Jejich průměrný věk není ani třicet pět let. Ani jeden z nich by zatím nemohl kandidovat na senátora nebo na prezidenta. Zato teď trojice Pirátů pevně zakotvila v Poslanecké sněmovně. Straně se daří. Prosincový výzkum CVVM jí přiřadil čtrnáctiprocentní podporu. Chce samozřejmě víc. Trojice třicátníků se o víkendu utká o post předsedy jedné ze dvou nejsilnějších opozičních stran.
1 Ivan Bartoš
V Praze proběhla další demonstrace za odstoupení premiéra a lídra hnutí ANO Andreje Babiše. Vystoupilo na ní několik opozičních politiků. Na snímku je předseda Pirátské strany Ivan Bartoš. (17. prosince 2019)
Obhajující předseda strany Ivan Bartoš patří ke skupině lidí, která Piráty v roce 2009 v Česku zakládala. V čele stojí od října 2009 s jednou významnou přestávkou mezi lety 2014 a 2016. „Strana potřebuje restart. Dělám to pět let ve volném čase, pět měsíců jsem teď věnoval intenzivní kampani, která z pohledu etablování Pirátské strany sice dopadla dobře, ale jsem unavený,“ řekl tehdy iDNES.cz.
A restart se evidentně povedl. V roce 2017 dosáhli Piráti pod jeho vedením na svůj zatím největší politický úspěch. S pohodlnými téměř jedenácti procenty se dostali do Poslanecké sněmovny a získali v ní 22 křesel.
Bartoš chce chystat Piráty do vlády. Jeho soupeř navrhuje, ať si odpočine |
Bartoš před sjezdem ocenil, že díky práci všech Pirátů a podpoře občanů má strana zastoupení na všech úrovních politiky. „Proto je logicky jedním z mých velkých cílů v pozici předsedy Pirátů připravit stranu na parlamentní volby 2021 a především na naše vládní angažmá, ve které věřím. Chci stranu rovněž úspěšně vést do letošních krajských voleb, a posílit tak naše posádky v krajích a usednout do všech krajských zastupitelstev,“ hlásí se k ambicím Bartoš.
Koho byste preferovali v čele Pirátů?
Obhajující předseda uvedl, že je člověkem hledajícím vnitrostranický konsensus. „Ten je důležitý pro stabilitu organizace. Zde možná vidím jisté deficity, neboť agenda strany je obrovská a tempo politiky je velmi vysoké. To má často vliv na náladu v jednotlivých týmech. Pokud toto na počátku podceníte, musíte následně řešit případnou eskalaci. Ostatně na toto se chci zaměřit zejména v roce 2020,“ vysvětlil.
Dvě pětiny hlasujících Pirátů by stranu rozpustily. Hloupoučké, míní Bartoš |
Že nemusí jít o jednoduchý úkol potvrzuje třeba anketa, kterou spustil na konci prosince jeden z Pirátů na jejich fóru. Svých spolustraníků se ptal, jestli by se strana neměla rozpustit.
Bartoš se narodil v Jablonci nad Nisou. Vystudoval na Ústavu informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde také v roce 2005 získal titul PhDr. v oboru informační věda. Vědě se věnoval i potom a zajímal ho především internetové databáze. IT ho provázelo i v jeho profesní kariéře.
Ve volném čase mixuje Bartoš muziku jako DJ, v roce 2018 si zahrál i v pražském volebním štábu pirátů. Hraje také na akordeon, se kterým se objevil v předvolebním spotu v roce 2017. Je vášnivým čtenářem a filmovým nadšencem s velkou sbírkou originálních DVD.
2 Vojtěch Pikal
Místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti) hovoří na schůzi Sněmovny 19. prosince 2018 v Praze.
Rodák z Olomouce sice jako jediný z kandidující trojice není v Pirátské straně od jejího založení, rozhodně to ale není stranický nováček. Členem se oficiálně stal v únoru 2012 a dosáhl na zřejmě nejprestižnější post, který Piráti zastávají – od listopadu 2017 vykonává spolu s dalšími čtyřmi poslanci funkci místopředsedy Poslanecké sněmovny.
A ve své funkci si umí počínat nekompromisně. Například při interpelacích začátkem prosince vypnul premiérovi Andreji Babišovi mikrofon potom, co ho třikrát napomenul aby hovořil k tématu, kterým byla Istanbulská úmluva.
Pikal chce spolustraníkům nabídnout trochu jiný pohled na fungování celostátního předsednictva strany. „Chci nabídnout přesunutí více zodpovědnosti za rozvoj a denní řízení strany směrem dovnitř strany, tedy blíže k běžným členům a dobrovolníkům a dále do poslaneckého klubu,“ uvedl.
Také Pikal má blízko k informačním technologiím. Vystudoval informatiku na Univerzitě Palackého a v prostředí IT se profesně pohybuje od roku 2013. Od roku 2017 je poslancem za Olomoucký kraj.
Kromě politiky se dlouhodobě věnuje organizaci LARPů – stále populárnějšímu typu hry, při kterém účastníci ztvárňují jednotlivé předem připravené role, stylizované například do historických období, nebo sci-fi a fantasy světů. Je také členem Českého svazu ochránců přírody, kde působil jako vedoucí mládežnického oddílu s názvem Lid medvědího potoka. Podílel se na tvorbě pravidel pro pokračování hry Dračí Doupě.
3 Mikuláš Ferjenčík
Mikuláš Ferjenčík při vystoupení v Poslanecké sněmovně (30. října 2018)
Trojici kandidátů na předsedu Pirátů uzavírá Mikuláš Ferjenčík. Stejně jako Bartoš je i on ve straně od jejího úplného začátku. Oproti svým kolegům si ale veřejnou funkci vyzkoušel už dříve, a to mezi lety 2014 a 2018, kdy působil jako zastupitel na Pražském magistrátu. Jeho sestrou je mimochodem další pirátská poslankyně Olga Richterová, která je také 1. místopředsedkyní strany.
„Chci Ivanovi umožnit, aby si odpočinul,“ vysvětlil Ferjenčík svoji kandidaturu na předsedu strany už dříve pro iDNES.cz a dodal, že pokud by se předsedou stal, ve funkci by zůstal pouze rok.
„To, že ANO nemá jednu jasnou „top of head“ slabinu, která by byla obecně sdílená z podstatné části vysvětluje jeho úspěch,“ napsal Ferjenčík v sobotu pod příspěvek na svém twitterovém účtu, ve kterém se ptal uživatelů, jakou má vítěz voleb slabou stránku. To, že si hnutí ANO drží v průzkumech veřejného mínění stále suverénní náskok, zůstává pro opoziční strany velkou výzvou. Ferjenčík později pro iDNES.cz vysvětlil, že hnutí podle něj přesto má viditelné nedostatky.
@skopmichal Částečně máš pravdu, ale jen částečně. To že ANO nemá jednu jasnou "top of head" slabinu, která by byla obecně sdílená z podstatné části vysvětluje jeho úspěch.
„Myslím si, že Andrej Babiš si hodně klade otázku, proč má tak malé preference. Když se srovnává s Orbánem, nebo s Kaczyńským, tak si musí říkat, že na to, jak dobrá je ekonomická situace, a jak konsensuální politiku dělá, tak podporu nemá tak extra velkou,“ myslí si Ferjenčík. Podle něj je nejslabší stránkou ANO, že má málo reálných výsledků například ve výstavbě infrastruktury. „Jediné, co ANO zvládá dobře, je sypat na věci peníze, ale pokud jde o řízení nějakého komplexnějšího projektu, tak ty výsledky jsou žalostné,“ dodává Ferjenčík.
Piráti se podle Ferjenčíka musí soustředit především na představení plánů v ekonomice, školství, sociálním systému, zdravotnictví a životním prostředí občanům. Sám by se chtěl zaměřit zejména na hospodářství a vzdělávání.
„Připravujeme daňovou reformu, která umožní snížit daně a odvody všem zaměstnancům alespoň o 12 000 Kč ročně, tedy o tisíc korun měsíčně. Protože nechceme zruinovat státní kasu, tak to vyžaduje dobře promyšlený balíček opatření na příjmové straně rozpočtu. Jako jeden z mnoha možných příjmů se nabízí například vyšší zdanění těžby nerostných surovin,“ uvedl Ferjenčík. Ve školství považuje za klíčové otevřít školy i vysokoškolákům bez pedagogického vzdělání, kteří prokážou talent učit.
Ferjenčík pochází z Českých Budějovic, spojený je ale především s Pardubickem, kde také vyrůstal. Vystudoval Fakultu humanitních studií v Praze, i on má ale podobně jako jeho kolegové blízko k technologiím. Před tím totiž studoval na Matematicko-fyzikální fakultě UK a také strojírenství na ČVUT. V Pirátské straně koordinoval protesty proti smlouvě ACTA, a také kampaň Internet bez cenzury.
Také Ferjenčík je muzikant, dříve hrál na akordeon ve folk-punkové formaci Potomci Slavníkovců. Má rád fotbal – je fanouškem fotbalové Slavie.
