Pavel využil svého vrátit zákon Parlamentu poprvé za téměř rok a půl ve funkci.
„Zrušení laických přísedících v soudních senátech v tak velkém rozsahu, a to i v trestních kauzách na okresních soudech, měla dle mého názoru předcházet důkladnější analýza,“ napsal v odůvodnění.
Podle Pavla by stálo za zvážení, zda systém laických přísedících nezlepšit, než jej tak výrazně omezit. „Rovněž se domnívám, že přijetí tak důležité změny v soudnictví jako jednom z pilířů demokracie měla předcházet podrobná politická debata tak, aby předloha měla větší oporu i v hlasech opozice,“ dodal prezident.
Konec přísedících? Od soudu zmizí selský rozum, varuje část justice |
Změnu kritizovala exministryně
Změna se stala ve Sněmovně terčem opoziční kritiky. Například bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) obvinila vládu z toho, že podlamuje důvěru ve spravedlivost rozhodování a justici zapouzdřuje. V srpnu jednala s Pavlem na Hradě a požádala ho, aby svůj podpis pod novelou zvážil. Podle poslankyně hrozí, že se justice „zapouzdří“.
„Přijatou úpravu považuji za nekoncepční, nedostatečně a nepřesvědčivě odůvodněnou a v kontextu evropské právní kultury za krajně neobvyklou,“ poznamenal dále prezident. Nedostatky současné právní úpravy soudních řízení, související s institutem přísedících spíše okrajově, po plánované redukci počtu přísedících podle Pavla nezmizí.
Účast laických přísedících na výkonu soudní moci je v různých podobách podle hlavy státu obvyklým standardem ve státech Evropské unie, obsahuje ji třeba právní úprava v sousedních státech, ve Francii, Španělsku či v Dánsku.
„Také právní teorie formuluje řadu relevantních důvodů pro zachování laického prvku v rozhodování soudů, který může přispět k větší demokratizaci, legitimitě a otevřenosti soudnictví, pozitivně ovlivnit úroveň soudního rozhodování anebo přispět ke zvýšení důvěry veřejnosti v justici,“ uvedl Pavel.
Soudce: Řeší se to 15 let, změnu chtěla i Babišova vláda
Jenže podle soudce a prezidenta Soudcovské unie Libora Vávry se podobnými kroky ubírají i jiné státy, například Německo. Vávra navíc rozporuje i Pavlovu poznámku o nedostatečné politické debatě.
„Významné omezení přísedících, ostatně jako ve velké části Evropy, se diskutuje v odborných kruzích zhruba 15 let. U nás vláda Andreje Babiše navrhla zákon, kterým chtěla významně omezit počet přísedících, prosazovala ho společně se sociální demokracií a těsně to neprošlo Senátem. Přišla druhá vláda, a protože nenašla jiné řešení toho problému, tak navrhla omezení přísedících,“ okomentoval.
Dodal, že se na tom shodlo v průběhu deseti let celé politické spektrum až na pár jednotlivců. „Byly to dvě vlády, které mezi sebou neměly průnik. Fakt nevím, proč by to mělo procházet po těch letech debat ještě dalšími. Ani nevím, jakou další politickou debatu pan prezident očekává a hlavně s kým?“ ptá se Vávra.
Podle něj představuje současný systém „obrovský problém“ pro státní kasu. „Ten systém takto nemůže fungovat dál. Já jsem v principu pro přísedící, ale to do systému musíme nalít obrovské peníze, aby přísedícími chtěli být i podnikatelé, manažeři, aktivně pracující lidé. Aby pro ně nebyl problém trávit týdny v soudním senátu,“ zdůraznil pro iDNES.cz Vávra.
Dnes se tito lidé podle něj jako přísedící do soudních jednání nezapojují prakticky vůbec. A laickými přísedícími jsou tak zejména lidé v důchodu, ale třeba také na rodičovské dovolené. „Nejsou zástupným vzorkem společnosti, ale jen jeho určitou částí. Přestože jsou přísedící skvělí lidé, dělají to rádi a dobře, jsou určení sociálně. Ten zbytek to za současných podmínek dělat nikdy nebude,“ vysvětlil zásadní problém současného fungování přísedících prezident Soudcovské unie.
„Systém teď není fér a nemůžeme se tvářit, že funguje správně. Dalším razantním řešením, jak to změnit, je udělat z toho povinnost. Ale to zase budou obrovské finanční náklady, které se budou muset proplácet,“ poukázal Vávra.
U krajských soudů by podle předlohy přísedící nadále působili v prvostupňových trestních řízeních o zvlášť závažných zločinech. Jde o úmyslné trestné činy s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let odnětí svobody – tedy například vraždy a závažnější případy loupeži, znásilnění a zabití. Výjimkou ale budou majetkové a hospodářské trestné činy, u nichž se podle důvodové zprávy předpokládá vysoká odborná náročnost projednávané věci. Účast přísedících by byla u krajských soudů výslovně možná také v prvním stupni řízení o trestném činu vraždy novorozeného dítěte matkou.
