Dánští výzkumníci z agentury pro ochranu životního prostředí posuzovali dopady různých druhů tašek na životní prostředí podle patnácti parametrů v rámci takzvané analýzy LCA (life cycle assessment), která mapuje životní cyklus různých tašek od vytěžení ropy či vykácení stromu až po likvidaci nebo opětovné použití recyklovaného materiálu. Hodnotily se mimo jiné i dopady na změnu klimatu, toxicitu pro ekosystémy nebo ničení ozónové vrstvy.
Zároveň vypočítali, kolikrát by bylo zapotřebí opakovaně využít různé druhy tašek, aby jejich zátěž na životní prostředí odpovídala obyčejné igelitce. Bavlněná taška by se musela znovu využít v nejméně 7 100 případech, papírová taška by se musela použít alespoň 43krát a jen o jedno použití méně by vyžadovala taška z bioplastů.
„Je třeba to brát jako teoretickou studii s nějakými zadanými vstupními parametry,“ napsal reakci pro iDNES.cz ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka a dodal: „Jistě existují studie LCA (vyhodnocení životního cyklu, pozn. red.), které s jinými vstupními parametry došly k odlišným závěrům. U LCA to není nijak výjimečné. Podle mě je podstatné to, zda plasty způsobují aktuálně faktické problémy v životním prostředí. A to se asi všichni shodnou, že ano – viz situace v oceánech.“
„Zásadním rozdílem je nakládání s odpady v Dánsku, které podstatně více využívá energetické zpracování odpadu, zatímco v podmínkách České republiky plastové tašky mnohem častěji končí na skládkách. S takovou možností uvedená studie vůbec nepočítá,“ řekl iDNES.cz ředitel odboru odpadů na ministerstvu životního prostředí Jaromír Manhart.
Česká studie označila za nejhorší igelitky
Manhart upozornil na českou studii, kterou ministerstvo životního prostředí představilo začátkem letošního roku v souvislosti se zpoplatněním plastových tašek v obchodech (více v článku Konec igelitek zdarma). Z ní naopak vyplynulo, že nejvyšší dopady na životní prostředí mají igelitové tašky a nejnižší mají naopak textilní tašky z polyesteru určené na opakované použití. Pokud by se to mělo vyrovnat, musely by se igelitky využít nejméně dvacetkrát.
Ani papírové tašky přírodu nešetří. Aspoň ale nekončí v břiše živočichů |
„Rozdíly mezi jednotlivými taškami nejsou tak markantní, což může být způsobeno právě odlišným způsobem nakládání s odpady v ČR a v Dánsku,“ doplnil ředitel odboru odpadů.
Na dánskou studii reagovala také šéfka Institutu Cirkulární Ekonomiky (INCIEN) Soňa Jonášová. „Výsledky jsou relevantní jen pokud jsou aplikovatelné na konkrétní region a reflektují také to, jaké technologie pro recyklaci jsou v místě k dispozici. V případě Čeké republiky máme zásadní problém, kterým je levné skládkování. Stává se, že i po kvalitním vytřídění plastových tašek do správného kontejneru se na výstupu z třídicí linky ani nevyplatí tašky k recyklaci odvézt. Pak je LCA studie zbytečná, protože nám říká, že v porovnání s papírovou je lepší plastová taška. Přitom počítá s tím, že se na konci cyklu skutečně zrecykluje,“ uvedla pro iDNES.cz Jonášová.
Odborník na odpady z Hnutí DUHA Ivo Kropáček v souvislosti s dánskou studií zmínil používání tašek z jiných materiálů. „Studii neznám, nicméně pokud jde o porovnání jednorázové plastové tašky s bavlněnými a papírovými, tak zejména náhrada za papír není ekologičtější. Papírová taška neudrží tak moc a její výroba je více náročná. Pokud by se přecházelo na bavlnu, tak velmi záleží na tom, kolikrát se taková taška použije. Pokud to bude často, tak by to mělo vycházet příznivěji,“ řekl Kropáček .
Už dříve se objevily analýzy LCA, které shledaly, že papírové tašky nejsou k přírodě šetrnější. Dřevo je sice obnovitelná surovina, avšak vzhledem ke své váze zatěžuje dopravu. Výroba tašek z papíru navíc produkuje ve velkém odpadní vodu a tašky se pak často využívají pouze jednou (podrobnosti v článku Ani papírové tašky přírodu nešetří).
Hromadí se vám doma tašky? Používejte je
Nejlepší cestou, jak využít nákupní tašky, které se po nákupech hromadí ve většině domácností, je jejich opakované využití. „Ke konci jejich životnosti je buď odložit do žlutého kontejneru na plasty, nebo ji použít na shromažďování odpadů z domácnosti,“ míní Manhart z ministerstva životního porstředí.
„Neměli bychom zapomínat na fakt, že když odpady nejde recyklovat, tak je možné je energeticky využít a v České republice tak konkrétně nahrazovat uhlí,“ dodala Jonášová z INCIEN.
Řetězce testují, jak nahradí sáčky na pečivo. Ve hře je i opakované použití |
Podle šéfa České asociace odpadového hospodářství Havelky je důležité zaměřit se na to, aby se plasty nedostávaly do volné přírody. „Faktem je, že zatím se bez plastů prostě neobejdeme. Je ale dobře, že se o problémech hovoří. Bude to vytvářet tlak na hledání lepších alternativ, například jiných plastů, lépe recyklovatelných, či jiných druhů materiálů. Pokud by výrobci nevyužívali v obalech typ plastu PVC (využívá se na obaly od olejů nebo na výrobu hraček, pozn. red.), významně by to zjednodušilo následné využití vytříděných plastů,“ dodal Havelka.
V Česku od začátku letošního roku platí zákon, který zakazuje obchodům poskytovat igelitové tašky zdarma (více v článku Plastové tašky definitivně končí). Nařízením se Česko přidalo k celeoveropskému tažení proti plastům. Podle informací ministerstva životního prostředí to pomohlo výrazně omezit zájem veřejnosti o nakupování do igelitu.
Se znečištěním plasty se potýká například indonéské Bali. Vyhledávaný turistický ráj už řadu měsíců trápí záplava odpadků. Z Thajska pak na počátku června přišla zpráva o velrybě, která zemřela poté, co spolykala více než osmdesát plastových tašek a dalšího odpadu (více v článku Velryba se zadusila odpadky).
7. března 2018 |
