Veřejné zdroje podle hlavy státu musejí hrát katalytickou roli. Hovořil mimo jiné o využití zmrazených ruských aktiv na podporu obnovy Ukrajiny. Její rekonstrukce by podle Pavla měla jít ruku v ruce s integrací země do jednotného evropského trhu. Jednotlivé země by se při pomoci měly zaměřit na konkrétní věci, s nimiž mají zkušenost a mohou v nich přinést největší hodnotu.
Politicky i finančně se podle Pavla mají podporovat válkou nejvíce zasažené regiony, které by se zároveň měly stát stát centry obnovy.
Přes určité naděje z počátku tohoto roku, že válka na Ukrajině se přiblíží ke svému řešení, rozsah a intenzita bojů naopak vzrostla, řekl Pavel. Přestože není mír aktuálně na dohled, je podle něj nutné se již zaměřit na „den poté“ a mít plány, zdroje a uzavřená partnerství pro obnovu země.
Jedenáct bodů pro Ukrajinu. Pavel má plán, jak obnovit zničenou zemi |
„Středoevropané ví, co to znamená prováhat příležitost. Nemít místo v obnově vlastního kontinentu. Proto je tak důležité zajistit, že Ukrajina nepodlehne stejnému osudu,“ zdůraznil Pavel.
Stejně jako ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před ním také Pavel zmínil nutnost vypracování obdoby Marshallova plánu, který sloužil k obnově zničené Evropy po druhé světové válce. Ukrajinská obnova není podle Pavla jen o znovuvybudování země, je to strategická investice do evropské budoucnosti a stability.
Jak se zapojuje Česko
Česká pomoc na Ukrajině se podle Pavla zaměřuje především na Dněpropetrovskou a Charkovskou oblast, a to konkrétně například na přístup k čisté vodě nebo na posílení decentralizovaných energetických systémů a zachování základních veřejných služeb ve válečných podmínkách.
Česko zároveň nedávno stvrdilo spolupráci s Tchaj-wanem na podpoře Ukrajiny, projekt zajistí pitnou vodu pro více než 380 tisíc lidí v Dněpropetrovské oblasti, uvedla hlava státu. Počítá se i s dodávkou kogeneračních jednotek pro zajištění elektřiny a vytápění. „To je model, jak mohou podobně smýšlející demokracie spolupracovat tam, kde je to nejvíc potřeba,“ podotkl Pavel.
Rusko opět zaútočilo na Kyjev drony a balistickými raketami, dva lidé zemřeli |
Český prezident také připomněl, že řada českých programů a projektů je už uskutečňována. V březnu například oznámilo ministerstvo zahraničí, že Česko získá z evropského rozpočtu 188 milionů eur (zhruba 4,6 miliardy korun) na zapojení českých firem do rekonstrukce Ukrajiny ve formě záruk na investiční úvěry a kombinovaných záruk s granty. Konkrétně mají být podpořeny dva programy cílící na projekty v oblasti kritické infrastruktury a na modernizaci šesti vybraných ukrajinských nemocnic.
„Od začátku války Česko přijalo stovky tisíc Ukrajinců do své společnosti. Přes 53 tisíc dětí se integrovalo do našich základních škol. Máme vyškolené oboujazyčné asistenty, psychology a učitele,“ řekl Pavel.
Přes 7 tisíc ukrajinských studentů se podle hlavy státu zapsalo na české univerzity. „Pracujeme s ukrajinskými partnery na vývoji společných akademických programů v klíčových oblastech, jako jsou kybernetická bezpečnost, energetika, životní prostředí a veřejné finance,“ přiblížil.
