Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvDusivý několikatýdenní kašel je podle profesorky Koziar Vašákové typický pro takzvaný postinfekční stav. „Virus odstraní nebo výrazně poškodí sliznici v dýchacích cestách. Ta se stane dráždivou – a jak nadechujete a vydechujete, tak proud vzduchu nebo drobné prachové částečky neustále sliznici dýchacích cest dráždía následně kašlete.“
Dlouhodobé kašlání je tedy podle přednostky Pneumologické kliniky 1. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice důsledkem prodělaného covidu, případně chřipky. Zejména pacienti, kteří se nenechali proti chřipce či covidu očkovat, nemusejí být sice po prodělané nemoci infekční, ale trvá až několik týdnů, než se poškozená sliznice jejich dýchacích cest obnoví do původního stavu.
Jak na dlouhodobý kašel?
U některých neočkovaných pacientů byly podle profesorky Koziar Vašákové projevy covidu i chřipky velmi bouřlivé a mohly vést nejen k dlouhodobému dusivému kašli, ale až k mnohem závažnějšímu průběhu tohoto onemocnění, například k zápalu plic. „Česko teď skutečně prochází sezonními virózami. Ke konci roku kulminoval covid a teď dosáhla snad už konečně vrcholu chřipka.“
„U někoho může být ve hře i faktor refluxu. Třeba u mladých lidí – i nekuřáků – je nejčastější příčinou kašle reflux, čili návrat žaludečních šťáv, žaludečního obsahu tam, kam nepatří: do oblasti horních dýchacích cest, nebo případně až do dolních dýchacích cest,“ doplňuje přednostka.
A jakou doporučuje pneumoložka léčbu postinfekčních stavů? „V akutních fázích, kdy třeba bolí i krk, jsou vhodné cucací pastilky s antibakteriálním nebo antimikrobiálním účinkem. A k tomu léky, které tlumí kašel. Pokud je suchý, neproduktivní, tak to je Stoptussin.“
A pak jsou tu podle ní léky, které jsou vhodné na vykašlávání. „Tedy Mucosolvan, Bromhexin nebo Acetylcystein. A zároveň také přírodní přípravky: šalvěj, jitrocel, tymián nebo třeba lék z pelargonií.“
Pokud ale podle ní úporný kašel přetrvává několik týdnů, měl by si pacient zajít k lékaři na detailní vyšetření. Nemusí se totiž jednat pouze o postinfekční stav, ale může jít i o mnohem závažnější onemocnění.
Všem se nám zhoršila imunita
Aby se v příštím roce tato situace neopakovala, doporučuje pneumoložka všem lidem nad 18 let očkování proti chřipce i covidu. Imunita lidí je prý totiž mnohem horší než před koronavirem.
„Imunitně jsme se posunuli k horšímu tím, že nás poněkud zdecimoval covid a opatření s ním spojená. Imunitní výbava utrpěla lockdowny, rouškami, stresem i nezdravým životním stylem,“ míní pneumoložka.
Právě očkování je podle ní klíčem k tomu, aby česká populace zvládla virové nákazy lépe a bez zbytečných ztrát na životech. Lékařka v Rozstřelu potvrdila, že Pneumologická klinika Thomayerovy nemocnice v tuto chvíli doslova praská ve švech. Navíc je plná lidí, kteří očkování proti chřipce a covidu odmítají.
Mnozí z nich odmítají mRNA vakcíny například kvůli nedávné studii magazínu The Blaze, která uvádí, že škodlivost vakcín proti covidu-19 výrazně převyšuje přínosy očkovacích látek.
Pneumoložka tuto studii zná a tvrdí, že neprošla dostatečně kvalitním recenzním řízením. „Vynálezci těchto vakcín dostali Nobelovu cenu a tu by rozhodně neobdrželi za vražedný nástroj.“
Profesorka Martina Koziar Vašáková následně v Rozstřelu hovořila také o nárůstu počtu případů černého kašle. Podle ní nebyla tato nemoc v Česku nikdy zcela vymýcena. Počty nemocných se ale zvýšily zejména po začátku invaze Ruska na Ukrajinu.
Navíc už se dnes proti černému kašli neočkuje, takže populace je k tomuto onemocnění mnohem náchylnější. „S migrační krizí, s příchodem méně proočkované populace z Ukrajiny, se k nám dostalo větší množství této infekce a pravděpodobnost, že se někdo nakazí, je vyšší.“
Dětem chybí kontakt s hlínou
Pneumoložka pak v závěru hovořila také o obrovské nemocnosti mezi dětskými pacienty. Některé školky hlásí více než padesátiprocentní nemocnost. „I za to může období covidu, které nejmenším dětem neumožnilo, aby jim běžně dozrával imunitní systém tím, že se potkávaly s různými mikroby a mohly na ně reagovat.“
A pak představila také hygienickou hypotézu, podle níž žije většina současných dětí v umělém sterilním prostředí, a to odmalička. „Tedy bez toho, aby měly styk s hlínou a – s prominutím – s kravským hnojem. Prostě s tím, co najdou v přírodě.“
„A pokud se mě ptáte, jak z toho ven? Tak britská národní zdravotní služba představila projekt vakcinace dětí novou chřipkovou vakcínou, která zároveň stimuluje slizniční imunitu, aby dítě reagovalo dobře i na jiné infekce. Očkují takhle předškolní a školní děti a dosáhli neuvěřitelných výsledků.“
„Způsobilo se to, že o 70 procent klesla nepřítomnost dětí během vyučování nebo ve školce. Ale zároveň se výrazně snížila nemocnost a úmrtnost v populaci jejich rodičů a prarodičů, protože děti jsou často přenašeči nemocí,“ vysvětluje pneumoložka.
Jak by se podobný očkovací program mohl realizovat v Česku? Slyší na podobné zahraniční projekty současné ministerstvo zdravotnictví? A nechávají se Češi očkovat proti chřipce a covidu? I na to odpovídala Martina Koziar Vašáková, přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Rozstřelu.