„Sankce jsou bolestné. Nicméně zatím jsme nedocílili toho, aby Rusko přerušilo své válečné tažení. Je připraven čtvrtý balík sankcí, ale to neznamená, že se nemůžeme bavit ještě o dalších sankcích, které by šly nad tento rámec,“ uvedl ministerský předseda.
Jako příklad uvedl systém SWIFT či blokádu ruských lodí. Podle předsedy vlády je důležité hovořit o tom, zda neexistují cesty, které by Rusku umožnily postihy obcházet.
Státy EU se ve středu shodly na uvalení dalších sankcí kvůli ruské agresi na Ukrajině. Na sankčním seznamu se nově objeví jména 160 ruských politiků a oligarchů. Unie také rozšíří vyloučení ze systému SWIFT i na běloruské banky.
Česko podle něj bude mezi státy prosazujícími co nejtvrdší postup vůči ruské agresi. Za důležité ale považuje také nadále podporovat Ukrajinu, a to skrze humanitární pomoc i vojenskou techniku a materiál.
Lídři zemí EU budou hovořit i o dokumentu, který by měl deklarovat cestu k udělení Ukrajině statusu kandidátské země. „Za Českou republiku chci říct, že tento krok podporujeme. Ukrajina dokázala nejen, že chce mezi státy EU patřit, ale že si to i svým statečným bojem nepochybně zaslouží,“ dodal Fiala. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na konci února podal žádost o přijetí své země do EU.
EU chystá sankce i proti Bělorusku. Je to ekonomická válka, tvrdí Kreml |
Fiala chce, aby v závěrech summitu bylo potvrzeno, že každý členský stát má svobodu zvolit si vlastní energetický mix. „To pokládáme z hlediska České republiky za velmi důležité,“ řekl.
Dále je podle něj potřebné do závěrů prosadit odkaz na důležitost transatlantické vazby. „Spolupráce Evropy s USA v rámci NATO, což nejde nijak proti posilování obranyschopnosti evropských zemí a zvyšování výdajů na obranu, naopak je to kompatibilní a nutné,“ doplnil.
Lídři zemí EU se podle Fialy budou zabývat zajištěním evropské bezpečnosti, snížením energetické závislosti na Rusku a dalšími kroky vůči ruské agresivní politice a na podporu Ukrajiny. Stále více zemí se podle premiéra přiklání k potřebě dávat víc peněz na obranu.
K otázce vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou, o kterou země žádá, je Fiala zdrženlivý. „Museli bychom se všechny státy NATO, která je obrannou aliancí, rozhodnout, že vstoupí do nějaké formy konfliktu s Ruskem. To je něco, co je nad rámec odpovědnosti, kterou všichni máme i za bezpečnost evropského prostoru a našich zemí,“ míní. Nebrání se ale debatě. Evropští a američtí lídři vytvoření bezletové zóny garantované silami NATO odmítají.
Zbavit se závislosti na ruských energetických zdrojích nemůže ČR sama, trh je propojen a musela by k tomu dospět EU jako celek, řekl Fiala. „Ty kroky se dějí, ale nebude to v řádu hodin a dnů, vyžaduje to nějakou přípravu,“ uvedl. Neexistují signály, že by Rusko snižovalo, omezovalo, či dokonce zastavovalo dodávky plynu do Evropy, řekl dále premiér. Případně podle něj Česko energetickou rezervu má.
Uprchlická krize bude něco stát
Rozpočet na letošní rok bude podle Fialy potřeba novelizovat, ale až budou jasné konkrétní potřeby úprav v návaznosti na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny i českým občanům a firmám kvůli rostoucím cenám energií.
„Je jasné, že všechno něco stát bude, jak pomoc lidem, kteří přicházejí z Ukrajiny, tak našim občanům. Upravíme státní rozpočet až tehdy, kdy to bude potřeba. Nechceme to dělat zběsile. Nechceme dělat takové nesmyslné kroky jako předcházející vláda Andreje Babiše v souvislosti s covidem, kdy nevěděla, co co bude stát, jaké budou náklady a zvyšovala pořád schodek preventivně. To dělat nebudeme,“ řekl Fiala.
Sněmovna ve čtvrtek schválila rozpočet jeho vlády. Počítá se schodkem 280 miliard korun. Je to o 97 miliard méně, než navrhoval bývalý kabinet Andreje Babiše.
Schválený rozpočet pro letošní rok počítá s příjmy 1613,2 miliardy korun a výdaji 1893,2 miliardy. Den poté, co vyjde ve sbírce zákonů, skončí zhruba dva a půl měsíce trvající rozpočtové provizorium. Ministr financí Zbyněk Stanjura ve Sněmovně v reakci na výroky opozice o nutnosti přepracovat rozpočet prohlásil, že nebude novelu zákona připravovat v nejbližších dnech a týdnech.
„Upravíme státní rozpočet až tehdy, až to bude potřeba. Určitě příštích několik měsíců budeme žít s tímto rozpočtem, peníze nikomu nedojdou,“ řekl Fiala. K novelizaci kabinet podle něj přistoupí, až budou zřejmé dopady pomoci na rozpočet a také v jakých kapitolách konkrétně je nutné jej upravit.
Na to, že vláda bude muset přijít s přepracovaným rozpočtem, upozorňovali politici opozičního ANO. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová řekla, že Sněmovna ještě nikdy nejednala o rozpočtu tak odtrženém od reality, jako je tomu nyní. Předseda SPD Tomio Okamura obvinil vládu, že neřeší zdražování a škrtá peníze slušným občanům a snižuje úroveň zdravotní péče.
Poslanci schválili rozpočet. Nestavte občany proti uprchlíkům, žádal Stanjura |
„Je to velké téma příštích dnů,“ uvedl na dotaz, zda bude Česko požadovat finanční podporu od Evropské unie, aby zvládlo vlnu uprchlíků z Ukrajiny. „Je potřeba, aby existovala evropská solidarita,“ prohlásil český premiér.
V úterý se sešli kvůli aktuální situaci i premiéři zemí Visegrádské skupiny (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) s předsedou britské vlády Borisem Johnsonem. Shodli se na nutnosti snížit energetickou závislost na Rusku a společném postupu proti ruské agresi na Ukrajině.
Premiér Petr Fiala ve stejný den novinářům řekl, že se pohledy shodují i na potřebě uvažovat o dalších sankcích vůči Rusku. Johnson varoval před vznikem ruské sféry vlivu v Evropě.
