Den vyhlášky 29. září 1968 připadal na neděli, takže z volných sobot se lidé mohli těšit od prvního říjnového víkendu.
Zavedení jen pětidenního pracovního týdně připravovali českoslovenští ekonomové od začátku 60. let a museli se vypořádat například s námitkami, že druhý volný den povede k hospodářskému poklesu.
Na volné soboty si zaměstnanci ale i podniky zvykali postupně. Dvoudenní volno bývalo zpočátku jen každý druhý víkend, omezovalo se také vyučování na školách, žáci a studenti mívali jen kratší dopolední vyučování. Volného odpoledne středoškoláci podle pamětníků rádi využívali k chození na zábavy.
Nástup volné soboty před padesáti lety byl jednou z největších změn v přístupu k práci, srovnat jej lze víceméně jen s uzákoněním osmihodinové pracovní doby v prosinci 1918.
ČSSD chce podle Hamáčka otevřít debatu o zkrácení pracovní doby |
Pětidenním pracovním týdnem Československo předstihlo i některé západní země, třeba v Rakousku přestali chodit do školy v sobotu až v půli 70. let.
Dvoudenní víkendy nebyly bez výjimky, až do jara 1990 se totiž vyhlašovaly několikrát ročně pracovní soboty, kterými se mimo jiné nahrazovala volna ve svátek.
 |
