Firmy počítají milionové škody
První ránu utrpěly podniky na horním toku Opavy. V Krnově povodně na dva měsíce zastavily výrobu ve společnosti Elastex.
„Poprvé za více než dvacetiletou historii jsme uzavřeli účetní období ve ztrátě. Přímé škody dosáhly 24 milionů, následné pak dalších desítek milionů,“ říká jednatel Jan Jendřejek. Pojištění podle něj pokrylo ani ne pětinu přímých škod a stát nebyl na rychlou pomoc firmám připraven.
Resort průmyslu sliboval vyplaveným živnostníkům 100 tisíc. Z pomoci couvá |
„Chyběl jednotný systém krizové podpory pro podniky. Postižená města a obce navíc navázaly veškeré stavební firmy a techniku na své potřeby, a na podniky pak pomoc nezbyla nebo byla příliš vzdálená. Museli jsme se spoléhat především sami na sebe.“
V Krnově povodeň zasáhla také areál Kofoly. Firma musela zbourat sklady i části budov. „Výrobu jsme díky obrovskému nasazení lidí obnovili během několika týdnů, ale opravy trvají dodnes,“ říká předseda představenstva Jannis Samaras. Zkušenost pro něj zůstává mementem. Kromě investic do obnovy volá po rychlejší a praktičtější pomoci pro firmy.
Povodeň jim vzala vše. Žijeme tady a teď, dům po pradědovi opravíme, věří manželé |
Podobně dopadla i společnost ELFE z koncernu Anacot Capital. „Výpadek strojního vybavení nám v tržbách dělá desítky milionů korun,“ popisuje generální ředitel Václav Planka. Na plný provoz se dostanou až s instalací nové CNC frézky příští rok.
Výrazné škody napáchala voda i ve firmě ASPEC, která přišla o stroje a suroviny za více než 140 milionů korun. Přesto se jí podařilo obnovit výrobu už do konce září.
Areál ostravské společnosti Spojmont zaplavila voda do tří metrů. „Škody přesáhly sto milionů korun, výrobu jsme dnes obnovili na 60 procent. Do konce příštího roku se dostaneme kapacitně výš než před povodní,“ uvádí Nikol Malátová z BR Group.
Povodně způsobily škody i vodárnám
Ústřední čistírna odpadních vod v Ostravě byla zatopena až do šesti metrů. „Obnova byla prioritou, čistička ale i tak byla plně funkční až od června 2025,“ komentovala sílu povodně mluvčí společnosti Radka Vanková. Škody za téměř 600 milionů korun pokryl stát.
Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava (SmVaK) hlásí škody kolem čtvrt miliardy. Pojišťovna pokryla jen část, zbytek podle mluvčího Marka Síbrta musela firma zaplatit z vlastních zdrojů.
Po povodni zajišťovalo Jesenicku pitnou vodu sto cisteren, vzpomíná vodohospodář |
Veolia musela po zaplavení teplárny v Třebovicích vyřadit z provozu některé horkovody. Dodávky postupně obnovila a zároveň zahájila modernizaci a zabezpečení proti podobným událostem.
Malé firmy dodnes čekají na pomoc od státu
Na pomoc ale stále marně čekají i menší podnikatelé. „Ministerstvo průmyslu a obchodu nám přislíbilo grant pro firmy do deseti zaměstnanců a dokonce vyčlenilo finance. Nyní ale oznámilo, že program nepodpoří,“ říká René Sommer, předseda výkonného výboru Asociace OBNOVA 2024+.
„Je to pro nás absolutně nepochopitelné. Naučili jsme se, že musíme křičet hlasitě a neustále na něco upozorňovat a o něco se hlásit, aby se našemu odlehlému regionu dostávalo potřebné pozornosti,“ dodal.
Rok po opadnutí vody tak firmy hodnotí hlavně to, co zůstalo: splácené investice do obnovy, nedopojistitelné technologie, složitá administrativa. Zároveň posilují svou odolnost proti případné další povodni. Nakupují nové stroje, přesouvají sklady, vytváří záložní IT sítě i vlastní datová centra mimo záplavové zóny. Některé firmy voda zasáhla jen okrajově, případně řešily druhotné následky.
Hornický průmysl se velké škodě vyhnul
Třinecké železárny sice zažily historické maximum na Olši a zaplavení části Energetiky Třinec, dopad na výrobu se ale podařilo výrazně zkrátit. Po týdnu omezení se podnik vrátil do plného provozu následující víkend.
Těžební společnost OKD sice výrobu samo o sobě zastavit nemusela, ale voda pronikla do kabelových kanálů a mimo těžební areál zatopila datové centrum.
„Byli jsme několik dní na záložních bezpečnostních systémech. Mimo provoz byly interní aplikace a systémy,“ popisuje mluvčí Barbora Černá Dvořáková.
Cesta zmizela, marně čekala na vrtulník. Ženy z Jesenicka líčí porody při povodni |
OKD proto plánuje vlastní velkokapacitní datové centrum na pozemcích mimo záplavová území.
Zaměstnancům, kteří se nedostali do práce kvůli dopravním výpadkům, poskytla volno s náhradou mzdy a dobrovolníky odměnila.
Samotné povodně ale mohou přinášet i změnu. Například Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB-TUO vyvíjí novou aplikaci, která může při povodních pomoci.
„Pracujeme na vývoji specializované aplikace, která pomůže obcím a složkám integrovaného záchranného systému efektivněji zvládat krizové situace spojené s povodněmi,“ prozradila mluvčí VŠB-TU Jana Dronská.
