Pátek 5. června 2020, svátek má Dobroslav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 5. června 2020 Dobroslav

EU zaspala, avšak posilme ji. Zbavme se závislosti na Číně, míní Petříček

aktualizováno 
Česko umožní bezpečný návrat všem svým občanům z ciziny a platit za to nic nemusí, řekl v rozhovoru s MF DNES ministr zahraničí Tomáš Petříček. Koronavirová krize je podle něj příležitosti k ponaučení, k většímu stmelení Evropské unie a naopak k odpoutání se od závislosti na Číně.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček představil u policejního skladu v Opočínku u Pardubic humanitární pomoc pro Španělsko a Itálii. (29. března 2020) | foto: ČTK

Rusko pozastavilo všechny mezinárodní lety včetně repatriačních. Jejich občanům, kteří zůstanou v cizině, zaplatí odškodné. Neuvažujete také o něčem takovém?
Nic takového neplánujeme. Ještě do Velikonoc chceme dokončit repatriace, pomoci bychom chtěli každému našemu občanovi. Doposud jsme dostali zpátky domů nějakých 5200 lidí. Ať už letadly, nebo autobusy. V sobotu večer například měla přistát letadla z Nepálu a Srí Lanky. Řadu lidí máme také ve Spojených státech amerických, v Austrálii a na Novém Zélandu. Tam bychom chtěli pomoci maximálnímu množství lidí dostat se domů. Především těm, kteří tam nyní nemají zázemí. Chtěl bych poděkovat kolegům, protože za poslední tři týdny se podařilo dostat domů tisícům lidí i díky komerčním letům.

Máte zmapováno, kolik Čechů je ještě v zahraničí a kolik z nich se chce vrátit do vlasti?
Ještě máme registrováno necelých 10 tisíc lidí. Velká část z nich jsou v zahraničí dlouhodobě pobývající občané. Počet těch, kteří skutečně potřebují repatriovat, se pohybuje mezi dvěma až dvěma a půl tisíci. V posledním týdnu jsme řešili s ambasádami a konzulárními pracovníky, abychom skutečně pomohli především těm, kteří nežijí dlouhodobě či trvale v zahraničí a potřebují se vrátit.

V jednom ze starších rozhovorů jste vyprávěl, že vás někteří lidé žádali, abyste pro ně poslali letadlo až za týden, že tam aktuálně mají pěkné počasí. Už takových případů s postupem koronaviru ubylo?
Takové už se neobjevují, i předtím to byly spíš výjimky. Když se lidé nemají jak vrátit, jsou rádi, že pro ně máme možnost vypravit repatriační let, protože jinak by se do Česka jen tak nevrátili. Třeba z Peru, Filipín a dalších zemí ani jiná možnost nebyla. Jsem rád, že jsme takto tisícům lidí pomohli. Nepřímo jsme pak další stovky lidí dostali domů díky repatriačním letům dalších evropských zemí. Jsem rád, že funguje evropská solidarita a koordinace. Vycházíme vstříc našim sousedům a podstatná část našich občanů se dostala domů díky pomoci ostatních evropských států.

Jak to bude s placením repatriačních letů? Třeba lidé na dovolených měli zpáteční cestu zaplacenou, ale odletět nemohli. Budou teď platit státu, nebo to budete vymáhat od jejich cestovních kanceláří?
Ministerstvo zahraničí na to má rozpočet ve výši 111 milionů korun. Zároveň chceme velkou část nákladů proplatit z Evropské unie, protože jsme pomáhali repatriovat i občany jiných států EU. Takže věřím, že celková částka bude nižší. Je potřeba také říct, že řada těch lidí si zaplatila zpáteční letenky, přičemž ty lety byly rušeny. Situace je takového rozsahu, že řešit, kdo měl či neměl jinou možnost, jak se dostat zpět s rizikem, že by na místě zůstal, to jsme si nemohli dovolit. Je nutno říct, že to jsou také daňoví poplatníci, takže je naší povinností pomoci lidem v nouzi.

Takže repatriační lety budou zdarma? Kolegyně z MF DNES mluvila s pár lidmi, kteří zadarmo přiletěli a nyní spoléhají, že na jejich letenky přispěje ze 75 procent EU, jak jste zmínil v jednom z nedávných rozhovorů…
Některé státy repatriační lety zpoplatnily, jiné nikoli. Dlouho jsme řešili, zda je také nezpoplatnit. Ale jsme v situaci, kdy jsme měli desetitisíce v zahraničí a většině jsme pomohli se dostat se domů vlastní cestou – kdy museli vynaložit nemalé prostředky. Takže s výjimkou občanů v Austrálii, kde jsou náklady trojnásobně větší, už neřešíme poslední případy, kdy nebyla jiná možnost, včetně možnosti zaplatit si komerční let, zda to po nich vymáhat či nikoli. Uvědomme si, že řada z nich zaplatila tisíce eur za letenky, které jim pak byly k ničemu. Nejsou to jen dovolenkáři, jde třeba i o studenty.

Je podle vás reálné, že budou hranice Česka zavřené v příštích dvou letech, jak o tom mluvil epidemiolog a náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula?
Jeho výrok vnímám jako nejhorší možný scénář. Sám jsem přesvědčen, že by se hranice mohly otevírat mnohem dříve. Bude záležet na vývoji situace v okolních státech. Pokud bude průběh celé epidemie podobný u nás i dalších státech EU, je možné zvažovat v blízké době – asi ne jinak než v řádu týdnů či měsíců – postupné uvolňování. Ale nyní není možné říct přesně nějaké datum, kdy by se hranice mohly otevírat. Já jsem optimista a věřím, že to nebude trvat tak dlouho, jak říkal Roman Prymula.

Mluvil jste o „blízké době“, ale zmínil jste ji v řádu několika měsíců. To je docela dlouhá doba, ne?
Samozřejmě se bavíme v době, kdy se situace ve státech jako Itálie či Španělsko stále zhoršuje. Otázkou je, jak se bude situace vyvíjet ve Francii, Německu a dalších státech. Opatření, která vedla k omezení cestování, jsou proto, aby se koronavirus do Česka nedostával přes hranice. Pokud se bude v jiných státech situace zlepšovat, můžeme se bavit, zda neudělat jiná opatření. Vím, že zavřená hranice dopadá na tisíce lidí, kteří třeba pracují v zahraničí, ale v tuto chvíli je prioritou zajistit co nejpomalejší šíření koronaviru v Česku.

Zmínil jste pendlery. Také oni si budou muset několik měsíců počkat?
Jsem rád, že okolní státy začaly přijímat velmi podobná opatření, jaká máme v Česku. Například Rakousko také zavedlo celou řadu omezení volného pohybu, nošení roušek. I to přispívá k tomu, že se situace u našich sousedů může rychle zlepšovat. Třeba právě v Rakousku se za posledních několik dní rychlost šíření koronaviru výrazně snížila. Uvidíme.

Nemluvě o kritice, která se ohledně možnosti delšího uzavření hranic začala šířit v Česku, je to vůbec akceptovatelné u ostatních států EU? Bavíte se o tom s ministerskými kolegy z ostatních států sedmadvacítky?
Koronavirus je hlavním tématem současných jednání s evropskými partnery. Především se ale soustředíme na to, jak koordinovat opatření. Rozumím, že zavřené hranice představují pro hodně lidí velký problém. Ale přistoupila k tomu celá řada států EU. I Německo omezilo možnosti cestování do některých oblastí. To samé platí pro Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Polsko. Společným cílem je vytvořit podmínky, aby se virus nepřenášel dále. Téma zavírání hranic v tuto chvíli není prioritní. Nyní je to celoevropská záležitost. Věřím, že se všichni držíme toho, že jakákoli opatření – nejen otázka hraničních režimů – musí být dočasná do chvíle, do které to bude nutné. Pak se můžeme vrátit k volnějšímu režimu.

Když už jsme u Evropské unie, může vůbec koronavirovou krizi přežít v podobě, jak ji známe?
Jsem přesvědčen, že nejen přežije. Věřím, že se z této krize můžeme v celé řadě věcí poučit. Možná není vidět, co vše EU ve zvládání této krize dělá. Státy si pomáhají mezi sebou. Německo třeba Itálii dalo stovky ventilátorů, pomáhají si s pacienty. My jsme také pomáhali Španělsku a Itálii. A i evropské instituce po možná počátečním zaspání – což samotní představitelé EU přiznali – začali velmi rychle reagovat. Přicházejí s návrhy, jak velmi rychle koordinovat reakci na koronavirus a jak zajistit, aby bylo evropské hospodářství co nejméně postiženo. Myslím, v tuto chvíli už je zapotřebí se s našimi evropskými partnery bavit i o tom, co nám tato lekce může dát. A jestli není příležitostí řadu věcí změnit a zlepšit. Protože není možné kritizovat EU, když třeba nemá kompetence v oblasti zdravotnictví, že nezajišťuje, co od ní očekáváme. Možná je třeba se bavit o tom, jestli naše spolupráce nemá být hlubší a silnější v klíčových oblastech.

Zatím se zdá, že Evropská komise dělá vše proto, aby takovou debatu utnula hned na počátku. Jakoby proti sobě spíš chtěla většinu lidí v Evropě poštvat. V uplynulém týdnu třeba vydala následující stanovisko: „Evropská komise dnes zahájila veřejnou konzultaci ke klimatickým cílům. Do 23. června se občané Evropské unie budou moci vyjádřit k tomu, zda zachovat současný cíl, tedy snížit do roku 2030 emise oxidů uhlíku o 40 procent proti hodnotám z roku 1990, nebo být ambicióznější a snížit emise až o 50 či 55 procent.“. Nemáte pocit, že se úplně zbláznili, nebo si z lidí dělají srandu? Jak to vnímáte?
Jsem přesvědčen, že přece nemůžeme zastavit práci v jiných oblastech. Komise prostě přijímá celou řadu opatření v rámci boje s koronavirem, ale zároveň pokračuje v debatě o jiných politikách. Takže to nevnímám, že by se někdo zbláznil. Samozřejmě chápu, že někoho může překvapit, že v Evropě diskutujeme i o něčem jiném, než o aktuální situaci, ale myslím, že je potřeba se připravovat na to, co bude, až krize odezní.

Počkejte, vy si vážně myslíte, že je normální se teď třeba Španělů či Italů, kteří po stovkách umírají, co si myslí o snižování emise oxidů uhlíků? To jako vážně?
Ty konzultace budou probíhat déle, než několik následujících dnů. Rozumím, že by asi bylo vhodnější načasování…

Počkejte, oni se mají vyjádřit do 23. června…
Tak to je několik měsíců. Ale samozřejmě se můžeme bavit, jestli je toto načasování správné. Stejně, jako o některých tématech, která se objevila i v českém prostředí. Ano, ve správném příběhu je důležité načasování. Také v tomto je otazník nad načasováním, nikoli nad podstatou věci. Samozřejmě ale myslím, že teď by bylo vhodnější se bavit o budoucnosti evropské ekonomiky. Mezinárodní obchod je jeden ze základů naší prosperity, ale zároveň přináší řadu rizik. Ve strategických oblastech – jako je třeba výroba léčiv – bude potřeba, aby si EU zajistila větší kontrolu nad dodavatelskými řetězci.

Rád bych zmínil ještě jeden dokument Evropské komise z uplynulého pondělí, o kterém informovala agentura Reuters. Podle něj prý ruská média spustila „významnou dezinformační kampaň“ s cílem zhoršit dopad koronaviru a poškodit tak Západ, potažmo Evropskou unii. Mluvčí komise pak pravost dokumentu potvrdil. To také myslí vážně?
To je fakt!

Jakože Rusové teď nemají nic jiného na práci, než využívat situace okolo koronaviru, aby rozvrátili Evropskou unii?
Už v pátek jsme o tom mluvili na jednání Rady ministrů zahraničních věcích. Rozbor situace je, že kromě celé řady zavádějících informací je i celá řada informačních kampaní, které mají poukazovat na nesolidaritu mezi evropskými státy, na to, že EU je v krizi. A představovat jiné mezinárodní aktéry jako ty, kteří se chovají zodpovědně a přispívají k řešení. Zároveň tu běží i celá řada mylných informací třeba o způsobu léčby. Skutečně to může přispět k tomu, že řada lidí může věřit, že koronavirus se dá léčit způsoby, které jsou škodlivé. Situaci to opravdu může zhoršovat, než pomáhat řešit.

Opravdu si myslíte, že Rusové s dezinformační kampaní přispějí ke špatnému obrazu EU víc, než předsedkyně Evropské komise Ursula von Leyenová, jež v době, kdy se zavírají hranice, vykládá, jak je to škodlivé? Aby o týden poté připustila, že na tom něco je, a natočí video, v němž ukazuje, jak si správně mýt ruce?
Samozřejmě, že dezinformace jsou něčím, co využívá chyb na naší straně, to je zcela zřejmé. Není to jev nijak nový, nesouvisí s koronavirem. Je ale potřeba se bránit, aby některé špatné, mylné či zavádějící informace ohrožovaly životy lidí. Aby zpochybňovaly i to, že celá řada věcí v Evropské unii funguje velmi dobře. Jak jsem zmiňoval, například v oblasti repatriací ta spolupráce funguje velmi dobře a efektivně. To, že Evropská komise na začátku situaci opravdu podcenila – a sama to následně přiznala – ještě neznamená, že by unie kvůli této krizi byla zbytečná.

Naposledy přišlo 13 vesměs „starých“ států EU s prohlášením, že tvrdá opatření mohou omezit demokracii, právní stát a ohrozit evropské hodnoty. Česko kvůli tomu prohlášení ani nebylo dopředu osloveno. Už víte proč?
Česko nebylo osloveno. Stejně jako jiné státy jsme byli osloveni až následně, stejně jako třeba Rakousko. V pátek jsme to otevřeli na jednání ministrů zahraničních věcí. S tím, že takováto debata by měla zahrnovat všechny státy a soustředit se na to, abychom neprohlubovali dělící linie v Evropě. To samotné prohlášení není obsahově něco, s čím bychom nesouhlasili. Sami zavádíme všechna opatření jako dočasná a přiměřená situaci. Což je v souladu právního státu a demokracie. Zároveň je třeba říct, že tato situace by neměla podkopávat demokratické instituce.

Je jasné, že uvedená iniciativa byla namířena především proti Maďarsku. Na druhé straně, česká vláda a její premiér Andrej Babiš se pyšní tím, že naše opatření jsou jedněmi z nejpřísnějších v Evropě. Nemáte obavu, že budou kroky vaší vlády v budoucnu také označeny za nedemokratické a odporující evropským hodnotám?
Nemám tuto obavu. Naše opatření jsou přiměřená vážnosti situace. Přijali jsme je v době, kdy jsme věděli, že pokud budeme váhat, ohrožujeme životy našich občanů. Všechna tato opatření jsou dočasná, v celém procesu hraje významnou roli náš Parlament. Takže nemám obavu, že bychom byli nařčeni z porušování demokratických principů.

Jak se vůbec díváte na situaci v Maďarsku? Premiér Andrej Babiš i prezident Miloš Zeman kroky maďarského premiéra Viktora Orbána podporují…
S Maďarskem je především zapotřebí se o těchto věcech bavit. Je pravda, že na rozdíl od ostatních států nepřijali nouzový stav s většími pravomocemi vládě na jasně vymezenou dobu. Řada jejich opatření vyvolává otazníky, o kterých je třeba vést diskuzi s maďarskou stranou. Jak říkal Jan Hamáček, někdy z toho běží mráz po zádech. Ale pojďme se o tom s Maďary bavit. Součástí evropské kultury je dialog, nikoli ostrakizace.

Mimochodem, když z Bruselu dorazila zpráva, že EU poslala do Česka 27,8 miliardy korun, premiér Babiš říkal, že to tak nebylo. Cituji Babiš: „Evropská unie nám nedává žádné nové peníze. Evropská unie jen mění podmínky při jejich čerpání. To znamená, že jsou flexibilnější. Například v rámci programu OPIC můžeme ty peníze použít na provozní úvěry. To jsme udělali.“. Jak to tedy je?
Uvolnily se nám prostředky, které bychom nebyli schopni čerpat. Změnila se pravidla. Komise zároveň připravuje další opatření na pomoc evropské ekonomice. Není tedy možné to bagatelizovat, že by EU nic nedělala. Ty peníze bychom jinak nebyli schopni využít, tudíž to není možné bagatelizovat.

Bagatelizuje to premiér vaší koaliční vlády.
Ano, nejsou to nové prostředky. Evropský rozpočet není nafukovací, má jasná pravidla, nové peníze se v něm jen tak neobjeví. Ale jsou to peníze, které bychom jinak využívali na jiné potřeby. Pravidla se ale nastavila tak, abychom je mohli použít v reakci na koronavirovou krizi. Aby pomohly našim občanům i ekonomice.

Další pomoc jsme dostali z Číny. Jak vnímáte názory, že vlastně o žádnou pomoc nešlo, protože šlo o standardní byznys. S tím, že za to od nás navíc Čína bude do budoucna něco chtít? Co by to mělo být?
Je potřeba odlišit nákup ochranných pomůcek za komerčních podmínek, ale zároveň jsme byli jedni z prvních, abychom zajistili pro zdravotníky, hasiče a další, co nám chybělo. Řada států na své dodávky stále čeká. Ale zároveň nám Čína nejen prodává, ale některé provincie darovaly tisíce až statisíce ochranných pomůcek. Stejně jako jiné státy. Vietnam. Z Tchaj-wanu jsme dostali 25 ventilátorů. Mezinárodní solidarita je opravdu velká. Stejně, jako jsme Číně pomohli v době, kdy byla nejvíc zasažena.

Přesto tu je řada lidí včetně třeba senátora Pavla Fischera, kteří čínskou pomoc odmítají s tím, že jim budeme do budoucna zavázáni. Budeme tedy třeba muset přestat vyvěšovat tibetské vlajky? Nebo co přesně si pod tím představit? Hrozí něco takového?
Ministerstvo vnitra či kraje většinu pomůcek nakupují. Takže myslím, že z toho tady děláme velké politikum. Nemyslím, že by po nás Čína něco konkrétního chtěla. Pojďme se ale spíš soustředit na to, jak se z toho poučit do budoucna. Je totiž pravda, že naše závislost na Číně je v tomto ohledu velká, protože v Evropě jsme si nebyli schopni zajistit vlastní výrobou dostatek ochranných pomůcek. Nyní se snažíme nastartovat tuto výrobu v Česku a řada evropských zemí také. Nicméně v bezprostřední reakci na epidemii koronaviru bylo jedině možné nakoupit v Číně. Jsme rád, že naši zdravotníci, hasiči, policisté a další mají to, co potřebují, aby se ochránili. Teď nás čeká diskuze, jak zajistit větší soběstačnost.

Mimochodem, když se mluvilo o dojednání ochranných pomůcek z Číny, zmiňovala se role prezidenta Miloše Zeman, vašeho předsedy a ministra vnitra Jana Hamáčka, České národní banky či Jaroslav Tvrdíka. Jakou hrálo roli vaše ministerstvo zahraničí a vy osobně?
Zejména v případě budování leteckého telemostu byli naši diplomati od začátku zapojeni. Vyjednávali různá povolení, byli v kontaktu s čínskými úřady, aby bylo možné tyto dodávky zajistit co nejdříve. Takže jsme rozhodně nespali, na nic nečekali. Je ale pravdo, že ministerstvo vnitra bylo resortem, který dostal na starosti nákup materiálu a jsem rád, že Jan Hamáček velmi rychle našel výrobce, kteří byli schopni dodávat potřebná množství ochranných pomůcek.

Jan Hamáček také velmi rychle našel svůj červený svetr, stala se z něj minimálně na nějakou dobu hvězda. Jak myslíte, že to může pomoci ČSSD, která na tom byla před koronavirovou krizí v průzkumech mizerně?
Věřím, že se ukázalo, že ČSSD v době, kdy je to potřeba, ví, co a jak řešit. Ví, jak pomoci čelit komplikovaným situacím. Jsem přesvědčen, že Honza Hamáček dostal příležitost ukázat, jaký ve skutečnosti je.

Snažíme se pomoci asi 25 tisícům Čechů v zahraničí, řekl Petříček (20. 3.):

17. října 2018

Autor:

  • Nejčtenější

Pátrání po hudebníkovi Jaroslavu Uhlířovi skončilo, odvezla ho sanitka

Policie ukončila pátrání po písničkáři a hudebníkovi Jaroslavu Uhlířovi, umělec je v pořádku. Hledala ho od rána kvůli...

Policisté na Mělnicku nalezli tělo hledaného kojence, prověřují výpovědi

Policie nalezla tělo hledaného čtyřměsíčního kojence. Před 17. hodinou ukončila pátrání. Byla nařízena soudní pitva....

Únosu nevěříme. Matka zmizelého Tadeáše byla na drogách, říká rodina

Matka čtyřměsíčního Tadeáše, který v pátek v podvečer zmizel i s kočárkem na Mělnicku, byla podle rodiny na drogách....

Video napovědělo, jak se odehrály poslední okamžiky před Floydovou smrtí

Nové video poodhalilo, co se odehrálo v posledních okamžicích života černocha George Floyda, jenž minulé pondělí zemřel...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Zemřel jeden ze šéfů jediné tvarůžkárny v Česku, vnuk zakladatele firmy

Společnost A. W. z Loštic na Olomoucku, výrobce světoznámých olomouckých tvarůžků, přišla v těchto dnech o jednoho ze...

Virus se mění pod rukama. Přírodní izoláty se tak nechovají, vysvětluje Peková

Premium Do povědomí širší veřejnosti se molekulární bioložka a viroložka Soňa Peková z laboratoře Tilia dostala pro své neshody...

Xaver: Klobouk dolů před Klausem. V ČRo zůstávám, spory s ČT házím do jímky

Premium Ve středu ho poslanci zvolili do Rady České televize. Přesto, že spolu s ním byli zvoleni i Hana Lipovská a Pavel...

Prezidentova nemoc. Neuropatie je tichá epidemie moderní doby, říká lékař

Premium Brnění nohou, mravenčení, vrávoravá chůze, zakopávání a pády, ale i krutá bolest chodidel. To je hrubý výčet příznaků...

  • Další z rubriky

V červnu se tropického léta nedočkáme. Teploty i srážky zůstanou průměrné

Podle meteorologů nás žádné tropické léto v červnu ani začátkem července nečeká. Během příštích týdnů by se sice mělo...

Vztahy s Ruskem na bodu mrazu. Vyhoštění je minimální krok, míní experti

Kybernetické hrozby nebo dezinformační kampaně. Česko-ruské vztahy jsou na tom podle analytiků na mezinárodní vztahy...

Před operací už není nezbytné testování, karanténu ukončí negativní výtěr

Testování na koronavirus už není vzhledem k současné epidemiologické situaci nezbytnou součástí předoperačního...

Vědci z Jáchymova se podíleli na vývoji testu, který odhalí koronavirus

Na vývoji nového testu na přítomnost koronaviru, který způsobuje onemocnění covid-19, se podílela i společnost LaNova...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Astronauté z Crew Dragonu jsou na palubě Mezinárodní vesmírné stanice

Americká soukromá loď s lidskou posádkou Crew Dragon se připojila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) a astronauté...

Měla jste se víc zajímat, vzkázal soud Vondráčkové ve sporu o túje

Helena Vondráčková prohrála pravomocně spor s obcí Řitka kvůli pokáceným tújím na obecním pozemku před jejím domem....

Když dobrota škodí. Jak zdravotníci z WHO otrávili půlku Bangladéše

Případ Bangladéš zůstává nejčernější skvrnou na nedávné minulosti Světové zdravotnické organizace. Chuť být prospěšný a...

SuperStar vyhrála Slovenka Barbora Piešová. Porotkyně Bagárová chyběla

Česko Slovenskou Superstar 2020 se stala zrzka Barbora Piešová (19), která rozplakala svým finálovým výkonem porotu i...

Češi mají rádi orální sex, potvrdil průzkum. Jak jste na tom vy?

Obliba orálního sexu roste. Dopřává si jej 75 procent Čechů, pětina lidí by mu dala přednost před jinými sexuálními...