Obce se s ministerstvem přou o zavedení záloh na PET lahve proto, že se obávají, že přijdou o část příjmů – vytříděné odpady dnes prodají a mají z nich peníze. Z dopisu se tak stala politická přestřelka, protože ministerstvo naopak tvrdí, že lžou starostové.
„Můžeme s jistotou říci, že nové nařízení EU o obalech a obalových odpadech bude schváleno. Obsahem tohoto nařízení je také povinnost zřídit zálohové systémy v jednotlivých členských státech. Je jisté, že systém záloh se nevyhne ani České republice, protože 80 % míry zpětného odběru kovových nádob na nápoje nebudeme schopni do r. 2026 splnit (cca 29 % za r. 2022). Je proto dobře, že ministerstvo dotáhlo tuto legislativní změnu do kompromisní podoby,“ napsal ministr v dopise.
V dopise se uvádí, že musíme zavést povinný zálohový systém na PET lahve a plechovky proto, že nesplníme sběr plechových obalů od nápojů v roce 2026. Není to pravda.
Olga Dočkalovástarostka a předsedkyně komise životního prostředí Svazu měst a obcí
Proti tomu se ohradila starostka a předsedkyně komise životního prostředí Svazu měst a obcí Olga Dočkalová, která napsala, že „mystifikace veřejnosti a starostů už bylo dost“.
„V dopise se uvádí, že musíme zavést povinný zálohový systém na PET lahve a plechovky proto, že nesplníme sběr plechových obalů od nápojů v roce 2026. Není to pravda. ČR má vyjednanou výjimku s Evropskou komisí na hliník do roku 2035. Každý stát mohl zažádat o jednu výjimku a toho využila řada dalších členských států. Tuto výjimku vyjednalo ministerstvo za bývalého ministra Richarda Brabce. O tomto se aktuálně ministerstvo nikde nezmiňuje a dělá, že výjimka neexistuje,“ píše starostka v dopise, který má MF DNES k dispozici.
Zálohy na petky začnou platit nejpozději v roce 2026, plánuje ministr Hladík |
„Potvrzuji informace o vyjednání výjimky na recyklaci hliníkových obalů,“ řekl MF DNES exministr Brabec.
Ministerstvo se do předsedkyně a starostky okamžitě pustilo, že spojuje dvě rozdílné věci – hliníkové obaly a nápojové plechovky. „Zatímco odpadových nádob na plast máme poměrně dost, nádob na kovy několikanásobně méně. V této části, tj. sběru hliníkových obalů, ČR nebyla premiantem v třídění a musela si v minulosti požádat o výjimku na sběr všech hliníkových obalů. Nové nařízení se ovšem týká nápojových plechovek. Z nařízení, které vstoupí v platnost v roce 2025, je zřejmé, že pokud v roce 2026 nesplníme sběr 80 % plechovek pro nápoje, budeme nuceni zavést zálohový systém,“ argumentuje ministerstvo.
Starostka se pustila ale i do slibů ministra, že „pokud bude novela zákona schválena ve verzi ministerstva bez dodatečných změn, obce si polepší“. Ten napsal následně toto: „Města a obce a jejich třídicí linky taktéž nebudou ve ztrátě, protože aktuálně třídicí linky dostávají obdobné příspěvky od společnosti EKO-KOM jako obce. Celková odměna od společnosti EKO-KOM vůči třídicím linkám je přibližně 1 miliarda Kč, což tvoří cca 60 % jejich obratu.“
Starostka ale tvrdí, že pokud bude zavedeno zálohování, skončí některé třídicí linky a odpad se bude muset vozit desítky kilometrů daleko. A peníze, které se budou obcím vracet z takzvaných nevybraných záloh, podle ní dopravní náklady nepokryjí.
Starostové proti zálohování PET lahví. Třídění odpadu se zhroutí, bojí se |
„Dalším aspektem je fakt, že zbylé plasty po odklonu PET lahví nejsou tak recyklovatelné jako PET a nejsou tak hodnotné, případně je jejich cena záporná. I toto se ekonomicky negativně promítne na nákladech obcí za odpadové hospodářství,“ argumentuje starostka Dočkalová.
Ministerstvo znovu reagovalo, že obce o peníze nepřijdou.
„Nevybrané zálohy pokryjí náklady, které budou nevrácené zálohované obaly tvořit v obecních systémech. Náklady, které obce budou mít se zbývajícím plastovým odpadem, budou v souladu se směrnicí o odpadech z roku 2018 uhrazeny. Stejně jako je obcím dotován sběr plastových obalů, tak i technické služby a třídicí linky jsou dotovány společností EKO-KOM, a to tak, aby měly uhrazené náklady spojené se separací,“ reagovalo ministerstvo.
