Podle údajů evropského statistického úřadu Eurostat z loňského září dojíždí takto za prací do zahraničí téměř 60 tisíc českých občanů. Ze sousedních zemí je na prvním místě Německo, kam dojíždí denně přes 37 tisíc Čechů, následované Rakouskem s počtem více než 12 tisíc dojíždějících.
Na Slovensko jezdí pracovat jen asi 2 300 Čechů a nejmenší zájem je o práci v Polsku. Podle odhadů pracuje například v Německu zhruba třetina až polovina obyvatel blízkého českého příhraničí.
Do každodenního fungování pendlerů výrazně zasáhla současná koronavirová krize, kvůli které česká vláda před necelými dvěma měsíci výrazně omezila možnost překračovat hranice.
Výjimku měli například řidiči nákladních vozů, piloti nebo záchranáři nebo také přeshraniční pracovníci. Od 12. března se zákaz netýkal těch, kteří byli zaměstnáni ve vzdálenosti do 50 kilometrů od hranice. O den později byla výjimka rozšířena do vzdálenosti 100 kilometrů od hranice.
Pravidla se zpřísňují, žádný kontakt s rodinou
Opatření pro pendlery se v dalších dnech zpřísňovala. Vláda například 18. března rozhodla, že musejí při návratu z práce do ČR projít kontrolou příznaků infekčních onemocnění, a pokud se u nich prokáže například teplota, měli by se podrobit testu na nový typ koronaviru.
Podle nařízení také pendleři museli omezit pobyt na území Česka jen na nezbytně nutné potřeby. Nemohli tak například ani vykonávat nezbytné cesty za rodinou či osobami blízkými na území České republiky.
Koronavirus v Česku   |
Zavedlo se také potvrzení pro pendlery a od 21. března i „knížka přeshraničního pracovníka“, tedy list s razítky o přechodu hranic. Další zpřísnění přišlo 26. března.
Vláda od tohoto dne stanovila, že pokud chtějí pendleři pracovat v Německu a Rakousku, musejí si tam zajistit ubytování. Vrátit se mohli po třech týdnech, museli ale počítat s dvoutýdenní karanténou. Opatření se nevztahovalo na zdravotníky, pracovníky sociálních služeb a záchranáře.
Testy jsou drahé a daleko, pravidla nepřehledná. Pendlery svírá nejistota |
Přibližně o tři týdny později, 14. dubna, se nutný pobyt za hranicemi zkrátil na dva týdny, zůstala ale povinnost nastoupit na 14 dnů do preventivní karantény. Další uvolnění pravidel pro pendlery vláda zavedla poté, co 23. dubna mimo jiné rozhodla o ukončení zákazu volného pohybu osob.
Demonstrace a drahé testy
Od 27. dubna mohli opět překračovat hranice každý den všichni pendleři, ale za podmínky, že si každých 14 dní zajistí test na koronavirus. Interval mezi testy se pak 30. dubna prodloužil na měsíc.
Zástupci přeshraničních pracovníků, například ze sdružení Pendleři bez hranic, kritizovali vládní opatření a jejich změny jako chaotická, podobně hovořili i zástupci samosprávy některých západočeských měst.
První květnový den pendleři uspořádali na hraničním přechodu s Německem na Folmavě demonstraci, kde vystupovali proti povinnosti platit si ze svého testy na koronavirus metodou Polymerázové řetězové reakce. Takový test přijde v současnosti na více než 2 tisíce korun.
Pendleři v Evropě
Česká republika přitom není jedinou zemí, která řeší problémy s lidmi, kteří potřebují každodenně dojíždět do práce za hranice. Také například polským pendlerům (z nichž část pracuje i v Česku) komplikovala život povinná dvoutýdenní karanténa po návratu.
Vše o koronaviru
|
To se ale změnilo od pondělí 4. května, odkdy Poláci pracující nebo studující v sousedních zemích včetně Česka do karantény nemusejí.
Pendleři jsou lidé, kteří jezdí za prací do sousední země. Ministerstvo vnitra definuje v současnosti pendlera jako osobu, která je občanem České republiky nebo Evropské unie s přechodným nebo trvalým pobytem v ČR, která pravidelně s četností alespoň třikrát týdně dojíždí pracovat za hranice do sousedního státu, a to maximálně 100 kilometrů vzdušnou čarou od hranic.
Pendlerem může být zaměstnanec i podnikatel, není jím ale třeba člověk, který si přes sousední zemi jen zkracuje cestu za prací.
