V posledních letech se intenzivně zabýváte tím, jak umělá inteligence mění svět práce i vzdělávání. Jak se na tuto novou éru připravit?
Umělá inteligence (AI) změní postupně úplně vše, jsme stále na začátku. Je to podobně velký milník jako vynález elektřiny či internetu. Smysluplně používaná AI již dnes dokáže ušetřit hodně práce, času i energie. Zároveň i obezřetnost je rozhodně na místě – umělá inteligence je dnes již používána k pokročilým podvodům, falešným videím a do budoucna nese i další závažná rizika. Klíčové je chápat, co se děje, a mít otevřenou mysl.
Takže podle vás není klíč v technických dovednostech, ale spíš v nastavení mysli?
Přesně tak. Náš největší nepřítel konkurenceschopnosti je v našich vlastních hlavách, psychologie mu říká fixní myšlení. Technologie se budou neustále měnit, klíčová proto bude schopnost neustále se učit nové věci, adaptovat se a posilovat kritické myšlení.
Petr Ludwig
|
Nedávné volby i dění ve světě ukázaly, jak velkou roli dnes hrají emoce, dezinformace a polarizace společnosti. Jak podle vás posilovat mentální imunitu, tedy schopnost nenechat se manipulovat?
Je to podobné jako s imunitou tělesnou. I dítě se občas musí vyválet v blátě, aby se jeho imunita posilovala. Na druhou stranu život ve sterilním prostředí imunitě spíše škodí. Kritické myšlení je také celoživotní práce a je třeba začínat již u dětí. Musíme být stále na pozoru a hlavně zpochybňovat i to, čemu sami věříme, a nenechat se uzavřít do jedné názorové bubliny. Nejsnadnější je totiž oklamat sami sebe.
Máme vůbec jako společnost ještě chuť naslouchat druhé straně?
To je velká otázka. Už Masaryk mluvil o tom, že demokratická diskuze je o nesouhlasu se vzájemným respektem. Sociální sítě bohužel vzájemný respekt dokázaly téměř úplně vymazat. Dnes máme pocit, že pokud s někým nesouhlasíme, musíme ho porazit. Máme-li ale na této planetě společně přežít, schopnost kultivovaně vést dialog bude naprosto klíčová.
Umělá inteligence ale sama hraje čím dál větší roli v tom, jak se informace šíří. Dá se vůbec poznat, co je pravda a co už manipulace?
Bude to čím dál těžší. AI dokáže generovat texty, obrázky i videa, které vypadají naprosto reálně, a ve slepých testech už lidé nedokážou odlišit, co udělal stroj a co člověk. Klíčové proto je celoživotní vzdělávání – opravdu v každém věku. Učit lidi nejen fakta, ale i to, jak se učit, jak ověřovat zdroje a umět odhalit manipulaci. To je podle mě základní dovednost 21. století.
Více laskavosti a dobrosrdečnosti
Vaše nová kniha Od chaosu ke smyslu vznikla v době, která je dost turbulentní – mluví se o krizi, válkách, o rychlém nástupu umělé inteligence. Co byl pro vás hlavní impuls k jejímu napsání právě teď?
Mám pocit, že dnešní svět se opravdu zrychluje a lidé se v něm často ztrácejí. Když jsem psal první knihu Konec prokrastinace, řešil jsem v ní hlavně téma produktivity a návyků – jak se přimět něco udělat. Dnes už mi ale přijde důležitější téma smyslu – proč něco vůbec děláme. Podle studií je právě silný smysl jádrem dlouhodobé motivace, dlouhověkosti i životní spokojenosti. Obě knihy se tak hezky doplňují.
Někdo ji možná bude číst jako návod na úspěch ve 21. století. Dá se ale na něco tak proměnlivého, jako je dnešní doba, vůbec vytvořit návod?
Univerzální návod neexistuje. Přesto existují určité zákonitosti, které budou platit, ať už budoucí svět bude vypadat jakkoliv. Třeba schopnost převzít aktivní odpovědnost a nebýt v roli oběti. Klíčová je také schopnost zvládat změny a selhávání. A samozřejmě i schopnost hledat smysl – jak v práci, tak v osobním životě. To jsou dovednosti, kterým v knize říkám superschopnosti, a které obstojí i v době umělé inteligence.
Prokrastinaci znali lidé napříč historií, říká konzultant Petr Ludwig |
Takže to není technická kniha o AI, ale spíš o tom, jak zůstat člověkem v technologickém světě?
Přesně tak. Kniha opravdu není návod, jak používat ChatGPT. Je o nastavení mysli. Jak se co nejlépe připravit na svět plný změn a získat v něm konkurenční výhodu. K úspěchu totiž budeme potřebovat nejen technické dovednosti, ale také ty mezilidské, jako je empatie, schopnost naslouchat či budovat hluboké vztahy a komunity. To jsou dovednosti, které rozhodnou o tom, zda budeme vítězové, nebo poražení v nové éře.
Vraťme se ještě ke čtyřem superschopnostem. Můžete je představit?
Nazývám je superschopnostmi, protože v dnešní době je opravdu potřeba je trénovat. Jsou to čtyři klíčové dovednosti: převzít odpovědnost a nevnímat se jako oběť okolností, umět zvládat selhávání a učit se z neúspěchu, hledat smysl v práci i životě a budovat hodnotové komunity. Když tyto schopnosti rozvíjíme, dokážeme být psychicky odolnější a lépe reagovat na změny, které přicházejí.
Jak je možné tyto schopnosti v sobě kultivovat?
Všechno to začíná malými kroky. Třeba převzetí odpovědnosti neznamená, že musíme hned změnit celý svět. Stačí začít u věcí, které můžeme ovlivnit ve svém okolí. Učit se z neúspěchu zase vyžaduje, abychom si dovolili chybovat a brali to jako zdroj poznání, ne jen jako selhání. A smysl? Ten se dá posilovat každý den skrze více laskavosti a dobrosrdečnosti.
Smysl zmiňujete často. Proč ho považujete za klíčový?
Podle současných studií se ukazuje, že lidé, kteří cítí smysl, jsou psychicky odolnější, mají lepší kardiovaskulární zdraví, lépe zvládají stres a žijí o poznání déle. Smysl je tedy s nadsázkou nejlepší pilulka dlouhověkosti. Je to evoluční mechanismus. Smysl nám pomáhá přežít i růst, a to jak jednotlivcům, tak celé společnosti. Naopak absence smyslu je rizikovým faktorem pro deprese.
To zní vše jednoduše, ale dnešní svět odměňuje spíš individualismus.
To je největší slepá skvrna západního světa. Individuální, sobecký úspěch má bez přesahu velmi krátké trvání. Naopak pokud vnímáme, že to, co děláme, opravdu pomáhá druhým, že někde trochu pomyslně měníme svět k lepšímu, pak ta nesobecká radost vydrží výrazně déle. Smysl se často rodí právě z užitečnosti – z toho, že náš život má pozitivní dopad i na ostatní. To je podle mě skutečná forma úspěchu v 21. století.
Lidé svoji hodnotu odvozují od počtu lajků, což je problém, říká Ludwig |
V knize píšete, že všechno nejlépe funguje v synergických vztazích a komunikaci. Je právě udržování kvalitních vztahů tím, co nám pomáhá zvládat chaos dnešní doby?
Upřímné a hluboké vztahy jsou jádrem. Lidé se často snaží hledat řešení individuálně – chtějí být úspěšní sami, zvládat všechno sami. Ale skutečná síla je ve spolupráci a synergii, když se vzájemně podporujeme. A právě komunity, které sdílejí podobné hodnoty, nám pomáhají zvládat stres, těžší životní situace i změny mnohem lépe.
Často také mluvíte o tom, že bychom měli „kultivovat vděčnost“.
Ano, vděčnost je podle studií jádrem dlouhodobé spokojenosti. Je to také jedna z nejpodceňovanějších a přitom nejdůležitějších dovedností. Každý den se děje spousta věcí, které bereme jako samozřejmé – že jsme zdraví, máme střechu nad hlavou, že nám někdo udělal kávu nebo se na nás usmál. Když si tyhle malé věci uvědomujeme, mění to způsob, jakým prožíváme svět. Vděčnost posiluje optimismus a dává životu větší hloubku.
Co dává smysl vám osobně právě teď?
Momentálně nejvíc to, že můžu lidem pomáhat orientovat se v téhle složité době. Když mi někdo napíše, že mu moje kniha nebo přednáška pomohla, je to pro mě obrovská odměna. Mým smyslem je pomáhat hledat smysl druhým.
