Model náměstí Republiky v části u Prašné brány

Model náměstí Republiky v části u Prašné brány | foto: Archiv Útvaru rozvoje města hl.m.Prahy

Nacisté plánovali za okupace velkou proměnu Prahy, podívejte se

  • 174
Nacisté ve 40. letech plánovali, že změní Prahu podle svých představ. Zamýšleli vytvořit uzavřené sídelní komplexy, kde by žili pouze Němci. Zásahy se však neměly vyhnout ani historickému centru. Kromě dopravních staveb se měla radikálně proměnit oblast dnešního náměstí Republiky.

"V několika letech bude pro každého návštěvníka tvář Prahy čistě německá, přestože v milionovém městě bydlí jen 21 000 Němců." To řekl předseda plánovací komise, německý architekt Reinhold Niemeyer 15. března 1941. Přesně dva roky po začátku okupace Československa.

Nacistické úřady měly s hlavním městem protektorátu velké plány, zejména v souvislosti se zamýšleným germanizačním a osidlovacím procesem.

"Záměrem nacistů bylo v Praze vytvořit uzavřené sídelní komplexy, kde by žili pouze Němci, někdy i s dalšími 'rasově hodnotnými' lidmi," říká historik Miloš Hořejš a podotýká, že prioritním počinem mělo být koncentrování německého obyvatelstva do čtvrtí s početnější německou základnou nebo do relativně hygienicky nejkvalitnějších částí města.

Za ty byly považovány Střešovice, Bubeneč, Dejvice, Holešovice či Petřín a Baba. Na severním, východním a jihovýchodním okraji se pak uvažovalo o vybudování rozsáhlých sídlišť.

Proměnou mělo ovšem projít i historické centrum města. Kromě dopravních staveb, jako byla například vize magistrály včetně mostu přes nuselské údolí s tubusem pro podzemní dráhu, tak jak je v podstatě známe dnes, se měla radikálně proměnit zejména oblast dnešního náměstí Republiky.

Nacisté, zahledění do monumentální architektury čerpající ze staveb dávných civilizací, tu plánovali mohutné budovy, rozsáhlé náměstí a široké třídy. Celý prostor měl na lidi působit okázale, což podtrhovaly promyšleně umístěně dominanty a panoramatické průhledy.

Staroměstská radnice. Pro nacisty kýč, jenž nakonec vyhořel

Zdejší secesní Obecní dům měl být, jako symbol národa a Slovanů vůbec, stržen. Jeho přehnaná zdobnost založená na detailech navíc byla v přímém rozporu s účelovou strohostí nacistické architektury. Kulturním centrem se tu měla stát budova opery.

"K nejkontroverznějším podnikům plánovací komise patřilo zadání studie na přestavbu Staroměstské radnice," vysvětluje Hořejš. Novogotické křídlo, jež nakonec na konci války vyhořelo, měla nahradit přestavba například ve stylu severské gotiky.

"Plánována byla i přeměna Střeleckého ostrova pro účely reprezentativního domova, internátu a sportovišť Hitlerjugend, či zastavění pražské Kampy a výstavby nového německého univerzitního kampusu na Petříně," pokračuje historik.

K nepoznání se měla proměnit také lokalita v místě nádraží Praha-Bubny, kde mělo vzniknout nové německé administrativní a kulturní centrum.

Ideologicky zatížené studie té doby však nelze vnímat jednoznačně negativně. Částečně navazovaly na architektonické a urbanistické koncepty svobodného Československa. Nicméně německé vize působily v Praze většinou cize. Příspěvky českých architektů, kteří seděli ve zmíněné komisi, lze však vesměs posuzovat jako přínosné, některé z nich byly později skutečně realizovány.

"Ohledně plánů na přeměnu Prahy v období nacistické okupace koluje mnoho zkreslujících informací, které se zřídka potkávají s realitou. Objevují se přehnané teorie o plánování radikální přestavby Prahy Hitlerovým dvorním architektem Albertem Speerem či o konzultacích projektů se samotným Hitlerem. Realita však zdaleka tak fantaskní není," uzavírá Hořejš.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video