Vyjednáváte o volební spolupráci s TOP 09, jak si do budoucnosti toto spojení představujete?
Po posledních volbách je TOP 09 víceméně pražskou stranou. A před námi jsou kromě eurovoleb i krajské volby, které se však Prahy netýkají. Naší snahou je zintegrovat síly, mrzí mě, že třeba KDU-ČSL nepřistoupila na společný projekt, zvláště když v Evropském parlamentu jsme v jednotném klubu, považuji to za nesmyslné a krátkozraké. Ale jednání s TOP 09 probíhají a do dvou týdnů představíme společnou kandidátku.
A jak bude ten volební pakt vypadat?
Záleží na tom, o jakých volbách se bavíme. Ve volbách do Evropského parlamentu nějaká širší koalice určitě možná je. U krajských voleb to bude kraj od kraje jiné. A co se týká parlamentních voleb, tak tam do budoucna vidím jako mnohem perspektivnější značku Starostové a nezávislí, která má to ukotvení v regionech. Ukazuje se třeba na příkladu ODS, že jenom značky, které mají ukotvení v regionech, mají šanci na politické scéně přežít.
Takže vznikne STAN s podporou TOP 09?
To je věcí vyjednávání, ale je to něco, co si dokážu představit.
Pro eurovolby jste dohodli spolupráci se Stranou zelených. Dal byste na kandidátku Matěje Stropnického?
To neumím posoudit za celé Starosty a nezávislé, ale pokud se ptáte za Petra Gazdíka, tak rozhodně ne.
Proč?
Zažil jsem Matěje Stropnického jako koaličního partnera na pražském magistrátu, a není to o něm, ale jde o věc, která mě obecně od politiky odpuzuje – že se stává jen marketingovým nástrojem. Já jsem šel do politiky prosadit konkrétní věci, mnohé se mi podařily, některé ne, ale odmítám být v politice proto, abych měl víc lajků, mediálních zásahů a abych byl víc vidět, i když plácám nesmysly.
V dubnu skončíte jako předseda Starostů. Stane se z vás zase učitel? Co máte v plánu dál?
Zůstávám samozřejmě poslancem a členem školského výboru, ale mým velkým plánem je dát dohromady reformu školství. Průměrný ministr školství vydržel od revoluce 21 měsíců, nikdy se nic nedotáhlo do konce a kvůli tomu jsme dnes montovnou Evropy, průměrné mzdy jsou u nás o tolik nižší než třeba v Německu a nedoháníme je tak, jak bychom si představovali.
Letos ale přece vzrostly právě platy učitelů o skoro 16 procent a růst mají i další rok.
Abychom dohnali průměr v Evropě, musely by se platy stejně jako letos zvyšovat dalších sedm let, což vzhledem k ekonomickému cyklu není úplně reálné. A ani zvýšení platů ve školství není všechno, jen tím to nezachráníme. Školství sužuje obrovská byrokracie, strach z rodičů, z inspekce, spíš než vzdělávání se učitelé věnují papírování a jejich společenská role je potlačována. Není ani pořádně jasné, co se má učit. Osnovy jsou zastaralé. Společnost se tak zrychlila, že to nejzákladnější, co by měli učitelé děti učit, je umět se učit novým věcem. Jako poslanec ale i radní pro školství Zlínského kraje budu rád pracovat na změně.
Není to trochu sci-fi, prosadit jako poslanec malé opoziční strany školskou reformu?
Nejsem na to sám. Mám skvělé kolegy, jako jsou předseda senátního výboru pro školství Jiří Drahoš nebo bývalý rektor Masarykovy univerzity, náš senátor Mikuláš Bek. To mě naplňuje optimismem, že ještě v tomto roce dáme dohromady ucelený návrh, který začne být diskutován jak na ministerstvu školství tak napříč politickým spektrem. Cílem rozhodně není vytvořit opoziční návrh, který zapadne, cílem je vytvořit základní prostor pro diskusi. Ze zkušeností z předvolebních diskusí si dovoluji tvrdit, že v 80 procentech se strany v tom, co se má ve školství udělat, shodují.
Z učitelů se stávají úředníciPapírování jim komplikuje práci  Ilustrační snímek |
Půjde tedy o poslanecký, nebo senátní návrh?
Chceme, aby to byl hlavně odborný návrh lidí, kteří mají se školstvím něco společného a už se nehodlají dívat na to, jak Česká republika směřuje k nevědomosti. Musí skončit to, kdy cílem jsou jen čísla, kolik máme maturantů a vysokoškoláků, ale mnozí z nich naprosto nekompetentní a úroveň bakalářského vzdělání je někdy na úrovni maturity, možná ani to ne, často jde jen o to mít nějaký papír. Možná jsme dosáhli většího počtu bakalářsky vzdělaných, ale určitě jsme nedosáhli vzdělanější populace.
Tím jste mi ale neodpověděl, odkud ten návrh přijde.
Předpokládám, že půjde o společný návrh Starostů a nezávislých, který projde diskusí ve Sněmovně, v Senátu i mezi odborníky. Tak jako kdysi byla Národní ekonomická rada vlády potřebujeme něco jako Národní radu pro vzdělávání, která jasně řekne, co je ve školství potřeba.
Ta reforma se má týkat primárně základních škol, nebo všech?
Bude se týkat celého školského systému, který potřebuje třeba to, aby si každý mohl udělat vzdělání v takové životní etapě, kdy uzná za vhodné. Aby šlo snadno přestupovat, aby si někdo, kdo se ve středním věku rozhodne změnit svůj obor, měl možnost. Nevím, proč by si třeba student gymnázia nemohl udělat výuční list.
Tu možnost má ale přece i dnes.
Ale velmi omezenou. Když se dnes v patnácti letech dítě nějak rozhodne, je strašně těžké z toho pak už vybočit. Chceme, aby ty odbočky byly mnohem jednodušší.
Jak?
Mělo by stačit, aby si člověk sedl k internetu, podíval se, která střední škola nabízí možnost rekvalifikace a tam to začíná. Dnes už dávno neplatí, že vyučený s tím, co umí, vystačí několik desetiletí. I zedník nebo tesař s tím, co se naučí, vystačí maximálně několik let.
Dobře, ale jak by měl tedy stát zjednodušit možnost rekvalifikace?
Částky, které člověk investuje do studií, by měly být daňovým odpočtem. Každý, kdo se vzdělává by měl mít daňové výhody.
Silná podporaRektoři i školské organizace stojí za Plagou. Jeho odvolání si nepřejí  |
Řešíte to i s ministrem školství?
Ano, s panem ministrem se o tom bavíme, on je jedním z těch členů vlády, kteří skutečně naslouchají a snaží se jít po podstatě věci, nesnaží se být takzvaně falešně populární, že by přišel s nějakou novou báječnou reformou, kterou stejně nedotáhne a systém jenom zatíží. Jsem vyděšen ze spekulací, že by měl být odvolán, protože není dost vidět. Stojí teď před ním obrovský úkol v podobě reformy financování regionálního školství. Pokud by měl být odvolán, jsem si zcela jist, že ta reforma nedopadne dobře a bude to odpovědností lidí, kteří ho odvolali.
Je pravda, že spolu nejen vy, ale i třeba zmíněný Mikuláš Bek má z Brna s ministrem Plagou velmi dobré vztahy a že by vám to při prosazování reformy mohlo pomoci?
To bych neříkal, nebo ho odvolají. Ale bez legrace, vážím si ho odborně, je jeden z těch, kdo nekecá, ale opravdu maká.
Až budou v dubnu na sněmu delegáti STAN volit vašeho nástupce v pozici předsedy, budete někoho doporučovat?
Počkám si na návrhy z krajů, nejdřív musí proběhnout jednotlivé primární volby.
Za favorita je celkem jasně označován současný první místopředseda Vít Rakušan...
Ano, Vítek Rakušan je jeden z lidí, kterého si v té funkci umím představit. Celou dobu mi kryl záda a za roky, kdy je starostou Kolína a poslancem, tak narostl, že je z mého pohledu ucelený politik. Pokud se tak členové STAN rozhodnou ho zvolit, rozhodně nebudu proti. Vidím ale řadu dalších kandidátů, kteří třeba nejsou tak známí jako Vítek Rakušan, nicméně mají velký potenciál, jsou to třeba starostové obcí roku ve svých krajích.
Ale na to, aby mohli vést celé hnutí, je zatím brzy, nemyslíte?
Není. Třeba Lukáš Vlček, starosta Pacova a předseda STAN na Vysočině, dal tu organizaci neuvěřitelně dohromady, Svazem měst a obcí byl za uplynulé volební období vyhlášen starostou roku na Vysočině. Zatím je možná známý jen regionálně, ale už dávno má přesah do celostátní politiky a měl by v ní sedět.
Starostové stále kolísají kolem pětiprocentní podpory a rizika, že se příště nedostanou do Sněmovny. Jak byste to chtěl změnit?
Kolísání kolem pětiprocentní hranice nebudu komentovat, protože ty průzkumy jsou spíše průzkumy pro ovlivňování veřejného mínění než realita. Byly takové, které nám před parlamentními volbami dávaly dvě procenta a my jsme se do Sněmovny přesto dostali. Určitě ale můžeme integrovat různé lokální subjekty na středopravici. První volby, které mohou ukázat, že to má smysl, jsou do Evropského parlamentu.
