„Vnímám prohlášení Donalda Trumpa jako výraz frustrace z toho, že se nedaří to, v co doufal, a sice, že s prezidentem (Vladimirem) Putinem se dokáže shodnout rychle a že bude schopen vyhlásit dosažení míru na Ukrajině a navíc obnovit ekonomické vztahy s Ruskem,“ poznamenal český prezident.
Případné stažení Spojených států z jednání by podle něj nebyl dobrý signál. Ze strany Ruska je evidentní, že dlouhodobě uplatňuje promyšlenou zdržovací taktiku, kdy místo zahájení jednání hovoří o zahájení práce na memorandu, které by mohlo eventuálně vést k jednání.
To může celý proces nejen o několik měsíců zase zdržet, dodal Pavel v reakci na kroky Moskvy. Evropa by podle něj měla vyvinout velice koordinovaný tlak, který Rusko konečně přesvědčí, že je třeba sednout si ke stolu a jednat.
Americký prezident Donald Trump po pondělním telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem prohlásil, že Moskva a Kyjev okamžitě zahájí jednání, která povedou k příměří a konci války. Zelenskyj, který nabízí okamžité bezpodmínečné příměří, v reakci na to hovořil o možnosti schůzky lídrů obou zemí a západních velmocí.
Putin, který minulý týden odmítl nabídku na přímé jednání se Zelenským, naproti tomu hovořil pouze o možné spolupráci na memorandu o budoucích mírových rozhovorech.
Nejnověji se k situaci vyjádřil bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv. „Rusko o tom mnohokrát hovořilo, jsme připraveni na jednání bez předběžných podmínek, ale s ohledem na realitu v terénu a návrhy, které byly formulovány. A taková jednání mohou pomoci nalézt mír,“ řekl politik.
Poznamenal, že mír by měl být založen na podmínkách, které ve větší či menší míře vyhovují všem zúčastněným stranám. „Jinak se jedná pouze o příměří, které bude použito k obnovení vojenského stroje a návratu k bojovým operacím,“ zdůraznil Medveděv, který nyní působí jako místopředseda Rady bezpečnosti Ruska.
Souhlasíte s názorem, že je Trump už frustrován Putinem?
Trump nechtěl dnes novinářům říct, zda se Spojené státy přidají k Evropské unii a Británii v zavádění nových sankcí proti Rusku, které by měly Moskvu přinutit k zastavení bojů na Ukrajině. Trump podle agentury Reuters na dotaz, zda USA udělají takový krok, odpověděl neurčitým „uvidíme“. EU dnes schválila nový balík sankcí proti Rusku a chystá další vzhledem k neochotě Moskvy přistoupit k příměří.
„Zvažujeme mnoho věcí, uvidíme,“ řekl Trump k možnosti zavedení nových sankcí. Další detaily během krátkého rozhovoru s novináři ve Washingtonu nezmínil.
Trump naznačil, že se stáhne z jednání o Ukrajině. Mluvil o červené linii |
Lídři evropských zemí pohrozili Rusku silnými sankcemi, pokud nepřistoupí na návrh 30denního příměří na Ukrajině. Opakovaně dodávali, že se tak stane v koordinaci se Spojenými státy. Podle serveru Axios, který cituje nejmenované diplomatické zdroje, Trump při jednání s evropskými politiky po pondělním telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem návrh na zavedení nových sankcí odmítl.
Evropská unie dnes schválila 17. sankční balík, který však připravovala už mnoho týdnů. Nové sankce ohlásila dnes i Británie. Minulý týden předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že EU již připravuje další sankce proti Rusku.
„A za co naši chlapci umírali?“ Ukrajinci reagují na Trumpův telefonát s Putinem |
Kritice vůči přístupu Donalda Trumpa ke konfliktu na Ukrajině dnes čelil při slyšení v Senátu americký ministr zahraničí Marco Rubio. Někteří senátoři dávali najevo, že podle nich Trump přistupuje k Rusku moc vstřícně. „(Rusové) se nedočkali jediného ústupku,“ hájil politiku současné administrativy Rubio.
Návrh na další americké sankce proti Rusku mezitím vzniká mezi zákonodárci. Za návrhem stojí vlivný republikánský senátor Lindsey Graham, který má slíbenou podporu více než 70 senátorů ze 100.
Spoléhejme sami na sebe, urguje Pavel
Trumpův nekonvenční přístup ke spojenectvím připomněl Evropanům, že se nemůžou spoléhat na to, že se o její bezpečnost a obranu postarají jiní, podotkl dnes ještě v projevu na veřejné debatě evropského think-tanku European Policy Centre v Bruselu prezident Pavel. Evropa podle něj tuto zodpovědnost musí vzít na sebe.
Takový přístup podle hlavy státu vyžaduje zásadní změnu myšlení a ochotu opustit dlouhodobé předpoklady. „Evropa byla, a stále chce být, mírovým projektem. Mnozí doufali, že to učiní konvenční armády zbytečnými, nebo alespoň méně důležitými než byly dříve. Doufali jsme - nesprávně, jak se ukázalo - v transformační sílu mezinárodní spolupráce a obchodu,“ podotkl Pavel.
ANALÝZA: Sto dnů rodea s Trumpem. Američané chtěli revoluci, ne chaos |
Evropa podle něj chce mít svůj hlas na globální scéně a chce být brána vážně, nechce spadnout do něčí sféry vlivu. „Chceme mít na starosti svoji vlastní budoucnost - bránit mezinárodní pořádek založený na pravidlech, tvarovat evropskou bezpečnostní architekturu a být vzorem pro méně šťastné národy,“ poznamenal. To mimo jiné podle něj motivuje principiální evropskou reakci na ruskou agresi a pokračující podporu Ukrajiny.
Pavel zopakoval svůj postoj, že není cílem vytvořit alternativu k Severoatlantické alianci (NATO), ale posílit její evropský pilíř. „Ne odkloněním se od Spojených států, ale zajištěním toho, že jsme schopni bránit své vlastní zájmy i bez americké podpory, pokud by to bylo nutné,“ řekl. Prezident silně podporuje hlubší evropskou obrannou spolupráci a uvítal poslední iniciativy v této oblasti.
Jaké memorandum? Kyjev zvažuje schůzku pěti lídrů kvůli příměří, vojska nestáhne |
„Pokud chceme být skutečně silnější, nestačí mít jen skvěle vybavené armády. Skutečná síla jakékoli společnosti leží především v jejích lidech. Oni jsou základem našich institucí, naší identity a odolnosti,“ řekl Pavel. Je proto podle něj nutné investovat i do posílení přístupu k důvěryhodným informacím, do podpory kritického myšlení a do mediální gramotnosti.
„Kreml si je velmi dobře vědom toho, jak zásadní je pro jeho vlastní potřeby podkopat naši vnitřní soudržnost,“ míní. Rusko podle prezidenta zintenzivnilo své dlouhodobé hybridní operace a dezinformační kampaně proti evropským demokraciím.
