Vyplývá to ze stanoviska senátní ústavní komise i postoje členů ústavně-právního výboru horní komory, podle nichž není důvod pro podání žaloby.
Předseda Miroslav Antl (za ČSSD) uvedl, že Zemanovo chování, i když k němu má výhrady, nenaplnilo parametry pro podání ústavní žaloby. Podle Antla by její případné předložení mělo být věcí jednotlivých senátorů, nikoli předmětem doporučení výboru. Podle Miloše Malého (ČSSD) by předmětem petičního práva by nemělo být posuzování prezidentových výroků, pokud nenabádá ke spáchání trestného činu.
Předmětem petice byly loňské Zemanovy výroky, v nichž se vyslovil proti sankcím EU vůči Rusku za jeho anexi Krymu. Podle organizátorů petice tím zadal důvodné podezření, že jedná spíše „v zájmu režimu Vladimíra Putina, než v zájmu České republiky a jejích spojenců.“ Zemanovi kritici poukazovali také na jeho zpochybňování ruské účasti na bojích na východě Ukrajiny (více o petici čtěte zde).
„Žádný z předmětných výroků samostatně ani jejich souhrn nepředstavují ústavní delikt, protože jde o výroky bez doložitelných dopadů na svrchovanost a celistvost republiky, jakož i na její demokratický řád,“ shodla se komise pod vedením bývalé ústavní soudkyně Elišky Wagnerové (za SZ).
Komise označila výroky za prezentaci Zemanových politických názorů, které není možné považovat ani za „hrubé porušení ústavního pořádku“. Prezident by měl být podle stanoviska ve svých vyjádřeních natolik zdrženlivý, aby nemohla vzniknout žádná pochybnost stran ohrožení spojeneckých závazků České republiky, potažmo její ústavně deklarované hodnotové orientace.
Senát se bude peticí zabývat na svém zasedání vzhledem k tomu, že ji podepsalo na 11 000 obyvatel, tedy více než požadovaný počet pro projednání na schůzi horní komory. Návrh ústavní žaloby by muselo podat nejméně 27 senátorů a k Ústavnímu soudu by doputoval v případě, že by s ním souhlasily tři pětiny poslanců a senátorů.
