Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Dan Materna, MAFRA

Čunek neuspěl u policie s kauzou H-System, tak ji probíral v Senátu

  • 7
Policie odložila trestní oznámení Jiřího Čunka kvůli údajným spekulacím s pozemky v kauze H-System. Senátor si proti tomu podá stížnost. Do Senátu svolal veřejné slyšení, na kterém poprvé zazněla teoretická částka možného odškodnění pro klienty zkrachovalého projektu.

Tři hodiny trvalo v Senátu projednávání dvou petic, pod které se podepsalo 150 poškozených a jejich příbuzných v kauze H-System. Jednání svolal senátor Jiří Čunek.

Dvě petice s průvodním dopisem doputovaly do Senátu v červnu 2014. Jedna se týká žaloby bývalého správce konkurzní podstaty Josefa Monsporta, ke které se Městský soud v Praze vrátí ve čtvrtek 8. ledna (více čtěte zde). Druhá petice se týká soudního sporu Jaroslava Sýkory s firmou CIB Property, které Sýkorův dům prodal správce konkurzní podstaty a nyní se u soudu domáhá jeho vystěhování.

Petice podepsalo 150 členů Bytového družstva (BD) Svatopluk včetně jejich rodin a blízkých. Do Senátu je podal jejich jménem Martin Junek z BD Svatopluk. „Jsem velmi potěšen, že Senát se peticemi zabývá. Už čtrnáctým rokem se pokoušíme domoci práva soudní cestou, bohužel se nám to zatím nepovedlo,“ uvedl k peticím Junek.

BD Svatopluku se dostalo zastání u senátora Jiřího Čunka, který kvůli kauze navštívil ve vězení i Petra Smetku, zakladatele H-Systemu odsouzeného na 12 let (více čtěte zde).

Čunek účastníkům veřejného jednání mimo jiné zopakoval příklady, kdy podle něj konkurzní správce prodal pozemky vlastněné H-Systemem pod cenou. Senátor kvůli tomu podal loni trestní oznámení (více čtěte zde). Policie ho však odložila, oznámil Čunek.

Kauza H-System

Projekt, který sliboval výstavbu levných bytů a rodinných domků, fungoval na principu pyramidové hry. Společnost vznikla v roce 1993, kdy se firma objevila na trhu a začala reklamní kampaň, která přivedla stovky zájemců k levnému bydlení. Každý zákazník zaplatil v průměru milion korun. První zákazníci skutečně levné bydlení získali, další již ne.

Vedení H-Systému následně začalo převádět peníze na další firmy, které ovládalo, či s jejich pomocí splácelo dluhy. Teoreticky měli klienti své domy obdržet do 2 až 3 let od podepsání smlouvy, ale na podzim roku 1997 firma zkrachovala. Firma za dobu své existence stihla dokončit asi jen 30 rodinných domků.

Menší část podvedených založila sdružení Maják. Těm nešlo o nic jiného než dostat v rámci konkurzu na majetek H-Systému zpátky své vložené peníze.

Osm desítek členů družstva Svatopluk dotáhlo do dnešního dne stavby do konce. A právě oni mohou na celém případu prodělat ze všech nejvíc. Do bydlení "napumpovali" další stovky tisíc a k tomu uzavřeli ještě s bývalým vedením H-Systému smlouvy o pronájmu pozemků.

„Trestní oznámení, které jsem podal, ukončila policie s tím, že nebylo nic spácháno. Já se samozřejmě proti tomu odvolám a také podám trestní oznámení ve věci pana Sýkory,“ sdělil senátor.

Na projednávání petic kromě části členů BD Svatopluk dorazili také dva zástupci ministerstva spravedlnosti (MSp). Ministryně Helena Válková nepřišla, ačkoliv pozvánka ze Senátu její přítomnost avizovala.

Odškodnění dva miliony korun

Ředitel odboru odškodňování MSp Jakub Severa přítomným řekl, že ministerstvo nemá v kompetenci řešit postup správců konkurzní podstaty, ani vstupovat do stále živých kauz. Právě ministerstvo spravedlnosti řeší případná odškodnění za chyby úředníků. Jenže o odškodnění by musel někdo požádat a muselo by se tak stát na základě rozhodnutí soudu, který by chybu či chyby uznal. Ani jedno se v případě H-Systemu nestalo, vysvětlil Severa.

Žádné limity odškodnění neexistují a kdyby na to přišlo, ministerstvo si už propočítalo, že pokud by někdo prokázal v trestní linii kauzy H-System průtahy, odškodnění by mohlo jít do milionů.

„Celková částka na jedno (trestní) řízení by mohla dosáhnout i více než dvou milionů, ale o ně by se podělilo všech zhruba tisíc účastníků,“ uvedl Severa čistě hypotetický příklad. V kauze H-System bylo poškozeno celkem 1 160 rodin.

„Je na každém poškozeném, aby o odškodnění požádal a pro něj rozhodné skutečnosti ministerstvu prokázal,“ upozornil Severa. 

Speciální zákon k H-Systemu asi nebude

Účastníci z BD Svatopluk chtějí, aby je stát odškodnil. „Parlament má tu možnost přijmout zákon, aby lidé z H-Systemu byli odškodněni. Nemusí to být najednou a nemusí to být žádná velká suma. Třeba sto milionů ročně je pro státní rozpočet, jako když plácne mouchu,“ uvedl Richard Stadler, který bydlí léta v Horoměřicích a hrozí mu, že se bude muset vystěhovat.

Čunek takové řešení odmítl. „Každý zákonodárce může podat jakýkoliv zákon. V minulosti byly zákony speciálně na odškodnění někoho, tomuto způsobu ale já nefandím, protože snímá odpovědnost z viníků,“ uvedl politik.

Amnestie pro H-System

Kauza H-System definitivně skončila. Amnestie očistila tři odsouzené manažery

Jaroslav Vítek (vlevo) a Jaroslav Eliáš odcházejí z jednací síně.

Jednání se kromě Čunka a lidí z BD Svatopluk účastnil také právník Jaroslav Radil, který zastupuje bývalého manažera H-Systemu Ladislava Tůmu. Ten dostal za podílení se na podvodu podmínku, toto řízení pak definitivně zastavila amnestie Václava Klause (více čtěte zde).

Na pondělní projednání petic naopak nedorazila současná správkyně konkurzní podstaty Iva Fialová Ištvánková ani nikdo ze zástupců společnosti Maják, kam patří část poškozených, kteří své byty a domy na rozdíl od BD Svatopluk nedostavěli.

Jednání nepřineslo žádný konkrétní závěr. Lidé z BD Svatopluk s ním přesto byli spokojení. „Jsme za slyšení rádi, protože poprvé v celé kauze jsme na půdě Senátu. To je velký posun a znamená, že se tím začínají zabývat politici. My jsme bydlení zaplatili třikrát a stále není naše,“ řekla iDNES.cz Milena Drdácká, jež bydlí od roku 2001 v Horoměřicích v atriovém bytě 3 +1. Původně jej měla postavit firma H-System. To se nestalo a Drdácká stejně jako další rodiny si byt se souhlasem prvního správce konkurzní podstaty byt dokončila a vybavila na vlastní náklady. Do bydlení investovala celkem tři miliony korun.

V minulosti lidem tento typ bytů konkurzní správce nabídl k odkupu za více než 1,2 milionu. To ale jejich vlastníci odmítli. Podle Mileny Drdácké nabídli správci 700 tisíc korun, protože víc už si nemohli dovolit.  „Situace je pro nás úplně zoufalá, neboť právní řád nefunguje,“ dodala Drdácká k faktu, že o případném vyklizení 60 bytů v Horoměřicích soudy stále rozhodují.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue