Martina Šterclová, lékařka (29. října 2019) | foto: Dan Materna, MAFRA

Změny klimatu zhoršují plicní nemoci. Bude umírat více lidí, míní lékařka

  • 263
Kvůli klimatickým změnám jsou chřipkové epidemie silnější, každoročně umírá více lidí. „Většina odhadů předvídá, že pokud se nestane něco zásadního a nezpomalí se rychlost, jakou se Země otepluje, počty úmrtí v důsledku klimatických změn budou výrazně vyšší,“ tvrdí předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy České pneumologické a ftizeologické společnosti Martina Šterclová.

Jak klimatické změny ovlivňují plicní onemocnění?
Zdá se, že globální oteplování má vliv například na průběh chřipkových epidemií, které mají rok od roku bohužel stále více obětí. Teoreticky by to sice mělo být tak, že když organismus není vystaven chladnému prostředí, pobývají lidé více venku a v důsledku slunečního svitu tak mají více vitaminu D a více schopností bránit se různým infekcím, ale ono to tak úplně nefunguje.

Bylo například pozorováno, že i když je zima mírná, výrazné rozdíly mezi teplotou v noci a ve dne mají vliv na to, že jsou chřipkové epidemie důraznější.

Existují také důkazy, že množství oxidů síry ve vzduchu dobře odpovídá tomu, kolik bylo v daném regionu infekcí vyvolaných pneumokokem. Když jsou vysoké koncentrace oxidů síry v ovzduší, stoupá počet invazivních pneumokokových nákaz.

Fotogalerie

Jakou roli hraje třeba sucho, o kterém se teď často mluví?
Změny klimatu také vedou k tomu, že se lidé dávají do pohybu. Jde to ruku v ruce jedno s druhým. I přesto, že válka nebo strach o život jsou určitě důležitým faktorem pro migraci, nejvíc lidí migruje kvůli socioekonomickým faktorům. Migrují například z krajin, které jsou hodně stižené suchem či hladomorem. A to je právě vlivem klimatických změn.

Mění se kvůli migraci nějak výskyt nemocí?
Ano, ale děje se to především v rámci jižní Evropy, kam přicházejí migranti z afrických zemí, nebo ve Spojených státech, kam putují migranti z Filipín nebo z Jižní Ameriky. V takových místech je popisován větší výskyt parazitárních infekcí, jde většinou o střevní záležitosti.

A respirační onemocnění?
Co se týká respiračních onemocnění, jednoznačně dominuje problém s tuberkulózou. Je to problém, o kterém i samy organizace, které se tím zabývají, říkají, že evropské státy na to nejsou připravené. Že například nevědí, jakým způsobem mají migranty vyšetřovat, kdo má platit léčbu a tak dále. A na tyto otázky neexistují v současné době odpovědi.

Co se týká extrémních výkyvů počasí – jaký vliv má větší teplo, zejména stoupající počet tropických dnů?
Vlny veder výrazně zvyšují mortalitu pacientů s kardiovaskulárními nebo respiračními onemocněními. Úplně nejhorší je to ve městech, kde jsou vlny veder navíc zvýrazněné zástavbou, která vytváří jakýsi tepelný ostrov.

Aquaholismus je nevinná narkomanie. Moc vody vás může zabít, říká nefrolog

Jak působí na chronicky nemocné?
Většinou jsou také vlny veder spojené s horším průběhem chronických onemocnění – pacienti mohou pocítit dokonce i skokové zhoršení. To se týká například pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) nebo těch s bronchiálním astmatem.

Pokusy na zvířecích modelech dokonce zjistily, že k tomu, aby se u někoho, kdo k tomu má předpoklady, vyvolalo stažení průdušek, stačí okolní teplota okolo 40 stupňů. Takže když je venku 40 stupňů a člověk, který má CHOPN, se pohybuje venku, je velmi pravděpodobné, že ke stažení průdušek dojde. A v případě, že má smůlu nebo je například to stažení výraznější, může to špatně dopadnout. CHOPN přitom trpí obrovské množství lidí.

Která onemocnění jsou negativně ovlivněna klimatickými změnami

● Chronická obstrukční plicní nemoc

V Česku jí trpí přibližně tři sta tisíc lidí a podle odhadů stejný počet netuší, že nemoc má. Ročně zabije přibližně 3 500 Čechů.

Projevuje se chronickým kašláním a zadýcháváním, lidé vykašlávají hleny a jsou unavení.

● Astma

Astmatem trpí v Česku asi 800 tisíc dospělých a 180 až 220 tisíc dětí. Kolem poloviny postižených o nemoci neví.

Příznaky jsou zúžení průdušek provázené pískotem při dýchání či kašlem, zejména při zátěži.

● Chřipka

Charakterizuje ji výrazná únava a malátnost, vysoké horečky, silné bolesti hlavy, svalů a kloubů, vyčerpávající kašel, nechutenství.

Příspěvek zazněl také na kongresu českých a slovenských pneumologů v Olomouci.

Kdo je nejzranitelnější?
Nejzranitelnější populací jsou senioři. Ani nemusí trpět závažným onemocněním, ale i tak se v důsledku období vysokých teplot může jejich zdravotní stav výrazně zhoršit.

Co se konkrétně děje třeba s astmatiky?
Mění se doba, kdy začíná pylová sezona. Rostliny produkují více pylu a ti, kteří mají alergické astma, jsou pylu více vystaveni a mohou mít výraznější potíže trvající delší dobu. Když se k tomu zároveň přidá – třeba v rámci měst – znečištění ovzduší, udává se, že pylová zrna se vlivem působení dalších znečišťujících látek trochu mění. Riziko alergické reakce je pak větší.

Když se k tomu přidají bouřky, mohou se pylová zrna nasáknout vodou a rozpukat. Ta zátěž pro alergiky je poté mnohem horší.

Jaké jsou odhady dalšího vývoje?
Většina odhadů předvídá, že pokud se nestane něco zásadního a nezpomalí se rychlost, jakou se Země otepluje, počty úmrtí v důsledku klimatických změn budou výrazně vyšší.