Už od září budou platy pro školní kuchařky, účetní, školníky, uklízečky nebo třeba pracovníky v IT ze svých kas odesílat zřizovatelé škol, nejčastěji tedy obce, města a kraje. Obec také bude pořizovat školní pomůcky nebo učebnice. Postupně se peníze u zřizovatelů nashromáždí díky změně v přerozdělování daní. Než se tak ale stane, stát obcím a krajům potřebné peníze pošle.
Rozhodnutí vlády představil ministr školství Mikuláš Bek (STAN) a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve středu odpoledne.
Změna se ale řadě starostů nelíbí, a to ani těm v Bekově stranickém dresu. „Aby měla kuchařka a uklízečka důstojný plat a udrželi jsme si je, musíme dorovnávat z obecní kasy nebo z odměn pro učitele.To touto změnou odpadne, nebude další hráč, který by plat zlepšil. A zvlášť malé obce si musejí doplácet už třeba obchod, poštu nebo zdravotní středisko, aby zajistily občanskou vybavenost. V takovém případě to už vůbec nebude snadné,“ popisuje Petr Halada (STAN), starosta Kamýku nad Vltavou.
Sdružení místních samospráv, jehož je Halada členem, na to má dokonce studii. Podle ní na 70 procent školských zařízení pro nepedagogické pozice hledá peníze buď v částkách na odměny učitelů, nebo právě ve vlastních rozpočtech.
Ministr Bek ale argumentuje tím, že jedině s novým modelem si zřizovatelé škol uvědomí, jak jsou služby ve školách nákladné. A začnou o nich přemýšlet tak, aby byly efektivní. „Už teď fungují modely, kdy některé služby zajišťují firmy, nebo jsou spolufinancované i z obce,“ zmínil Bek.
Případné sdílení zaměstnanců mezi různými školami, případně obecními budovami či dokonce obcemi považuje Halada zvlášť na malých obcích za nereálné. „Třeba u údržbáře je to jedno, kdy kam přijde. Ale v Kamýku ve tři nebo v půl čtvrté odpoledne skončí výuka. A je potřeba třídy uklidit. V půl čtvrté ale skončí výuka i v Dolních Hbitech a Krásné Hoře nad Vltavou, tedy v obcích v okolí. Bude ta uklízečka uklízet od půl čtvrté do šesti v Kamýku, od šesti do devíti v Dolních Hbitech a od devíti do půlnoci v Krásné Hoře? Ani kuchařky nemohou vydávat oběd pozdě odpoledne,“ ptá se Halada.
Odbory další hrozí stávkou
Novinka se nelíbí ani školským odborům. Ty dokonce sbírají podpisy pod petici, která požaduje stávající systém financování zachovat. „Je to celé šité horkou jehlou a pořád jedna velká neznámá. V tom vidíme největší hazard. Zatím vše nasvědčuje tomu, že peněz nebude dostatek, i když stát slibované částky pošle. Chybějí nám propočty a analýzy,“ vysvětluje místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová.
Zároveň nevyloučila, že odbory nesvolají další stávku. Bojí se totiž toho, že uklízečkám a dalším nepedagogickým profesím platy ještě poklesnou. Nebo se dokonce budou rozevírat pomyslné nůžky mezi chudšími a bohatšími regiony. Regiony s nižšími daňovými příjmy podle odborů nebudou schopny zajistit odpovídající podmínky, a tak bude docházet k nerovnostem mezi školami.
Školské odbory hrozí protesty. Podle nich obce kuchařky a školníky nezaplatí |
Šéf Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček dlouhodobě upozorňuje, že když se obec rozhodne šetřit, jednoduše peníze do škol poslat nemusí. Protože peníze nebudou účelově vázané na použití ve školách. Ředitelé se pak nebudou mít jak bránit.
Peníze pro učitele zůstanou učitelům
Podle Beka však ředitelé ani rodiče obavy mít nemusejí. „Budeme více spolupracovat s kraji a sledovat, v jaké kvalitě se služby ve školách budou poskytovat. Navíc pro zastupitelstva jsou školy výkladní skříní jejich práce, takže nepředpokládám, že by na nepedagozích obce šetřily,“ mírní obavy Bek.
Zároveň pokud by bylo na nepedagogy málo peněz, nebudou podle Zajíčka školy moci na jejich doplacení použít peníze určené na nadtarifní složky platů pedagogů, jako to dělají nyní.
To je ale podle Beka naopak výhoda. „Ředitelé mohli z odměn pro učitele platy nepedagogů dofinancovávat. Ale nově už peníze určené pro učitele opravdu skončí v učitelských peněženkách,“ zdůraznil ministr školství.
