Policie začíná mít podezření, že Krejčířová odjela do ciziny a hned tak se nevrátí. "Oficiálně je na dovolené. Jestli se vrátí, nevíme," řekl MF DNES zástupce šéfa kriminální policie Ladislav Kadeřábek.
Krejčířové hrozí za praní špinavých peněz až osm let vězení. "Škodu, kterou žena způsobila, jsme vyčíslili na 110 milionů a asi není konečná," řekl již dříve ředitel finanční policie Vladimír Zimmel.
Stíhána je však na svobodě, takže její nepřítomnost nemůže být hodnocena jako útěk. "Není omezena v pohybu," řekl náměstek policejního prezidenta Jaroslav Macháně.
Advokát Sokol přislíbil, že se pokusí Krejčířovou kontaktovat. "Nevím, kde je. Zatím jsem ji nesháněl. Ale vím, že včera (ve čtvrtek) měla být u výslechu jako svědek, kam nepřišla," řekl Sokol. "Pokusím se jí dát na vědomí, že se tu rozbíhá jakési podezření, že tedy takzvaně zdrhla, ale víc s tím dělat nemohu," dodal advokát.
Sokol: Krejčířové vyhrožovali
Sokol navíc uvedl, že ještě než Krejčířová zmizela, stačila podat na policii stížnost. Prý jí vyhrožoval jeden z policistů bezprostředně poté, co Krejčíř utekl detektivům při domovní prohlídce.
"Koukejte si vzpomenout, kde (manžel) je, protože jestli si nevzpomenete, tak když ho najdeme, může být odstřelenej," řekl prý Krejčířové policista. Jestli je teď Krejčířová v zahraničí v kontaktu se svým mužem, nikdo neví.
Policie po Krejčířovi neúspěšně pátrá už sedmdesát jedna dní. "V podstatě nejsou žádné nové skutečnosti, které by vedly blíže k jeho osobě. Nejsme na dosah," tvrdí šéf kriminální policie Petr Želásko.
Policie obvinila Krejčířovou počátkem července, jen měsíc poté, co její manžel utekl policii přímo "pod rukama" při domovní prohlídce jejich luxusní vily v Černošicích u Prahy. Zatímco Krejčíře viní policie ze stamilionových podvodů a pokusu o vraždu, Kateřinu Krejčířovou podezřívá z toho, že pomáhala legalizovat peníze, které její muž "vydělal" podvody.
Ráje zločinců
Podle ředitele kriminální policie Petra Želáska vše nasvědčuje tomu, že se Krejčíř skrývá někde v cizině. Kde přesně je, prý policie ještě neví.
"Velmi úzce spolupracujeme s okolními státy, zejména se Slovenskem, Rakouskem a s Polskem. Když Krejčíř utíkal, musel jít přes okolní státy a tam by se nějaká stopa mohla najít," řekl Želásko.
Protože Krejčíř pochází z Českého Těšína poblíž hranic s Polskem, policie předpokládá, že právě v této zemi může mít zázemí.
Nejsložitější by bylo, kdyby se Krejčíř skrýval v zemi, s níž nemá Česko uzavřenu smlouvu o vydávání zločinců. Podle informací MF DNES mezi tyto země patří například Austrálie, Belize nebo Bahamy.
"Na světě je 180 zemí a jen s pár desítkami nemáme potřebné dohody uzavřené. Nejmenší hustotu uzavřených vztahů máme v arabském světě," říká mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun.
Další kategorii tvoří země, které nevydají všechny zločince, ale třeba jen pašeráky drog či obchodníky se ženami. Naopak Kostarika či Brazílie spolupracují i bez dohod, pokud se Česko chová stejně.
Trik s občanstvím
Zatímco u Krejčíře policie místo pobytu nezná, u řady dalších hledaných lidí se to ví. Tak například na Bahamách žije finančník Viktor Kožený, jenž je podezřelý z podvodů.
S Bahamami navázalo Česko diplomatické styky teprve letos v létě, ale k uzavření smluv o vydávání vede ještě dlouhá cesta. Podobný případ je i středoamerické Belize, kde pro změnu sídlí Boris Vostrý, spolustíhaný s Koženým.
Dalším trikem je požádat v cizí zemi o azyl a tím minimálně vydání oddálit. Účinnější je získat občanství cizího státu, což se na Slovensku podařilo například brněnskému podnikateli Rudolfu Hošnovi. Nepomůže ani eurozatykač, protože Hošna získal slovenské doklady dříve, než začal platit.
Jiní hledaní zločinci, Tomáš Půta a Maroš Šulej, členové brutálního Berdychova gangu, který přepadával a mučil podnikatele, žijí v Irsku. Podle policejních zdrojů se před časem podařilo české policii vysledovat ve spolupráci s mobilními operátory dokonce i dům, odkud volali z mobilu, ale přesto se jim podařilo uniknout.
Získat přesnou statistiku, kolik lidí se skrývá v zahraničí, nelze. Vězení se v současnosti vyhýbá v Česku asi 4600 lidí. Kam míří, napovídá přibližně i následující statistika: Nejvíce žádostí o vydání lidí Češi poslali do Německa, Rakouska, USA, Španělska a Irska.
