Jenže šlo o třaskavý materiál, který vznikl mezi nejbližšími spolupracovníky Miloše Zemana a měl jediný cíl: zdiskreditovat, pošpinit, politicky zlikvidovat tehdejší nejoblíbenější političku Petru Buzkovou. Tento plán vešel ve známost jako Operace Olovo.
Měla začít v dubnu roku 2000 a Zemanovi poradci do ní prý chtěli zatáhnout i političčinu tehdy tříletou dceru Annu: „Dát podnět k šetření ve věci týrání svěřené osoby, využít k tomu i příslušných institucí a zařízení. Vytvořit a následně medializovat skutečnost, že dcera PB je odložené, bité a týrané dítě,“ napsal autor kompromitujícího materiálu, který byl nazván podle zkratky chemického názvu olova (Pb, latinsky Plumbum), shodující se s iniciálami místopředsedkyně Sněmovny Buzkové.
Kdyby tato diskreditace skrze její dceru nestačila, plánovali Zemanovi poradci, že na ni vytáhnou spolupráci se Státní bezpečností nebo údajnou prostituci před rokem 1989. Jako první v té době informovala o plánu Olovo MF DNES.
Viděli moji rádcové?
Materiál vznikl v květnu 2000 přímo mezi poradci tehdejšího premiéra Zemana. ČSSD, poradci předsedy vlády i jejich šéf Miroslav Šlouf aféru od počátku odmítali s tím, že žádný takový materiál, který objevili novináři, nemají a ani nečetli. V srpnu však přišel zlom. Jeden ze Zemanových poradců Zdeněk Šarapatka policii řekl, že autorem spisu je Vratislav Šíma. ČSSD následně podala trestní oznámení, že se někdo při získávání informací ke spisu Olovo naboural do počítačů na Úřadu vlády. Čímž vlastně existenci spisu potvrdila.
30 let svobody: kauzy a aféryTřicetidílný seriál vychází v MF DNES každý týden až do listopadu. Představí největší ekonomické a politické kauzy. Miliardové tunely, bankovní krachy, spiknutí kmotrů, sporné amnestie a politické podrazy, vzestupy a pády  |
Šarapatka pak o Olovu promluvil i veřejně. A napsal knihu, v níž líčí, jak se o spisu dozvěděl a co přesně mu Šíma tehdy řekl: „Mirek Šlouf chce vyřešit Buzkovou, chápeš? Definitivně! Kvůli Milošovi. Prostě… Buzková půjde od válu!“ píše Šarapatka. „Vůbec jsem nechápal, o čem mluví. Zněl naprosto absurdně, Petra Buzková byla partajní star se vším, co k ní patří. Navíc s neotřesitelnou pozicí uvnitř ČSSD. Mezi mladými politiky v ČSSD a jejich stranickým šéfem Zemanem to sice jiskřilo, ale nikdo by ani nepomyslel na nějaké fatálnější řešení,“ vzpomíná Šarapatka.
A proč se jí chtěli lidé ze Zemanova okolí zbavit? Kritizovala opoziční smlouvu s ODS a několikrát prohlásila, že Zeman je ovlivněn Miroslavem Šloufem.
Policie Šímu obvinila, ale státní zástupkyně jeho stíhání po roce zastavila. Důvod? „Jednání, pro které byl stíhán, není natolik společensky nebezpečné, aby bylo trestným činem,“ vysvětloval tehdy mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Martin Omelka.
Autoři pomlouvačného spisu plánovali, že novinářům budou chodit fiktivní dopisy od lidí, kteří budou na Petru Buzkovou psát právě anonymní tipy na její vymyšlenou minulost. Veřejnost na aféru byla tehdy velmi citlivá. Už proto, že Buzková je pravnučkou významného prvorepublikového sociálnědemokratického politika Františka Modráčka a patřila k zakladatelům, obnovitelům sociální demokracie po listopadové revoluci.
Volila Schwarzenberga
Buzková byla v roce 1992 zvolena za Jihočeský kraj do České národní rady, následně pak do Poslanecké sněmovny, kde mandát obhájila i ve volbách v roce 1996, 1998 a v roce 2002. V letech 2002 až 2006 byla ministryní školství ve vládě Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse nebo Jiřího Paroubka.
Z vysoké politiky odešla před třinácti lety a dodnes opakuje, že vracet už se nechce. Dnes se živí jako advokátka.
„Ani na chvilku jsem nelitovala, že jsem odešla. Stejně tak nelituju, že jsem kdy do politiky šla. Ty roky byly zajímavé, poučné, hodně náročné...“ prohlásila žena, která zpětně o minulosti a aféře Olovo už mluvit nechce. Naposledy po první prezidentské volbě prohlásila, že svůj hlas prezidentu Zemanovi nedala a volila Karla Schwarzenberga.
Buzková je nyní společníkem advokátní kanceláře VKS Legal a zároveň členkou rozkladové komise při Úřadu pro hospodářskou soutěž v Brně. Specializuje se na obchodní, finanční právo a právo veřejných zakázek.
