Ve stínu kancelářských budov jedné z nejmodernějších pražských čtvrtí, Brumlovky, stojí poslední zbytek staré obce Michle, fara s barokním kostelem.
Stav staré fary kontrastoval se supermoderním okolím ze skla a betonu. Střechou zatékalo, okna byla zplesnivělá, dům pocházející z 19. století byl prolezlý vlhkostí. Aby mohla budova sloužit místní farnosti i nadále, byla před několika lety kompletně opravena. Vznikla nová půdní vestavba, fasáda dostala zateplení, dělníci vyměnili okna, vytápění zajišťuje ústřední topení a větrání je řízené s rekuperací tepla. „Je to poznat, dům funguje mnohem lépe a za mnohem příznivějších nákladů,“ popisuje farář Alberto Giralda Cid.
Farnosti se zhruba čtvrtinu nákladů podařilo získat z dotací ministerstva životního prostředí. Podobný případů je ale podle ministerstva stále málo. „Od roku 2021 jsme podpořili 112 renovací památkově chráněných rodinných a bytových domů částkou bezmála 75 milionů korun z programu Nová zelená úsporám,“ shrnul Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí.
Zájem o rekonstrukce takových objektů podle něj stále roste, ale podobné akce jsou mnohem náročnější a dražší. Ministerstvo proto připravujeme dotační tituly zaměřené přímo na energeticky účinná opatření na podobných budovách, a to při zachování požadavků na ochranu jejich hodnoty.
Podle ministra Petra Hladíka proto v současnosti s ministerstvem kultury pracuje na společné metodice, jak při rekonstrukcích těchto budov postupovat. Hladík předpokládá, že by se metodika mohla podařit domluvit v následujících týdnech.
Ministerstvo dotuje renovace už 15 let
Za 15 let fungování dotačního programu Nová zelená úsporám (NZÚ) k podpoře renovací budov, jejich zateplení a zvýšení energetické udržitelnosti schválilo ministerstvo životního prostředí (MŽP) 412 000 žádostí za více než 91 miliard korun. V podprogramu s názvem Light pak 86 000 žádostí za více než deset miliard.
O dotaci z programu na Oprav dům po babičce, který slouží ke komplexnímu zateplení nemovitostí, si zatím zažádalo 5600 lidí. Požadovali celkem zhruba 5,5 miliardy korun.
Ministr Hladík i jeho předchůdci považují program za mimořádně úspěšný, dokládají to třeba i tím, že funguje už pod pátou vládou. „V roce 2009 se nám podařilo chytře využít Kjótského protokolu a prodat speciální emisní povolenky AAU zemím, které jejich zakoupením splnily povinnost snížení emisí s menšími náklady, než kdyby samy investovaly do jejich snížení,“ říká Martin Bursík, bývalý ministr životního prostředí, který stál u zrodu programu Nová zelená úsporám.
Podle Bursíka se Česku, jako jediné zemi ze střední a východní Evropy, podařilo získat za tyto kredity 10 euro za tunu. „Zelená úsporám tak byla v prvních letech financována vládami Japonska, Španělska a Rakouska. Program se stal robustním, napomohl většině obyvatel pochopit fungování a přínosy obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor,“ dodal Bursík.


















