"Jsem externím členem jejich poradního týmu. Zabývám se makroekonomií, přednáším na vysokých školách. Mám historicky vztahy s KDU-ČSL už od doby čtyřkoalice," řekl iDNES.cz Pilip. Na jednání s ČSSD doprovodil Pilip prvního místopředsedu KDU-ČSL Mariana Jurečku a další dva stranické experty.
Pilip se objevil také v den voleb, které lidovce vrátily do Sněmovny, ve volebním štábu KDU-ČSL. "Členem lidové strany nejsem, ani o tom v dohledné budoucnosti neuvažuji," odvětil Pilip na otázku, zda se nepokouší o návrat do nejvyšší politiky. "Podnikám a část své kapacity věnuji tomu, že přednáším o hospodářské politice a Evropské unii," uvedl Pilip.
"Uvidíme, jestli se bude chtít zapojit, to je na jeho rozhodnutí. Dohoda byla, že je ochoten nám pomoci po odborné stránce jako bývalý ministr financí. Zatím je to na odborné úrovni a o ničem dalším jsme nejednali," řekl iDNES.cz k možnému dalšímu zapojení Pilipa v KDU-ČSL předseda Pavel Bělobrádek.
Pilip má ke KDU-ČSL blízko ještě z jednoho důvodu, který sám nezmínil. V první polovině devadesátých let vedl Křesťanskodemokratickou stranu, která se pak sloučila s občanskými demokraty. V ní to dotáhl až na jejího korunního prince a byl jedním z aktérů toho, co na podzim 1997 tehdejší premiér a šéf ODS Václav Klaus nazval "sarajevským atentátem".
Pilip spolu s Janem Rumlem vyzval Klause během jeho zahraniční cesty k demisi kvůli nejasnému financování ODS. Spolu s dalšími politiky se pak odtrhli od ODS a založili Unie svobody, která se dostala do Sněmovny a byla opoziční stranou v éře opoziční smlouvy mezi Milošem Zemanem a Václavem Klausem a jejich ČSSD a ODS. Když Hana Marvanová po volbách v roce 2002 odmítla vést stranu kvůli koalici se sociálními demokraty, Pilip Unii svobody dočasně vedl.
Kromě jednání ekonomických expertů ČSSD a KDU-ČSL se ve středu sešel Bělobrádek s šéfem KDU-ČSL Bohuslavem Sobotkou. (více o schůzce zde)
Obě strany rozděluje názor na církevní restituce. Sobotka chce zástupce církví přesvědčit, aby dobrovolně kývly na snížení finančních náhrad v rámci církevních restitucí, pravidelně veřejnost informovaly o tom, jak budou s penězi nakládat a aby byl z církevních restitucí zcela vyňat areál Pražského hradu.
