Povodně 2024
Sledovat další díly na iDNES.tvV dětském pokoji v domě pana Karla voda urvala zadní stěnu, místo ní je teď prázdno a výhled na rozbouřenou řeku, která sahá až k domu. Voda musela přejít přes široký pás zahrad. Ty zmizely, nejsou vidět. „V noci jsme tady ještě spali. Zeď spadla až během neděle. Zničeho nic jsem uslyšel šramot v domě, praskání. Ještě jsem zahlédl, jak ta zeď odplouvá,“ líčí Karel.
Dům by chtěl opravit. Jestli to bude možné, ale teď nejde říct. Statika musí být narušená. Minimálně část, která je otevřená do řeky, nepůjde zakonzervovat. „Aspoň mám na tu rozbouřenou řeku dobrý výhled,“ prohodí. Černý humor a rum je to, čím se teď snaží uklidnit a všechno vstřebat. „Mám francouzské okno, tak teď budu mít ještě pláž,“ doplní trpce při pohledu na bouřící vodu.
Druhý den povodní: voda řádila v 11 krajích, lidé prchali, katastrofa na Jesenicku |
Stojím s Karlem v jeho „otevřeném“ pokoji s výhledem do bouřící řeky. Vypočítává, že vlevo od něj stál dům. Teď je pryč. Ptám se, kde je teď muž, co tam bydlel. Prý se prochází po dědině. Stavba je celá pryč, zmizela. Zůstala trčet jen trubka. V celé ulici to zapáchá plynem. Právě ta trubka je od plynu a je stále připojená, zatím není nikdo, kdo by ji mohl vypnout.
Povodně 2024
Sledovat další díly na iDNES.tv„Volal jsem odborníkovi přes plyn. Vypnout se to nesmí v celé obci, vůbec. Do trubek by se dostala voda a už by to nikdo nedostal ven. Zničil by se rozvod plynu,“ zahlaholí další z místních. A tak to tu zapáchá dál.
Řeka ještě před desítkami hodin nebyla přímo u Karlova domu, musela překonat velkou vzdálenost, desítky metrů, než se zakrojila do budov. Před ní a přímo u ní byla cyklostezka, teď jsou pryč i zahrady.
Dům byl údajně z roku 1881. „Bydlíme tady přes deset let,“ prohodí Karel. Nedokáže si představit, že by v něm nezůstal. Neumí se s tím srovnat a doufá, že se to nějak vyřeší. Když se rozhlédnu kolem, nedávám tomu moc šancí.
Voda ukousla kus plovoucí podlahy. Před domem je vyplavený nejspíš kus základového zdiva. Je o několik metrů dál, než by měl být. Na stěnách jsou pukliny.
Na Jesenicku se zřítily první domy. Je to apokalypsa, říká starostka |
Odcházím. Pod pergolou, která zůstala stát, sedí žena. Taky popíjí. Zaúkoluje mě, abych se šel podívat, jestli její dům stojí. Popisuje, kde by měl být. Objížděl jsem to místo z druhé strany řeky. Nejsem si jistý, jestli se tam chci podívat. Nechci být tím, kdo jí bude jakékoli novinky sdělovat.
Povodně 2024servis iDNES.cz |
Jak si vybavuju, tak v těch místech, která žena popisovala, stála kaplička. Ta tam momentálně není. Je tam nové koryto řeky. A opravdu nevím, jestli ten dům přečkal, nebo nepřečkal.
Po chvíli, když se blíží evakuace, se jdeme podívat. Nedostáváme se až k domu, voda nás blíž nepouští, ale ze strany, ze které ho vidíme, se zdá být v pořádku. Paní zmiňuje, že do něj přestěhovala kočky, kterých má asi osm, a doufá, že budou v pořádku.
„Letos se nic neurodilo a teď ještě tohle,“ povzdechne si. Když poznamenám, že úrodu bych asi klidně oželel, vyhrkne: „Ale víno nebude.“ Dělá ho prý ze všeho možného. Zdá se, že zásoby povodeň přežily. „Víno mám bezpečně v horním patře, dole jsou jen zavařené okurky,“ prohodí.
Přešel jsem k bytovému domu, sjela do něj voda, je zatopený. Lidé se z něj chtějí dostat pryč. Staří, mladí, s dítětem. Pořvávají na hasiče, ať pro ně zajedou. Ti se tam bojí sjet.
„Hrdinové, kde jste byli? Co?“ křičí na hasiče lidé z domu. „Proč jste neodešli, dokud byl čas?“ ozve se od přihlížejících.
Na Česko se snese další déšť. Nejvíc na Šumavě, nevyhne se ani Jeseníkům |
Skupina „domácích“ vysvětluje, že z domu by neodešli. Jenomže uvnitř zapáchá plyn. Jsou v panice, že bouchne. Hasiči se mezitím snaží vymyslet, jak se k lidem dostat. Voda je hluboká, proud je silný a nechtějí nabourat. Jednou z variant je přiblížit k lidem lžíci z jeřábu nebo hasičský koš.
Ale zatím ani to nevypadá jako možné řešení...