Petice proti Václavu Klausovi mladšímu cílila nikoliv na samotný obsah jeho vyjádření, ale zejména na to, že svůj osobní politický názor promítl do oficiálního e-mailu gymnázia, jehož je ředitelem.

Petice proti Václavu Klausovi mladšímu cílila nikoliv na samotný obsah jeho vyjádření, ale zejména na to, že svůj osobní politický názor promítl do oficiálního e-mailu gymnázia, jehož je ředitelem. | foto: David Port, MF DNES

Klaus ml. sepsul Schwarzenbergy. Studentům vadí forma, historikovi obsah

  • 2312
Ředitel gymnázia PORG Václav Klaus mladší čelí kritice za to, jak si utahoval z Karla Schwarzenberga. Parodoval jeho výslovnost při broukání hymny po prvním kole prezidentských voleb. Studenti sepsali protestní petici. Ředitel Klaus pak uznal, že jeho politický názor do oficiální korespondence školy nepatřil.

Zatímco Miloš Zeman může být prvním prezidentem, který umí dělat aligátora (video najdete zde), špatná výslovnost Karla Schwarzenberga při broukání hymny, k němuž ho během sčítání hlasů strhli jeho příznivci, takové veselí nevzbudila.

Minimálně u ředitele pražského gymnázia PORG Václava Klause mladšího. Ten se totiž stroze odmítl zapojit do přílohy o přijímacích zkouškách ve vydavatelství MAFRA s tím, že neinzeruje v "pobočkách volebních štábů".

A rozloučil se "s pozdravem 'ktéé tomof muj, ktééé tomof muj'" právě v narážce na Schwarzenbergovo podání hymny.

E-mail zveřejnil Klausův šachový spoluhráč

Jak ředitelův původně neveřejný e-mail pronikl do médií? Přihlásil se k tomu Klausův spoluhráč ze šachového klubu PORG Petr Skočdopole se slovy, že právě on jej "poslal do světa" (více čtěte zde). Sám dodal, že pro něj je celá věc bouří ve sklenici vody.

Diskuse o petici

Podpisů pod peticí je sice 56, z doprovodné diskuse se však zdá, že ne všichni signatáři byli s její podstatou obeznámeni.

"Bohužel se zpráva o petici dostala ven dřív, než jsme chtěli a díky tomu už tu jsou i podpisy lidí, kteří ani moc nevědí, o co jde. Petice byla založena jako interní záležitost (...), nemá jít o politické vyjádření. Vadí nám, že Klaus ml. tahá politiku do školy a ještě přitom se vyjadřuje urážlivě. Petice nemá být v žádném případě propagací Karla Schwarzenberga," napsal jeden anonymní diskutér. Upozornil, že v petici není kritika žádného Klausova názoru, pouze nesouhlas s tím, jak vystupuje.

Redakce iDNES.cz také z důvěryhodného zdroje disponuje informací, že se některé podpisy pod peticí objevily bez vědomí signatářů.

Šťouchanec do Schwarzenberga v oficiálním e-mailu nicméně vadí studentům, absolventům a rodičům s dětmi na PORG. Desítky jich podepsaly petici, v níž ředitele gymnázia kritizují (celý text petice byl původně zde, pak se objevil zde), protože Klausova odpověď byla součástí oficiální komunikace mezi institucemi.

"Vzhledem k tomu, že jste nevystupoval jako soukromá osoba, ale jako ředitel PORGu, reprezentujete současné zaměstnance, studenty, absolventy a jejich rodiče. V takové situaci není ve Vaší pozici slušné nekompromisně a jednoznačně prezentovat žebříček hodnot, který zastáváte vy sám jako soukromá osoba, Vaše jednání považujeme za urážlivé a zásadně se proti němu stavíme," stojí v petici.

Nebylo to kvůli zpěvu, sám nezpívám lépe, hájí se ředitel

Ředitel Klaus reagoval na dění kolem své narážky na Schwarzenberga na svém blogu.

"Posmívat se kvůli zpěvu jsem neměl v úmyslu, sám nezpívám o moc líp. Jen považuji za neuvěřitelné, když kandidát na prezidenta nezná slova české hymny," napsal. Proč však parodoval právě Schwarzenbergovu výslovnost a ne moment, v němž prezidentský kandidát skutečně zaváhal - totiž že voda hučí po lučinách - už nesdělil (na záznam hymny se podívejte zde).

Klaus mladší dále uznal, že z jeho strany bylo chybou "zkratkovitě projevit své soukromé názory v odpovědi na nabídku inzerátu týkající se gymnázia". "Do korespondence školy (zcela apolitické) nepatří," připustil.

Citovat nacistu ano, zmínit odbojovou minulost nikoliv

Václav Klaus mladší ve svém blogu také podal jako hotovou věc, že Karel VI. Schwarzenberg (otec ministra zahraničí) v lednu 1939 "cestoval spolu s Krychtálkem a Teunerem (dvojice kolaborantů později odsouzených k trestu smrti, Teunerovi byl zmírněn na těžký žalář, pozn. red.) do Berlína s plánem projednání likvidace druhé republiky a vytvoření měnové unie s Německem".

Klaus se přitom odvolal na badatele a publicistu Stanislava Motla a jeho knihu Oběti a jejich vrazi. Vzal si z ní ale jen tvrzení bývalého šéfa Hitlerjugend Siegfrieda Zoglmanna, s nímž Motl osobně hovořil.

Volba prezidenta

"Vyprávěl mi o tom, že v lednu 1939 přijela do Berlína československá delegace na příkaz premiéra Berana a chtěla se dostat ke Goebbelsovi a jednat o měnové a dopravní unii a německé vojenské misi v republice. Ptal jsem se na to samozřejmě druhé strany - tedy Karla Schwarzenberga. On to popřel. Zoglmanna znal osobně, řekl ale, že to není pravda a nevěří tomu výroku. To v té knize je," řekl iDNES.cz autor Klausem zmíněné publikace Stanislav Motl.

Rovněž historici o orlických Schwarzenberzích hovoří jinak než ředitel gymnázia PORG. Připomínají, že rod inicioval jak "deklaraci české šlechty" z roku 1938, tak i dopis státnímu prezidentovi Háchovi o rok později (oba texty zastávají vlastenecké postoje, stejně jako publikace Karla VI. Schwarzenberga Obrazy českého státu, později zabavenou nacisty) a podílel se na odbojové činnosti.

"Předně je mi líto, že takovýmto způsobem zcela účelově vytržené informace z dobového kontextu jsou zneužívány ve dnech vrcholící volební kampaně. Přitom o kolaboraci Karla VI. Schwarzenberga s nacistickým režimem, jak se snaží autor zmíněného článku čtenářům podsunout, aby tím poškodil prezidentského kandidáta, nemůže být ani řeč," komentoval pro iDNES.cz historický exkurz v Klausově blogu Zdeněk Hazdra z Filozofické fakulty UK v Praze.

Připomíná, že Schwarzenbergové se od nacistů dočkali nucené správy majetku, otec současného prezidentského kandidáta byl v době protiněmeckého povstání hlavou revolučního výboru v Čimelicích, zatímco jeho bratr František bojoval na pražských barikádách a byl styčným důstojníkem generála Karla Kutlvašra. "Představitelé orlické větve se těšili mezi lidmi respektu," říká Hazdra.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video