Od konce loňského prosince, kdy byl server spuštěný, se na něm objevilo zhruba deset kauz. Splnilo to vaše očekávání?
Myslím, že ano. Měli jsme asi pět skutečně aktivních whistleblowerů (oznamovatelů nezákonných či neetických praktik na jejich pracovišti - pozn. red.), lidí z úřadů, a ti nám zaslali dokumenty, které jsme zveřejnili. Řada materiálů na zveřejnění ještě čeká, protože ověřování trvá určitou dobu. V řadě případů úřady téměř nespolupracují a zdržují poskytování informací. Teď jsme museli kvůli tomu podat dvě správní žaloby.
Jakub MichálekNarodil se v roce 1989, studuje právo a fyziku na Univerzitě Karlově v Praze. Členem České pirátské strany je od srpna 2009. Pro piráty zpracoval většinu právních předpisů, vede také administrativní odbor strany, má na starosti komunikaci s úřady nebo internetové fórum. Loni kandidoval v Praze v komunálních volbách jako člen pirátů na kandidátce Strany zelených. Rok působil v předsednictvu Pirátské internacionály. |
O jaké případy se jednalo?
Jeden se týká Nejvyššího kontrolního úřadu, který odmítl vydat informace týkající se svého prezidenta. Druhá žaloba je na ministerstvo financí, které nevydalo dokumenty o České konsolidační agentuře. Zveřejnili jsme zatím jen jejich část. Ministerstvo nejprve zamítlo žádost, poté Miroslav Kalousek vydal rozhodnutí o zamítnutí rozkladu. Tam se odvolávají, že je to jejich obchodní tajemství. Myslíme si, že by úřady neměly mít obchodní tajemství a že se u soudu prokáže, že informace mají být poskytnuty. Slibujeme si, že to položí precedenty, které nám v dalších případech práci urychlí.
Který případ považujete za největší úlovek?
Myslím, že náš nejprospěšnější a nejzajímavější případ je hospodaření politických stran. Zveřejnili jsme výroční zprávy obsahující seznamy sponzorů za roky 2009 a 2010. Byli jsme kvůli tomu vyšetřováni Úřadem pro ochranu osobních údajů, který rozhodl, že jsme zákon neporušili. Doufáme, že to bude mít nějaký dopad a strany samy začnou zveřejňovat své hospodaření. Zatím se to neděje.
To ale nebyly utajené informace, tyto údaje jsou dostupné v parlamentní knihovně...
Jasně, toto nebyly informace, které by byly utajené. Šlo o to, že v informační společnosti nemá smysl si představovat dostupnost informací tak, že je to uložené v parlamentní knihovně a že si to tam bude člověk chodit kopírovat.
Totožnost whistleblowerů neznáme a ani nechceme znát
Uživatele, kteří vám chtěli poslat nějaký dokument, mohlo odradit, že musí zprávu složitě šifrovat a pak uložit na server. Upravili jste to?
Rozhodli jsme se zasílání informací změnit. Dřív jsme přijímali zašifrované dokumenty, kde bylo vyloučeno riziko, že by někdo člověka identifikoval. Bohužel to byla cesta, která byla pro řadu uživatelů nesnesitelná, tak jsme přešli na e-mail. Jsou tam ale webové anonymizéry, přes které člověk pošle anonymní e-mail a odkáže na soubor, který je uložený na jiném serveru. To se nám osvědčilo a je to velice jednoduchý způsob, který využívá většina lidí. Někdo to posílá poštou.
Znáte totožnost těch lidí?
Naštěstí ne.
Nechcete ji znát?
Nechceme. Ideální je úplně vyloučit riziko, že by se člověk mohl prozradit. Zatím se nám to daří. Pro toho člověka to znamená, že mu nehrozí žádné sankce, a zároveň může i do budoucna fungovat jako zdroj informací.
Můžete na příkladu předražených smluv mezi pražským magistrátem a firmou Gordic popsat, jak ověřujete informace, které dostanete?
Dostali jsme od whistleblowera tip na smlouvy, které jsou špičky ledovce na odboru informatiky, který je nechvalně proslulý kauzou Opencard. Vyžádali jsme si podle svobodného přístupu k informacím konkrétní smlouvy, u kterých jsme věděli, že jde o extrémní případy zadávání veřejných zakázek bez výběrových řízení. Stačilo podat jednu žádost a od ředitele magistrátu jsme je dostali.
V tomto případě tedy ověřování nebylo komplikované.
Ano, to byl případ, jak by to mělo fungovat ideálně a v souladu se zákonem. Například ale ve zmiňovaném případě ministerstva financí je to mnohem komplikovanější.
Stalo se, že vám někdo dodal podvrh, nebo si z vás udělal "dobrý den"?
Vyloženě podvrh jsme zatím nedostali. Občas nám ale chodí nepříliš srozumitelné popisy složitých životních situací. Člověk se nám třeba snaží popsat svůj konflikt se státem, bývá to ale značně subjektivní a navíc to není primární dokument. V jedné velké kauze, kterou budeme teprve publikovat, jsme ale využili i kopii trestního oznámení, která nám dává vodítko.
Kdyby tak postupovaly i jiné strany, jsme jinde
Pirátská strana si zakládá na tom, že otevřeně informuje o svém financování. Kolik jste zatím získali peněz na provoz serveru?
Dostali jsme na náš transparentní účet jak jednorázové dary, jednou například pět tisíc korun, tak máme lidi, kteří mají nastavený trvalý příkaz. Každý měsíc nám zasílají peníze a my díky tomu můžeme provozovat server. Na webu máme přímo naskenované faktury. Současný server stojí jen asi tři sta korun za měsíc. Chceme ale přejít na výkonnější server.
Pomoc se "stošestkou"Kromě zveřejňování utajených dokumentů chtějí piráti pomáhat také v komunikaci s úřady. Projekt 106, nazvaný podle čísla zákona o svobodném přístupu k informacím, hodlá strana spustit zhruba do měsíce. Na adrese 106.pirateleaks.cz člověk vyplní předmět žádosti a jméno úřadu a aplikace mu žádost vygeneruje. Podle Michálka díky tomu lidé překonají kličky, které na ně úřady zkoušejí. "Často si například vyžádají upřesnění žádosti, která je přesná. Tím jen zdržují a odradí velkou část žadatelů," říká. Také se prý stává, že když žadatel neuvede datum narození, tak mu úřad napíše, že žádost je neúplná, aniž by upřesnil, co se má doplnit. Proto aplikace pomůže i se stížností, odvoláním či žalobou. |
Trvá ještě váš zájem o doménu WikiLeaks.cz?
To bylo přes spuštěním projektu. Teď už nepřemýšlíme o tom, že bychom tam náš server migrovali. Nicméně Pirátská strana provozuje vlastní mirror (aktualizovaná kopie webové stránky - pozn. red.) WikiLeaks a podle mě by bylo ideální jej přesunout na adresu WikiLeaks.cz. Záleží to ale samozřejmě na vůli jejího majitele.
Nemůže být trochu problém, když vy jako politická strana získáváte od lidí informace o nešvarech a jejich kritizováním pak můžete poměrně lacino sbírat politické body?
To si, myslím, není problém.
Ale lze to tak vnímat.
Samozřejmě, že to tak lze vnímat. Myslím ale, že kdyby proti nešvarům bojovaly i ostatní politické strany, tak jsme někde úplně jinde. Lidé by měli mít dostupné informace a každá strana by se měla zajímat o to, co kde funguje a nefunguje a co je potřeba změnit. Tak to ale bohužel není. Zástupci politických stran si například v parlamentu zřídkakdy přečtou rozhodnutí, která přijímají. Některé strany ale podobné způsoby také využívají a jedna strana dokonce zaslala dokumenty na náš server.
Očekávám, že asi neprozradíte, která...
To neprozradím. Když ale měl náš projekt úspěch, tak nás kontaktovala TOP 09, že by chtěla s námi udělat tiskovou konferenci. My bychom zajistili materiály a oni by domluvili místo a svolali novináře. Tak toto jsou levné politické body.
