"Mám radost, že jsem dostal důvěru," reagoval na výsledky Pavel Chrz. V budoucnu by rád komoru směřoval podobně jako dosud. "S panem prezidentem Pekárkem jsem se tři období ve funkci viceprezidenta podílel na určitém směru a nedomnívám se, že by měl být nějak zásadně měněn," vysvětlil iDNES.cz Chrz.
Prioritou by podle něj měl být pokus o prosazení zákona o samostatné České stomatologické komoře (ČSK). "Zároveň se musíme soustředit více na vzdělávání zubních lékařů, ale i celého dentálního týmu, kam spadají ještě dentální hygienici, sestřičky a zubní technici. Měli bychom zajistit prosperitu zubních lékařů," sdělil Pavel Chrz.
Dosáhnout by se toho mělo i vyčleněním některých výkonů ze zdravotního veřejného pojištění.
Volby prezidenta ČSKVolby na prezidenta ČSK probíhají deset měsíců před zahájením nového funkčního období. Příští období začíná 21. září 2009, potrvá do 20. září 2013. Nový prezident do nástupu do funkce pracuje po boku úřadujícího statutárního zástupce ČSK. |
Pavel Chrz převezme funkci prezidenta v září příštího roku, do té doby bude pracovat po boku Jiřího Pekárka. Ten stomatologickou komoru založil v roce 1990, od té doby ji také vedl. Letos v září oznámil, že na post prezidenta již kandidovat nebude.
Zatímco tři z možných následníků slibovali vesměs kontinuitu, nejmladší z nich, Josef Kunkela, je pro radikálnější přístup. Žádal například vytvoření tarifů s minimálními cenami výkonů. Právě s ním se nejvíc diskutovalo v sobotní části sněmu. Kunkela stejně jako Zuzana Vystrčilová vypadl už v prvním kole. Ve druhém kole získal Chrz 54 z 87 přítomných členů sněmu ČSK.
Čtyřiapadesátiletý Chrz vystudoval 1. lékařskou fakultu UK v Praze, od promoce se věnuje oboru orální chirurgie. V roce 1994 si otevřel vlastní zubní ordinaci v Poděbradech. V letech 1991 až 1994 byl členem představenstva stomatologické komory, v roce 1994 se stal viceprezidentem.
Rozhovor s Jiřím PekárkemJak jste spokojen se svým nástupcem? S každým, kdo vzejde z demokratické volby, budu spokojen a budu s ním spolupracovat. Musíme dělat vše pro organizaci, nemám rád, když starý prezident brojí proti novému nebo naopak. Proč jste se rozhodl funkci prezidenta letos neobhajovat? Já dělám tuto funkci už 18 let. Když k tomu připočtu ještě jeden a půl roku od ledna 1990 (kdy místo ČSK fungovala Lékařská komora stomatologů, pozn. autora), tak je to bezmála 20 let. Jsem přesvědčen, že je to více než slušná doba. K odchodu jsem nebyl nikým, ani jedincem, ani orgánem, nucen, přesto jsem se rozhodl již dále nepokračovat. Domnívám se, že mám takový věk, kdy se můžu věnovat ještě jiným cílům, jedním z nich je dětská péče, druhým hlavním cílem je vytvoření soukromé vysoké školy stomatologické ve Středočeském kraji. Proč chcete otevřít novou vysokou školu? Měla by zaplnit mezeru, která na našem trhu je. Zájem o obor je veliký, ale bohužel podmínky, které jsou dnes na vysokých školách, nemotivují školy k tomu, aby nabíraly více studentů. Jedná se o důvody ekonomické i organizační. Navíc je zde málo pedagogů, kteří jdou raději do privátních praxí nebo zůstávají ve světě, protože ekonomická situace vysokoškolských učitelů není dobrá. Státní souhlas a akreditaci příslušného programu bychom mohli získat už v roce 2010, do prvního ročníku by mohlo nastoupit zhruba 80 studentů. Již několik let se mluví o nedostatku zubních lékařů. Jaká je nyní situace? V případě, že se nenavýší počty nových zubních lékařů, podle odhadů hrozí, že v roce 2022 tu bude o jednu třetinu zubních lékařů méně. Ročně se hlásí do komory 105 nových členů. Školu sice ukončí kolem 150 zubních lékařů, část z nich ale studuje v placeném programu pro cizince, který se vyučuje v angličtině. Tito absolventi se až výjimky vrací do svých rodných zemí. Jak hodnotíte činnost komory za roky vašeho působení? Já tuto organizaci považuji za vrcholně demokratickou, velmi slušnou a jsem na ni hrdý. Kdybych nebyl spokojen s tím, jakým způsobem funguje, nevydržel bych v jejím čele 18 let. Jaké cíle má před sebou komora v budoucnu? Cílů je hodně, v současné době by bylo třeba změnit způsob, jakým jsou financováni zubní lékaři. Systém není dobrý. Pacienti by si měli uvědomit, že každá kvalitní péče něco stojí. Zubní lékař musí platit nájem, musí si koupit drahé přístroje, musí používat jednorázové pomůcky a tak dále. Má poměrně vysoké náklady a ve chvíli, kdy tato služba není zaplacena alespoň na úrovni nákladů nebo nějakého přiměřeného zisku, nemůže lékař poskytnout pacientovi tak dobrou péči, jakou by si zasluhoval, v některých případech by mohla být ohrožena i jeho bezpečnost. Měl si za péči připlácet pacient? Prioritně není důležité, jestli to zaplatí pacient nebo pojišťovna, ale musí být zaplacena částka, která odpovídá nákladům a určitému času, který se věnujeme pacientovi. Lidé často nejsou schopni pochopit, že zubní lékařství je podnikání jako každé jiné. Zisk ale není zdaleka jenom osobním příjmem, část jde na modernizaci. To, co dnes nabízíme, tady před 15 nebo 20 lety opravdu nebylo. Naše úroveň je úrovní evropskou. V lednu půjde zřejmě do Sněmovny návrh zákona o stomatologické komoře. Co vás vedlo k jeho vytvoření? V současné době se všechny tři komory, lékařská, lékárnická a stomatologická, řídí pravidly zákona, který byl přijat v roce 1991. Zákon už v některých bodech opravdu nevyhovuje. Při jeho tvorbě jsme o chodu komor mnoho nevěděli, čerpali jsme hodně v zahraničí. Na spoustu věcí máme po 18 letech jiný náhled. Domníváme se, že jiné cíle má Česká lékařská komora a my. Zatímco mezi lékaři je půlka členů privátních a půlka zaměstnanci, u nás je naprostá převaha privátních lékařů. Mezi lékaři je také daleko větší rozdělení do různých oborů, my jsme oproti nim v tomto daleko jednotnější. To všechno nás vede k tomu, abychom si vytvořili návrh vlastního zákona. |
