Piráti šli letos do komunálních voleb s heslem „držíme kurz“. Jedním z jejich opakovaných slibů bylo, že jsou proti tomu, aby lidé ve vedení radnic hromadili politické funkce. Výsledek tomu však nemusí zcela odpovídat.
Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) sedí ve vedení metropole se starostou menší pražské radnice Petrem Hlubučekem (STAN) a s radní Hanou Třeštíkovou (Praha sobě), která zastává i post místostarostky pro kulturu v Praze 7. Starostkou Prahy 10 je od středy senátorka Renata Chmelová z koalice Vlasta, se níž radnici nově vedou i Piráti. Brno nově vede koalice ODS, KDU-ČSL, ČSSD a Piráti. Primátorka Markéta Vaňková (ODS) si vedle této funkce ponechá mandát krajské zastupitelky i zastupitelky městské části Brno-střed.
Piráti z obou velkých měst odmítají, že by došlo k porušení předvolebních slibů. „Dlouhodobě se jako strana vymezujeme proti tomu, aby někdo měl více funkcí, které má na plný úvazek. Když má však někdo jen jednu uvolněnou funkci a další má neuvolněné, tak s tím, pokud vše stíhá, nemáme problém,“ popisuje lídr brněnských Pirátů Tomáš Koláčný, jenž je od úterý náměstkem primátorky. Ta je primátorkou na plný úvazek, dva zastupitelské posty má jako „vedlejšák“.
Koláčného vysvětlení však nabourávají pražští Piráti. Jejich lídr a nový primátor metropole Zdeněk Hřib totiž před volbami i po nich odmítal, aby ve vedení hlavního města usedl lídr uskupení Prahy sobě Jan Čižinský. I kdyby se vzdal poslaneckého postu a byl jen neuvolněným starostou Prahy 7.
„Dochází k nepřípustnému střetu zájmů, protože radní, který bude zároveň starostou, je spíše radním pro tu městskou část,“ odmítal Hřib účast Čižinského v radě města s tím, že pokud chce po jeho boku vést město, musí se vzdát všech ostatních funkcí. Čižinský, který chtěl dohlížet na školství v Praze, nakonec ve vedení metropole není. Hřibem popisovaný problém však zůstal.
Dvojitá šéfka kultury
Magistrátní radní je neuvolněná místostarostka Prahy 7 Hana Třeštíková (Praha sobě). K jejímu angažmá ve vedení města však nyní zastává Hřib jiný postoj než u Čižinského. K dříve kritizovanému střetu zájmů podle něj nedochází. A to i přesto, že Třeštíková má mít na starosti kulturu na obou radnicích.
„V kultuře nemá Praha tak velký problém se střetem zájmů. Jde spíše o oblast dopravy a územního rozvoje,“ říká Hřib bez bližšího upřesnění, čím se liší neuvolněná místostarostka od neuvolněného starosty, z nichž každý neměl mít silný resort.
Problém podle Hřiba není ani to, že Praha rozděluje granty na kulturu a Praha 7 se snaží stát kulturní čtvrtí, kde je mnoho galerií a jiných institucí, které o tyto peníze mohou mít zájem. „Střetu zájmů zabrání transparentnost celého rozdělování,“ uvádí pražský primátor.
Piráti z Prahy 10, která čítá 109 tisíc obyvatel, už dříve odmítli, že je problém, když je starostkou senátorka Renata Chmelová z koalice Vlasta. Funkci starostky bude mít totiž vedenou jen jako „vedlejšák“. „Pokud bychom trvali na všech svých zásadách, tak jsme v opozici,“ uvedla pro server Aktuálně.cz lídryně Pirátů v Praze 10 Jana Komrsková.
Místo hledání skulin zamířili do opozice
Z počinů stranických kolegů v Praze a Brně nejsou zcela šťastní Piráti z jiných tuzemských měst. I přesto, že souhlasí s pravidlem, aby ve vedení radnic neseděli lidé s mnoha funkcemi na plný úvazek. „My jsme byli v tomhle ohledu tvrdší,“ říká předseda Pirátů v Uherském Hradišti Marek Houser. Ti zamířili do opozice i proto, že nechtěli být v koalici se starostou Stanislavem Blahou (ODS), jenž je zároveň i poslancem.
Kvůli rozhodnutím Pirátů v Praze a Brně se teď podle Housera může stát, že když budou jako opozice kritizovat vládnoucí koalici, ta jim může odporovat, že mohli městu vládnout s nimi, protože jejich argument o kumulaci funkcí asi není tak nepřekonatelný, když ve větších městech se jejich kolegové dohodli.
„Nerad jsem přihlížel tomu, jak to dopadlo v Praze 10. Osobně bych raději viděl v tomto případě Piráty v opozici, než aby za takových podmínek byli ve vedení. Věřím však kolegům, že rozhodli podle toho, co bude pro městskou část nejlepší. Ale vidím tam stále rizika,“ uvádí Houser. Těmi mohou kupříkladu být, že se kvůli jedné funkci nebude politik moci naplno věnovat té druhé.
Pozitivněji vidí situaci v pražském obvodě předseda plzeňských Pirátů Pavel Šrámek. Podle něj je důležité, že se jeho kolegům podařilo přesvědčit senátorku, aby starostka nebrala plný plat. Zároveň však přiznává, že výsledné řešení není zcela vhodné. „V ideálním světě by byl člověk jen starostou nebo senátorem a věnoval se tomu naplno. Ale nežijeme v ideálním světě,“ popisuje Šrámek.
Piráti ze západních Čech, stejně jako jejich straničtí kolegové v Uherském Hradišti, skončili v druhém plzeňském obvodu po říjnových volbách v opozici. Odmítli složit koalici se starostou a senátorem Lumírem Aschenbrennerem (ODS). Právě kvůli jeho dvěma funkcím.
„Bylo by pro nás jednodušší, kdybychom kývli na nějakou nabídku, a pak našli skuliny k odůvodnění našeho kroku. My jsme se ale nechtěli snížit k tomu, že bychom porušili slib voličům,“ líčí Šrámek.
Vláda zkopírovala pirátské dílo
Piráti z různých koutů republiky se však shodují, že by jim rozdílný přístup v každém městě mohl do budoucna uškodit. Předseda strany Ivan Bartoš si zároveň pochvaluje, že se straně podařilo upozornit veřejnost na problematiku kumulace funkcí.
Letos na jaře pirátští poslanci představili zákon, který byl zaměřen právě proti hromadění funkcí politiků. Návrh měl zabránit tomu, aby poslanec či senátor mohl pobírat odměny za členství v dozorčích radách městských firem a aby komunální a krajští politici mohli dostávat peníze za členství v obdobných státních orgánech.
Jejich návrh však neprošel přes vládnoucí koalici. V říjnu pak vláda vedená Andrejem Babišem (ANO) sama přišla s obdobným nápadem. Vládní návrh zákona zatím prošel prvním čtením ve Sněmovně.
