„Ukázalo se, že justice je zcela imunní vůči politickým tlakům. Přesto domněnka, že jde tlaky zamezit, zakázat, je falešná. Hlavním úkolem soudní moci je chránit občany před vládou a parlamentem,“ míní předseda Ústavního soudu.
„To je takový útok na nezávislost soudní moci a kolektiv pléna Ústavního soudu, že je naprosto nepřijatelné, když něco takového vypustí. Když ministr spravedlnosti zpochybňuje objektivnost a nezávislost soudů,“ uvedl v pořadu Rychetský.
„Nechci ji (ministryni spravedlnosti Marii Benešovou, pozn. red.) kádrovat přes média, ale pevně věřím, že se justice dokáže ubránit,“ dodal s tím, že eventuální pokusy o různé tlaky se zatím pohybují jen v ústní úrovni. Předseda soudu nicméně upozornil na to, že zásahy do jejího fungování se mohou dít skrytě v rámci financování.
Osobně spoléhá na Sněmovnu, která rozpočet schvaluje. „Věřím, že si trvale uvědomují, že jakási snaha o zásah do justice prostřednictví škrcení výdajů by byla velmi zhoubná.“
Na výroky Rychetského reagovala i sama ministryně. „Pro mě je nepřijatelné, aby pan Rychetský zase předjímal rozhodnutí Ústavního soudu,“ uvedla pro MF DNES.
Demisi Benešové a prezidenta žalovat za velezradu, žádal Milion chvilek |
Spolek Milion chvilek svolal v týdnu demonstraci na podporu nezávislé justice a proti Marii Benešové. To Rychetský ocenil.
„Před podporou justice smekám, v málokteré zemi by se stalo, že by lidé demonstrovali za soudy,“ dodal.
Rychetský jako jeden z nepřijatelných výroků Benešové zmínil třeba její reakci na verdikt Ústavního soud, který osm měsíců před volbami do Poslanecké sněmovny zrušil část volebního zákona kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů.
Benešová verdikt označila za divný. Nelze podle ní vyloučit, že soudci za své rozhodnutí mohli dostat něco přislíbeno. „Soudci jsou jenom lidi, někteří chtějí opakovat mandát,“ řekla ministryně. Rychetský dnes k její tehdejší reakci řekl, že je velmi špatný signál k veřejnosti, pokud práci soudů kritizuje ministryně spravedlnosti.
Kauza Vrbětice
Rychetský zároveň uvedl, že výroky prezidenta Miloše Zemana nebo Benešové o více vyšetřovacích verzích výbuchů v muničním skladu ve Vrběticích poškozují zájmy České republiky v Evropské unii a v NATO.
Benešová překonala Zemana i Rusy. Ne dvě, ale ještě víc je verzí u Vrbětic |
Rychetský poznamenal, že zpochybňování toho, že je pouze jedna vyšetřovací verze výbuchů, vůbec nechápe. Zapojení ruských agentů je podle něj už jasné a jasně se k němu vyjádřily orgány, které k tomu mají všechny informace. Dodal, že takové zpochybňování „přinejmenšním poškozuje zájmy České republiky“ v Evropské unii nebo NATO. „Škodí nám to,“ dodal.
Zeman opakovaně řekl, že podle něj není pouze jedna vyšetřovací verze útoků. Podobně se vyjadřuje i Benešová. Odmítá to ale například premiér Andrej Babiš, podle něj je jen jedna vyšetřovací verze, a tou je zapojení ruských agentů do výbuchů z roku 2014.
Rychetský také řekl, že Rusko je zemí, která se nikdy nevzdá své minulosti, kdy ovládala střední Evropu. „Vždy bude usilovat o to, aby sem svůj vliv rozšířila a vždycky bude představovat, alespoň v té současné situaci, reálnou hrozbu pro středoevropské země,“ míní.
„Zajímavé je, že realizují ty své choutky i prostřednictvím státních agentů na území naší suverénní země. To považuji za doklad toho, abychom neměli žádné iluze o záměrech a představách Ruské federace ohledně její bývalé vlivové zóny,“ dodal.
4. dubna 2021 |
Rychetský také v posledních dnech uváděl, že lituje odchodu nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Ten jako důvod své rezignace uváděl, že pociťoval v poslední době tlak ministryně Benešové. Řekl, že odrážení tlaku a řešení půtek mu bralo čas a sílu na práci. Rychetský uváděl, že nemá důvod Zemanovi nevěřit.
Zeman měl tlakům odolat
„Pavel Zeman se velkou mírou zaměřil na konsolidaci a efektivitu celé soustavy státních zastupitelství, je skvělým nejvyšším státním zástupcem a ... bude doslova škoda, když v té funkci nevydrží,“ řekl. Na námitku, že mohl být ve své funkci již dlouho, uvedl, že něco jiného je podávat demisi pod tlakem a něco jiného je, když někomu vyprší mandát. „Ale tlak jednoho ústavního činitele na druhého ústavního činitele, vyhrožování v tomto případě kárnou žalobou... v dějinách této země není jediný případ, že by vůči vrcholnému ústavnímu činiteli bylo jiným ústavním činitelem vyhrožováno kárnou žalobou, to mi připadá úplně absurdní. Ten vztah má být přesně opačný,“ řekl Rychetský.
Předseda ÚS uvedl, že Pavel Zeman možná mohl údajným tlakům odolat. „Jisté tlaky je povinnost se snažit snášet a vydržet,“ řekl a připomněl, že v ČR je státní zastupitelství v ústavě včetně nejvyššího státního zástupce zařazeno do moci výkonné. „Je tedy svým způsobem loutkou v rukou vlády, ten nejvyšší státní zástupce. V Ústavě o nezávislosti nejvyššího státního zástupce není ani slovo. Jediná forma nezávislosti je procesní nezávislost v konkrétních kauzách, jinou formu nezávislosti jim ústavní a právní systém nezaručuje, jsou závislí rozpočtově, personálně i kádrově (na vládě),“ řekl Rychetský.
Benešová uvedla, že nástupce Zemana nebude hledat mezi krajskými zástupci, ty označila za „mlaďochy“, chce jednat s oběma vrchními státními zástupci, tedy Lenkou Bradáčovou a Ivem Ištvanem. Na dotaz moderátora, zda nejde o agismus, tedy diskriminaci někoho jen kvůli věku, a informaci, že průměrný věk krajských zástupců v ČR je 53 let, Rychetský uvedl, že Benešová zřejmě tuto statistiku neměla k dispozici. „Jsou to lidé plni elánu, síly, intuice a schopností zvládnout tu náročnou funkci,“ dodal ke zmíněnému věku žalobců.
Média spekulují jako o Zemanově nástupci o současném náměstku Pavla Zemana Igoru Střížovi. Server Česká justice ve čtvrtek napsal, že adeptem by mohl být i ředitel odboru trestního řízení Nejvyššího státního zastupitelství Roman Hájek, který ale rovněž popřel, že by s ním Benešová o možném angažmá mluvila. Rychetský na dotaz, zda by mu nevadilo, že by nejvyšším státním zástupcem mohl být bývalý vojenský prokurátor, kterým oba uvedení adepti v 80. letech byli, uvedl, že nikoli. „Vojenští prokurátoři sehráli hanebnou roli v 50. letech, v období normalizace se nedá o vojenské prokuratuře takto hovořit. Politické procesy vykonávali ne vojenští, ale civilní prokurátoři,“ uvedl.
