Zveřejněná databáze EZO (evidence zájmových osob) obsahuje asi 800 tisíc jmen, podle Pence pouze osob, o které se zajímala StB. To ale není úplná pravda. Databázi totiž od StB převzaly tajné služby, které vznikly v demokratických poměrech po změně režimu, a dál s ní pracovaly.
V databázi tak nyní kdokoli může najít například jména cizinců z Ruska a dalších "zpravodajsky zajímavých" zemí. Například až v září 1991 vznikl svazek na Eljeu Jakovlevnu Kokorevovou narozenou v Moskvě, o něco dříve zase na Sergeje Macha ze Sevastopolu. V říjnu 1990 byl například zaevidován Vilém Prečan, známý historik a řadu let ředitel Ústavu pro soudobé dějiny ČSAV.
"Jsou to jména, které StB prostě nestihla zavést do své databáze, a tak se doplňovala postupně. Datum znamená pouze zapsání do databáze," tvrdí Stanislav Penc. Že ale nejde o záznamy StB, dokazuje nejen jasně napsané datum vzniku konkrétního svazku na osobu, ale především to, že jména uvedených lidí neprocházejí klasickou databází StB na stránkách Ústavu pro studium totalitních režimů ani jinými databázemi StB.
"Ano, je to možné. Po revoluci nastoupili k tajným službám lidé, kteří v nich pracovali do roku 1968, a ti si příliš neuvědomovali, že žijeme v jiném světě. Ti opravdu mohli do databáze zapisovat aktuální informace," řekl iDNES.cz jeden z bývalých nejvyšších pracovníků tajných služeb, který ale nechtěl být jmenován. Podle něj je také absurdní představa, že by v roce 1991 pilný pracovník tajné služby doplňoval do počítače data StB pouze kvůli jejich historické hodnotě.
Ke jménům se tajné služby neznají
A kdo tedy data do systému zapsal? "Bezpečnostní informační služba nemá informace, že její předchůdci do databáze cokoli vkládali. Pokud by tomu tak bylo, tak po 20 letech informace nemají vliv na její práci," řekl mluvčí české kontrarozvědky BIS Jan Šubert.
Historici ale mají podezření spíše na rozvědku, tedy nástupkyni po komunistické špionáži, která databázi také převzala. Ta žila i po roce 1989 skrytě. Byla stejně jako dnes exkluzivním klubem a její pracovníci mohli vždy tvrdit, že oni nemají s StB a bojem proti disidentům nic společného.
Kromě toho také vlastnila zlatý důl - kontakty komunistické špionáže do zemí, o které měli zájem naši spojenci, hlavně Američané. Právě komunisté totiž měli velmi dobré kontakty na Blízkém východě.
"Služba se nevyjadřuje k aktivitám fyzických osob ani nemůže hodnotit věrohodnost jimi zveřejňovaných informací. Není to jejím úkolem, řekl iDNES.cz mluvčí civilní rozvědky Bohumil Šrajer.
Podle něj sice polistopadová rozvědka opravdu převzala poznatkové fondy komunistické špionáže, "ve smyslu vlastního výkonu ovšem vnější služba demokratického státu na jeho informační potřeby vznikala de facto na zelené louce," doplnil Šrajer.
Zatloukat, zatloukat ....
Podle odborníků nejde očekávat, že by kterákoli služba, ať už BIS nebo civilní rozvědka, potvrdila, že informace jsou pravdivé. "Je pro ně lepší nechat to v oblasti spekulací a dohadů, než natvrdo říci, že o tyto lidi měli kdysi zájem, řekl iDNES.cz nejmenovaný zpravodajec.
Proto také odmítá Pencův argument, že kdyby opravdu šlo o data tajných služeb po roce 1989, mohl by mu soud předběžným opatření, jejich zveřejnění zakázat.
Databáze sice obsahuje pouze základní osobní údaje, i tak jde z pohledu tajných služeb o citlivé informace. Už jen to, že například cizí rozvědka zjistí zájem českých služeb o konkrétní osobu, může zničit dlouholetou práci.
Zřejmě ještě citlivější informace se ale na internetu teprve objeví. Penc chce totiž zveřejnit další databázi - SEZO (sjednocená evidence zájmových osob). Ta sice obsahuje mnohem méně jmen, zato pouze ta, která si vedla komunistická rozvědka a která v roce 1990 převzala další tajná služba.
