Novou studii na téma optimismus provedli vědci z britské univerzity ve městě Bath, londýnské University College a Birkbeckovy univerzity v Londýně.
Autoři netvrdí, že iracionální optimismus neexistuje, jen říkají, že se předpoklad, že je něco takového součástí lidské mysli, mohl podepsat na výsledcích předchozích studií o optimismu. Zpochybnili tak starší tvrzení o tom, že součástí lidské mysli je pocit, že všechno dopadne dobře.
Předchozí studie na téma optimismu podle nich generovaly falešně pozitivní data, která z lidí dělala větší optimisty, než ve skutečnosti byli.
Pesimismus je z velké části dědičný, ale chování lze změnit, říká odbornice |
„Naše experimenty ukazují, že dřívější metody běžně používané k prokázání takového optimismu byly chybné, což vedlo k aktualizaci optimistického přesvědčení tam, kde ve skutečnosti nebylo,“ říká Jason Burton, jeden z autorů nové studie.
„Samozřejmě tím neříkáme, že optimismus v mysli člověka neexistuje, jen k jeho vystopování potřebujeme novější metody,“ dodává. „Ty dosavadní nám zjednodušeně řešeno dávaly falešně pozitivní výsledky,“ upřesňuje Burton.
Výzkumníci pro svá zjištění provedli několik experimentů za pomoci metodologie, která byla použita i v dosavadních testech týkajících se optimismu. Tato metoda spočívá v tom, že účastníci odhadují svou šanci zažít (zpravidla nepříjemnou) životní událost a poté to udělají znovu, kdy už znají výsledky, statistiky anebo obecný trend.
Řadíte se mezi optimisty, nebo pesimisty?
V testu se například lidí tázali, s jak velkou pravděpodobností si myslí, že se rozvedou. Když odpověděli, že s malou, například jen 5procentní, ukázali jim ještě před odpovědí statistiku rozvodovosti, která říká, že je to ve skutečnosti 45 procent. Špatná zpráva o tom, že možnost rozvodu je vyšší, než člověk očekával, je právě zmíněnou formou „nežádoucí informace“ zkreslující výsledky testů.
„Netvrdíme, že optimismus neexistuje nebo že lidé nejsou v určitých situacích přehnaně optimističtí. Náš výzkum pouze zpochybňuje obecnou existenci optimistického zkreslení jako výchozího způsobu činnosti lidské mysli, o němž mnozí tvrdili, že existuje již dlouho,“ uzavírá Burton.
Optimismus jde natrénovat
Pesimistický pohled na svět se z větší části dědí, přesto lze radostnější vidění života do jisté míry natrénovat. Otázkou, jak se naučit být šťastný, se zabývají také pracovníci brněnského Centra pozitivní psychologie.
„Vyplatí se třeba udělat si pozitivní portfolio, sepsat si to, co nám dělá dobře. V případě, že někoho stresují špatné zprávy, nechť si dopřeje mediální dietu. Pozitivní psychologie je věda o kladných emocích, jako jsou radost, štěstí, láska a naděje,“ vysvětluje zakladatelka centra Alena Slezáčková.
Nyní zve širokou veřejnost k účasti v online anonymním výzkumu pod názvem Barometr naděje. Jeho cílem je zjistit, jaké zkušenosti a názory souvisejí s lepším duševním a tělesným zdravím.
Účastníci výzkumu expertům pomohou zmapovat, které způsoby zvládání stresu posilují naději v lepší budoucnost, co prospívá osobnostnímu rozvoji a třeba také nakolik souvisí postoj k očkování proti covidu-19 s věkem, úrovní a typem vzdělání.
Závěry vyhodnotí studie Ústavu psychologie a psychosomatiky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, která je součástí mezinárodního výzkumného projektu Hope Barometr, do něhož je zapojeno 15 zemí z celého světa.
Dotazník naleznete zde a jeho vyplnění zabere asi 15 minut. Výzkum probíhá pouze v listopadu a první výsledky budou k dispozici už koncem roku.
