„Budu usilovat o to, aby Evropa byla jednotná a moderní, aby prosazovala lidská práva. Musíme nastavit politiku takovou, že ekonomika v Evropské unii bude mít přidanou hodnotu, a že půjde dohromady s udržitelností. Planetu máme jenom jednu a nenecháme si ji rozbořit oligarchy. Toto je jeden z cílů, které se pokusím prosadit,“ řekl po zvolení Kolaja, který byl lídrem kandidátky i v posledních volbách do Evropského parlamentu, kdy Piráti získali bezmála 14 procent hlasů a tři mandáty.
„Doufám, že v dalších hlasování sestavíme Marcelovi supertým,“ řekl k volbě předseda strany Ivan Bartoš.
Že Pirátům vláda škodí? Jako jediným nám rostou preference, říká Kolaja |
Kolaja byl favoritem i v prvním kole hlasování. Dvojkou kandidátky bude Markéta Gregorová, kterou Piráti zvolili v dalším hlasování. Jako třetí bude v čele kandidátky Zuzana Klausová. Mikuláš Peksa společně s Albertem Štěrbou se nadále budou ucházet o místa v čele kandidátky. Mikuláš Ferjenčík se do užšího výběru nedostal.
Před ohlášením pětice, která bude v čele kandidátky do eurovoleb, také Piráti představili jména prvních kandidátů do Senátu. Těmi bude kromě Marka Hilšera a Lukáše Wagenknechta také Petr Jeništa v obvodu číslo 47 - Náchod a Jan Janda v obvodu 11 - Domažlice.
Česko i Evropu čeká náročné období
Bartoš na začátku jednání uvedl, že nejen Česká republika, ale celá Evropa prochází náročným obdobím, což vždy nahrává extremistům nebo prospěchářům, kteří se přiživují na strachu lidí, snaží se společnost rozeštvat a ovládnout. Jsou proto podle něj potřeba politici, kteří dokážou výzvám čelit, mají vizi, kam směřovat, budou nekompromisně hájit demokracii, svobodu a občanská práva a naslouchat potřebám lidí.
Nejvíc nominací získal Kolaja, kterého podpořilo 13 regionů. Gregorová uspěla v osmi krajích a Peksa v sedmi. Ferjenčíka podpořily tři kraje, Štěrba získal svou jedinou nominaci v hlavním městě.
Piráty může vést do voleb Ferjenčík. Má to být uznávaný politik, namítl Kolaja |
Voliči v zemích Evropské unie budou vybírat nové europoslance od 6. do 9. června 2024. Každý ze států si během vybraného období určí vlastní den či dny, kdy půjdou voliči k urnám. V Česku si lidé své europoslance budou vybírat v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024.
Nové složení nadnárodního politického sboru vyberou voliči na pět let. Obyvatelé 27 zemí bloku půjdou k volbám poprvé od chvíle, kdy unii opustila Británie. Do europarlamentních lavic vyberou 705 poslanců, každá země vyšle počet zástupců odpovídající její velikosti.
