Macinka připomněl, že Saar byl prvním ministrem zahraničních věcí, se kterým mluvil po svém prosincovém nástupu do funkce. Po pondělním setkání s maďarským šéfem diplomacie Péterem Szijjártóem jde pak o druhou zahraniční návštěvu.
„Myslím, že to o něčem svědčí. Kontinuita tradičního přátelství s Izraelem určitě pokračuje, bude se posilovat. Máme hodně společných postojů a máme na čem pracovat,“ uvedl Macinka.
Debata se podle Macinky týkala situace ve zdejším regionu, ale i na Blízkém východě včetně dění v Íránu. „Já si pro tuto záležitost přichystal takový symbolický akt, kdy jsem zjistil, že můj předchůdce (Jan Lipavský, nestr. za ODS) neprodloužil činnost zmocněnce pro otázky holokaustu.
Při jednání jsem podepsal rozhodnutí, že bude pokračovat,“ uvedl. Navíc vzhledem k sílícímu antisemitismu dostane i mandát, aby se zabýval touto otázkou, dodal.
Saar vyzdvihl dlouhodobé vztahy a přátelství obou zemí. „Hlavně od obnovení demokracie v Česku jsou naše vztahy vřelé a blízké. ČR je jedním z našich nejbližších přátel a spojenců v Evropě i ve světovém měřítku, obzvlášť po 7. říjnu,“ připomněl útok organizace Hamás na jihu Izraele z roku 2023.
Izrael zvažuje nový zákon. Umožnil by trest smrti oběšením pro palestinské vězně |
Pod novou vládou v Česku se mohou podle Saara vzájemné vztahy posunout na novou úroveň. „Chceme posílit naše partnerství ve velkém množství oblastí včetně bezpečnosti a zdravotnictví,“ řekl.
Ocenil, že programové prohlášení kabinetu ANO, SPD a Motoristů označuje za důležitou kontinuitu tradičního českého přátelství s Izraelem. Macinkovi poděkoval za rozhodnutí o obnovení mandátu ministerského zmocněnce a české politiky pozval do Jeruzaléma.
Jednání ministrů se zúčastnil i čestný prezident Motoristů a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek. Už před dvěma týdny doprovodil Macinku na návštěvu Ukrajiny. Turek byl původně kandidátem Motoristů na ministra zahraničí, později strana nominaci změnila na ministra životního prostředí. Do funkce ho odmítá jmenovat prezident Petr Pavel, Macinka dočasně řídí oba resorty.
Setkání Macinky se Saarem doprovázel protest před Černínským palácem, s palestinskými vlajkami zde demonstrovalo několik desítek lidí. Na akci dohlížela policie.
Hamás musí být odzbrojen, shodují se
Nejdůležitější vkladem pro zlepšení humanitární situace v Gaze je podle ministra zahraničí Macinky příměří. Aby mohlo pokračovat a aby se situace dále zlepšovala, je podle něj potřeba odzbrojit teroristickou organizaci Hamás.
Saar řekl, že Izrael podporuje plán amerického prezidenta Donalda Trumpa v Gaze. Aby mohl být realizován, musí být Hamás odzbrojen a Gaza demilitarizována, uvedl šéf izraelské diplomacie.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, když ozbrojenci Hamásu a jeho spojenců při teroristickém útoku na jihu Izraele zabili na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 unesli. Izrael pak zahájil rozsáhlou vojenskou operaci, při níž jeho armáda podle údajů ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy ovládaného Hamásem zabila přes 71 tisíc Palestinců.
Skupina 14 zemí odsuzuje Izrael kvůli dalším osadám na palestinském území |
Údaje nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, podle zahraničních nevládních organizací ale bylo přes 80 procent obětí z řad civilistů. Podle izraelských úřadů ve válce zahynulo asi 2000 Izraelců, z toho 900 civilistů při útoku 7. října a přes 900 izraelských vojáků od začátku války.
Válku v Gaze ukončilo začátkem října loňského roku křehké příměří, které je však opakovaně porušováno. Od jeho podepsání zabila izraelská armáda nejméně 414 Palestinců, uváděl v polovině ledna Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) s odvoláním na ministerstvo zdravotnictví v Gaze. Hamás pak za stejné období zabil tři izraelské vojáky, napsala tehdy agentura Reuters.
Saar po jednání s Macinkou také vyzval Evropskou unii, aby odpověděla na volání íránského lidu a označila íránské revoluční gardy za teroristickou organizaci. O zařazení revolučních gard na seznam teroristických skupin, který vede EU, se nyní spekuluje, zatím pro něj ale nebyla nalezena dostatečná podpora.
V těžkých časech stojíte při nás. Izrael děkuje Čechům za podporu |
Demonstrace v Íránu, zprvu ekonomicky motivované, vypukly koncem prosince v Teheránu a brzy se rozšířily do celé země a změnily se v protirežimní protesty. Někteří účastníci volali i po smrti íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího či po návratu bývalého korunního prince a představitele íránské opozice Rezy Pahlavího, jehož otec byl svržen revolucí v roce 1979.
List The Times v pondělí s odvoláním na novou zprávu íránských lékařů napsal, že při protivládních protestech v Íránu zemřelo nejméně 16 500 lidí a 330 tisíc bylo zraněno. Íránský režim je podle Saara hrozbou nejen pro stabilitu Blízkého východu, ale i pro Evropu.
