Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) oznámil po středečním jednání s šéfkou resortu financí Alenou Schillerovou (ANO), že obrana plánuje na příští rok výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP. Uvedl, že tak splní závazek NATO.
Prezident ve čtvrtek řekl, že dvě procenta bylo minimum ještě nedávno. „Dnes už bychom měli být o nějaké desetiny výš,“ řekl. Předpokládá o tom ještě diskusi. „Já jsem připraven se zúčastnit jednání vlády, kde se obranné výdaje budou projednávat, protože to není pouze o tom procentu, je to o věcné náplni. To znamená, jakým způsobem budeme zvyšovat připravenost naší armády, jak bude pokračovat modernizace,“ řekl Pavel.
Dvě procenta na obranu splníme, slíbil Zůna. Červený se Schillerovou řešil sucho |
Senát vyzval vládu, aby představila plán růstu obranných výdajů
Senát ve čtvrtek vyzval vládu, aby zveřejnila důvěryhodný plán zvyšování obranných výdajů do roku 2035.
Současně uvedl, že Česko dlouhodobě neplní své závazky ve financování obrany. Pro usnesení hlasovalo 54 z 58 přítomných členů horní komory, včetně senátorů ANO, proti nebyl žádný.
Letos má ministerstvo obrany ve schváleném rozpočtu na výdaje asi 154,8 miliardy korun, což odpovídá přibližně 1,8 procenta HDP. Mezi spojenci zaujímá Česká republika v obranných výdajích poslední příčky.
Předseda výboru Pavel Fischer z klubu ODS a TOP 09 poukazoval na to, že obrana Evropy se přesouvá ze Spojených států na Evropany. Česká republika má podle něho delší dobu problém, protože svoje závazky neplní, a to ani ve výstavbě armády.
Státy NATO se loni zavázaly do roku 2035 dosáhnout výdajů na obranu 3,5 procenta HDP
Státy NATO podpořily na loňském summitu v Haagu deklaraci, v níž se zavázaly dosáhnout do roku 2035 výdajů na obranu ve výši 3,5 procenta HDP. Dalších 1,5 procenta HDP má jít na širší bezpečnostní oblast, například na infrastrukturu či posílení kyberbezpečnosti. Předchozí cíl činil dvě procenta.
K jednáním o návrhu státního rozpočtu na příští rok prezident řekl, že je stále vnímá jako pracovní. „Ze všech výstupů zatím zaznívá, že není možné prezentovat konkrétní čísla, takže je i předčasné dělat nějaké závěry,“ uvedl.
Mělo by Česko zvyšovat výdaje na obranu?
Předpokládá, že až bude mít rozpočet konkrétní kontury, bude zveřejněný. „Teprve potom asi bude prostor podívat se na to, do jaké míry jsou nebo nejsou naplněné priority, které si sama vláda stanovila,“ uvedl a dodal, že vítá konzultaci s jakýmkoliv ministrem. „Abychom se vyhnuli vyjadřování nesouhlasu případně výhrad, v okamžiku, kdy už je legislativa hotová,“ řekl.
Na otázku, jaká podoba návrhu státního rozpočtu by prezidenta mohla vést k jeho vetu, Pavel podotkl, že zatím žádný rozpočet nevetoval, přestože měl různé výhrady. Uvedl, že rozpočet považuje za exekutivní nástroj vlády. „Proto si myslím, že by asi nebylo úplně vhodné, aby do této oblasti prezident zasahoval, pokud nebude ten rozpočet opravdu fatálně špatný,“ řekl. Naopak novelu, která mění pravidla tvorby veřejných rozpočtů, minulý měsíc vrátil Sněmovně. „To není rozpočet, to je zákon, který stanovuje meze a pravidla pro sestavování rozpočtu. Tam skutečně vidím zásadní problémy, proto jsem se rozhodl ho vetovat,“ uvedl prezident.
Armáda dostane z rozpočtu dvě procenta HDP, řekl Babiš. Zůna si chválí nábor vojáků |
Pavel je na letošní druhé oficiální návštěvě v kraji, poprvé přijel v červnu. Na programu má dnes kromě české technologické firmy Racom návštěvu výrobce lyží Kästle CZ. Obě společnosti sídlí v Novém Městě na Moravě na Žďársku. Jednodenní cestu zakončí prezident na zámku Maleč setkáním se zástupci Asociace majitelů hradů a zámků. Minulou neděli prezident s manželkou Evou soukromě navštívil Telč na Jihlavsku, kde se pozdravil i s návštěvníky tradičního festivalu Prázdniny v Telči.
| Země / Celek | Výdaje na obranu 2026 (% HDP) |
|---|---|
| Albánie | 2,15 % |
| Belgie | 2,00 % |
| Bulharsko | 2,22 % |
| Kanada | 2,13 % |
| Chorvatsko | 2,03 % |
| Česko | 2,01 % |
| Dánsko | 3,49 % |
| Estonsko | 5,10 % |
| Finsko | 2,65 % |
| Francie | 2,22 % |
| Německo | 2,69 % |
| Řecko | 3,65 % |
| Maďarsko | 2,09 % |
| Itálie | 2,10 % |
| Lotyšsko | 4,92 % |
| Litva | 5,33 % |
| Lucembursko | 2,03 % |
| Černá Hora | 2,17 % |
| Nizozemsko | 2,58 % |
| Severní Makedonie | 2,09 % |
| Norsko | 3,17 % |
| Polsko | 4,68 % |
| Portugalsko | 2,10 % |
| Rumunsko | 2,43 % |
| Slovensko | 2,02 % |
| Slovinsko* | 1,61 % |
| Španělsko | 2,00 % |
| Švédsko | 3,22 % |
| Turecko | 2,85 % |
| Velká Británie | 2,56 % |
| Spojené státy | 3,17 % |
| NATO Evropa a Kanada | 2,53 % |
| NATO celkem | 2,86 % |
Zdrojem dat je oficiální tisková zpráva Severoatlantické aliance (NATO: Defence Investment Update 2026) vydaná v červenci 2026. Údaje za rok 2026 představují odhadované výdaje na obranu jako podíl na HDP (ve stálých cenách roku 2021 – ty v praxi znamenají, že členské státy nemohly do růstu započítat tempo inflace a výdaje jsou přepočteny na cenovou hladinu roku 2021, data tak odrážejí reálný růst).
V případě Slovinska jde o starý údaj k datu nástupu nové vlády (červen 2026), který se právě přepracovává. Nová slovinská vláda se zavázala alianční cíle splnit, takže jejich konečné výdaje na obranu pro rok 2026 mají po revizi rozpočtu rovněž přesáhnout 2 % HDP.
