Nedůvěru v Blažka chce přesto šéf Pirátů Ivan Bartoš prodiskutovat s premiérem Fialou. Uvedl, že to po něm chtějí i protikorupční organizace.
Vládní pětikoalice má ve Sněmovně 108 hlasů, Piráti mají ale jen čtyři poslance, tudíž i bez hlasů čtyř Pirátů má Fiala jistou většinu v dolní komoře parlamentu a v případě rozkolu by se tak i bez Pirátů obešel.
„Česká pirátská strana konstatuje, že setrvání Pavla Blažka ve funkci ministra spravedlnosti ohrožuje důvěru ve spravedlnost a právní stát České republiky i plnění cílů programového prohlášení vlády ČR,“ to je věta, o níž Piráti do pondělního večera hlasovali.
Sám ministr spravedlnosti si z počínání Pirátů nic moc nedělá. Poukázal na to, že z celkem 1 177 členů Pirátské strany mu elektronicky vzkázalo 369, že mu nedůvěřuje, což byla sice většina hlasujících, ale zároveň to byla méně než třetina členů nejmenší vládní strany.
Za Blažkem stojí jeho ODS i premiér
A dodal, že ho v pondělí večer podpořilo 129 osobně přítomných delegátů brněnského sněmu ODS zastupujících 898 zdejších členů.
„Na rozdíl od celorepublikově hlasujících Pirátů v Brně žijí. Nerozhodovali se tak na základě smyšlenek a dohadů v médiích či na sítích, ale s reálnou znalostí prostředí a také, a to je důležité, až poté, co mi dali možnost sdělit jim bezprostředně má stanoviska,“ uvedl Blažek. Popřál euroroposlankyni za Piráty Markétě Gregorové, aby ke svému zviditelnění našla i jiná témata než jen lacinou negaci Pavla Blažka.
Hlasování Pirátů o ministrovi Blažkovi totiž iniciovala právě Gregorová. Schválení usnesení má podle ní vytvořit silný mandát pro pirátské zástupce ve vládě, protože se mohou opřít o postoj strany jako celku.
Z celkem 1177 členů @PiratskaStrana mi jich elektronicky vzkázalo nedůvěru 369, méně než třetina. A dnes večer mne ve funkci podpořilo 129 osobně přítomných delegátů brněnského sněmu @ODScz zastupujících 898 zdejších členů. A oni, na rozdíl od celorepublikově hlasujících Pirátů,… https://t.co/obcxTwiDN1
V důvodové zprávě ke svému podnětu europoslankyně zmínila Gregorová opakované Blažkovy dotazy na informace z živých kauz, což podle ní způsobuje, že se dostává do střetu zájmů. Připomněla také nedávnou zprávu serveru Seznam Zprávy, podle níž Blažek v minulosti získal část utajeného policejního spisu ke kauze, v níž byli stíháni jeho spolustraníci.
Premiér Fiala ale za Blažkem stojí. „Piráti mají v rámci své vnitrostranické demokracie opakovaně nějaké ankety, žádný vliv na koalici to nemá, asi to zrovna nejlepšímu klimatu nepomůže, ale já nemám potřebu to nějak zvlášť komentovat,“ řekl premiér Fiala. Žádné zneužití pravomocí ze strany ministra Blažka premiér Fiala nevidí.
Piráti se distancovali od komunismu, fašismu i imperialismu
Druhé hlasování, které bylo trochu ve stínu pozornosti, bylo o tom, zda se Piráti distancují od projevu sympatií ke komunismu a k autoritářským režimům a ideologiím. I na to Piráti kývli.
„My, Piráti, se distancujeme od projevů sympatií k autoritářským režimům a ideologiím, zvláště pak komunismu, fašismu, imperialismu a dalším. Tyto zločinné režimy jsou odpovědné za utrpení nesčetného množství lidí, odmítáme zlehčování jejich zla a nechceme s nimi být jakkoliv spojováni,“ zní usnesení, které schválili.
Na začátku června Piráti rozhodli, že byla z vedení strany odvolána Jana Michailidu, která se v minulosti na stranickém fóru přihlásila k původní komunistické ideologii.
„Pevně věřím, že velká většina Pirátů je proti fašismu, komunismu i imperialismu. Odpor k totalitě považuju za jeden z kořenů pirátství, proč se k němu nepřihlásit i usnesením?“ hájil předložený návrh bývalý poslanec Mikuláš Ferjenčík.
Diametrálně odlišně hodnotil navržené hlasování jiný bývalý poslanec za Piráty Jan Pošvář. „Co hrozí? Podpoříme primitivní antikomunismus navzdory tomu, že jsme liberální strana, podpoříme radikály, kteří vidí za každým, s kým nesouhlasí, komunisty. A nezískáme nic,“ uvedl v diskusi na Pirátském fóru Pošvář.
Většina hlasujících se přiklonila k názoru Ferjenčíka. Přesně 333 ze 479 hlasujících, opačný názor vyjádřilo 146 hlasujících členů Pirátů.
