„Evropa si musí stanovit své priority vzhledem k proměně mezinárodního řádu, musíme jednat rozhodněji a být ekonomicky silnější,“ řekl Fiala před odletem.
Zmínil, že evropskou ekonomiku je potřeba postavit na nohy a ustoupit od plánované dekarbonizace a Green Dealu u automobilového průmyslu. Česko má v této otázce podle něj silné slovo. „Výrazně se vyslovujeme pro deregulaci a debyrokratizaci pro firmy,“ uvedl premiér.
„Musíme být inovativnější a kreativnější, jinak ve světové konkurenci prohrajeme,“ konstatoval.
Fiala je pozván ve čtvrtek ráno na takzvanou migrační snídani, kterou pořádají Nizozemci. Podle Fialy ale pro tentokrát nebudou jednání o migraci tolik významná.
„Řešíme migraci vnější, ale budeme se na schůzce věnovat i migraci vnitřní. Věřím, že zpřísnění pravidel vstupu na území EU ilegální migraci omezí. Očekávám, že nařízení rychle projde europarlamentem,“ prohlásil Fiala.
Svět se mění nejvíc od pádu komunismu, řekl Fiala. Základ vidí v silné Evropě |
„Nedokážeme vrátit lidi, kteří tady nemají co dělat a jsou kriminálně aktivní a to je největší slabina evropského boje,“ podotkl k problému migrace český premiér.
Na schůzce by se mělo v užším kruhu unijních států debatovat zejména o efektivních návratech migrantů, novém návratovém nařízení, která oznámila Evropská komise, a o řešení nelegální migrace. Na říjnovém summitu takovou migrační schůzku zorganizovala Itálie, v prosinci pak Dánsko.
Šéf Evropské rady António Costa doufá, že by se mohlo podařit, aby byl summit pouze jednodenní. V případě, že se diskuze protáhnou, se ale státníci setkají i v pátek. Diplomaté očekávají, že k části závěrů o Ukrajině se opět nepřipojí Maďarsko a půjde tedy jen o shodu 26 států.
Brusel Česku povolil uvolnit 24 miliard na ekologický přechod a čistý průmysl |
Jednání unijních lídrů začne ve čtvrtek v 11:00 tradiční diskusí se šéfkou europarlamentu Robertou Metsolaovou. Prostřednictvím videokonference se pak prezidenti a premiéři zemí EU spojí s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a budu řešit ruskou agresi na Ukrajině a další pomoc Kyjevu.
„Evropská rada vítá společné prohlášení Ukrajiny a Spojených států po jejich setkání v Saúdské Arábii 11. března 2025, včetně návrhu na dohodu o příměří, humanitární úsilí a obnovení sdílení zpravodajských informací a bezpečnostní pomoci USA. Evropská rada vyzývá Rusko, aby prokázalo skutečnou politickou vůli ukončit válku,“ stojí v předběžném návrhu závěrů.
Hned v úvodu je rovněž uvedeno, že EU nadále zachovává svůj přístup „mír prostřednictvím síly“, který vyžaduje, aby byla Ukrajina v co nejsilnější pozici pro případná mírová jednání, což znamená i další navýšení vojenské pomoci.
Děkujeme, že nejsme sami. Cítíme podporu Evropy, řekl v Bruselu Zelenskyj |
Předběžný text závěrů zmiňuje i novou iniciativu šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové. Nová vojenská pomoc pro Ukrajinu by mohla mít letos hodnotu až 40 miliard eur (asi bilion korun) a měla by obsahovat vše od dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany. „Evropská rada vyzývá členské státy, aby urychleně navýšily své úsilí s cílem řešit naléhavé vojenské a obranné potřeby Ukrajiny,“ stojí dále v textu.
Ústředním tématem summitu je konkurenceschopnost, zdůraznil Costa v dopise, kterým do Bruselu politiky zval, březnové summity bývají tradičně zaměřené spíše na ekonomická témata. Ke státníkům se připojí i předseda euroskupiny Paschal Donohoe a šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.
Závěry summitu, které se týkají konkurenceschopnosti, jsou rozděleny ještě na několik dalších částí, které hovoří zejména o zjednodušování a snižování administrativní a byrokratické zátěže, ale i o potřebě snižovat ceny energií.
