„Minulý kabinet nechal platy propadnout až k 108 procentům, příští rok by měl být nárůst menší, v letech 2028 a 2029 ale bude skokový,“ řekl Plaga na začátku září.
To jsme nečekali, kritizují experti rozpočet školství. Vyjednám víc, slibuje Plaga |
Vláda ve svém programovém prohlášení slibuje učitelům průměrnou mzdu 75 tisíc měsíčně v roce 2029. Jenže ani tato hranice ještě nemusí znamenat splnění slíbené mety. Podle ekonoma Daniela Münicha by to při odhadovaném růstu znamenalo přibližně 122 procent průměrné mzdy pro pedagogy.
Proti plnění slibu jde také návrh státního rozpočtu na rok 2027. Ten ministerstvu školství dává zatím necelých 288 miliard, o 7 miliard více než letos. Takový růst je však podle odborníků nedostatečný, v příštím roce by musel být rozpočet ještě o 30 miliard vyšší, aby platy dosáhly požadovaných 130 procent.
Plaga chce během září jednat s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) o dalším zvýšení, půjde však maximálně o jednotky miliard korun. Šestiprocentní růst platů učitelů v příštím roce je ale garantován plošným zvýšením mezd státních zaměstnanců, což v rozhovoru pro iDNES.cz potvrdila také ministryně financí. Právě s ní má mít Plaga dohodu, že platy budou v následujících letech růst rychlejším tempem. I při uskutečnění tohoto scénáře tak budou učitelé čekat na splnění slibu minimálně do roku 2029.
Šlo o záměr, ne slib, hájil se někdejší ministr
Sliby o růstu platů učitelů na 130 procent průměrné mzdy se datují až do roku 1998. Tehdy se jejich mzdy dostaly na minimum, co se týče historie samostatné České republiky. Slib na zvýšení se tak stal velkým předvolebním lákadlem tehdejší ČSSD (nyní SOCDEM), kterou vedl Miloš Zeman. Jeho strana byla první, kdo v kampani slíbil zvýšení právě na úroveň 130 procent celorepublikového průměru tak, aby se Česko vyrovnalo se zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Po vítězství ve volbách se na pozici ministra školství dostal Eduard Zeman a v roce 1999 skutečně dostali učitelé výrazně přidáno díky zvýšení tarifů o 17 procent v celé rozpočtové sféře. Část platů bylo však vypláceno v rámci osobního hodnocení, které se řadě pedagogů snížilo. V roce 2000 navíc nedostali přidáno nic a jejich reálný plat naopak opět klesl. Na začátku tisíciletí tak čeští kantoři brali pouze třetinu toho, co jejich kolegové ze zemí OECD, tedy daleko od plánu a slibů tehdejší vlády.
Učitelé se mají hůř než dříve, jejich reálné platy klesají. V rozpočtu na ně chybí peníze |
Eduard Zeman se v roce 2000 bránil tomu, že by jako ministr školství učitelům něco slíbil. „Šlo o záměr, že platy budou v roce 2002 na konci volebního období na hodnotě 130 procent průměrné mzdy. Nešlo však o slib,“ sdělil tehdejší šéf resortu školství v rozhovoru pro deník Právo.
Podle vyjádření ministra financí a pozdějšího předsedy vlády za ČSSD Bohuslava Sobotky z roku 2003 se platy kantorů na počátku volebního období vlády Miloše Zemana propadly až na úroveň 84 procent průměrné mzdy. O čtyři roky později na tom byly učitelé už o 9 procent lépe, od slibů však zůstalo stále velmi daleko.
Pavel přijal Plagu kvůli rozpočtu. Investice do vzdělání se zemi vrátí, shodli se |
Větší nárůst zaznamenaly mzdy českých pedagogů za působení Petry Buzkové (ČSSD) v letech 2002 až 2006. Buzková se dostala velmi blízko naplnění slibů sociálních demokratů a v roce 2006 si průměrně učitelé přišli na 120 procent průměrné mzdy. Pak však dlouho hodnota stagnovala a až do roku 2017 platy spíše klesaly.
Pozici poté převzal poprvé současný ministr školství Robert Plaga. Druhé vládě Andreje Babiše se do roku 2021 podařilo dostat na historické maximum, kantoři dosáhli na 125 procent průměrné mzdy.
Prázdniny ani základku nezkrátím. Ministr Plaga o docházce, platech i přijímačkách |
Za působení další vlády Petra Fialy mělo resort vzdělávání pod taktovkou hnutí STAN a v pozici šéfa se vystřídali Petr Gazdík, Vladimír Balaš a nakonec Mikuláš Bek. Mzdy učitelů opět klesly a v roce 2025 se dostaly na úroveň 108,4 procenta. V roce 2024 se přitom podařilo metu 130 procent průměrné mzdy pro učitele dostat i do novely školského zákona a stala se z ní zákonná povinnost. I přesto se však platy k této hodnotě ani nepřibližují a v blízké budoucnosti nejspíše ani nebudou.
Dobře si učitelé nevedou ani podle zmíněného srovnání se zeměmi OECD, které používá jako měřítko platy učitelů porovnané s průměrnými výdělky dalších vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců. Podle tohoto ukazatele zůstává Česko i nadále mezi zeměmi s nejnižší relativní úrovní učitelských platů.
