Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„V léčbě dochází k velkým změnám,“ říká virolog. „Jednak už máme dva klinicky ověřené léky, tedy remdesivir a dexametazon, které do nějaké míry pomáhají. Zároveň se lékaři naučili mnohem lépe o infikované pacienty starat.“
„Teď máme statistiku z Velké Británie,“ navazuje Plevka. „A když tam byl na začátku někdo hospitalizován, tak měl dvanáctiprocentní pravděpodobnost, že se dostane na jednotku intenzivní péče. A v současnosti už to jsou pouze čtyři procenta. To je obrovský rozdíl a ulevuje to zdravotnímu systému. Třeba lékaři vědí, že je třeba dřív podávat kyslík u lidí, kterým se vyvine pneumonie.“
Kde si máme dávat pozor?
Podle virologa jsme koronavirus zdaleka neporazili. „Je dobré si dávat pozor v uzavřených prostorách, kde je hodně lidí, a specificky upozorňuji na prostory, kde lidé zhluboka dýchají.“
„Nejhorším místem je tedy lokalita, kde by probíhal sborový zpěv, nebo kde lidé vykonávají nějakou těžkou fyzickou práci nebo kde cvičí. Přitom se uvolňují kapénky, které mohou být kontaminovány koronavirem.“
Právě na tato místa je podle Plevky lepší nechodit nebo tam alespoň použít roušku. „Osobně jsem to vyřešil změnou chování. Například vůbec nejezdím MHD a chodím do práce pěšky. V menším obchodě roušku nenosím, ale nákupy řešíme dovozem jídla. Kdybych měl být delší dobu na nějakém uzavřeném místě, roušku bych si vzal.“
Vakcína a očkování proti chřipce
„Myslím si, že letos je obzvlášť dobré období na to nechat se očkovat proti chřipce,“ radí virolog. „Jednak chřipku nedostanete a nebudete muset řešit třeba kombinovanou infekci. A tím prospějete i celé společnosti.“
Vakcína proti chřipce bude jen pro devět procent Čechů, přiznal Prymula |
„Protože pokud se mnoho lidí nechá naočkovat proti chřipce, tak bude méně infekčních onemocnění, které by bylo možné zaměnit s koronavirem.“
Pandemii zastaví podle virologa až účinná vakcína proti onemocnění covid-19. „Zásadní je znalost genomové sekvence viru. Protože potom je možné připravovat vakcíny různých typů. Jaro příštího roku, to je varianta, kdy by v nejlepší situaci mohly být vakcíny k dispozici.“
„Pokud se ukáže, že ty první vakcíny, které jsou ve třetím stadiu testování, jsou účinné, tak je opravdu pravděpodobné, že na jaře příštího roku budou vyrobeny stovky milionů dávek. To znamená, že by se některé z nich mohly dostat i do České republiky.“
Koronavirus se umí přizpůsobit lidskému hostiteli
Podle jednoho z výzkumů se nový koronavirus váže na lidské buňky tisíckrát efektivněji než příbuzné viry, Plevka výzkum zaznamenal. „Srovnávali, jak dobře se povrchový protein viru váže na receptor, což je protein z buňky.“
„Srovnávali kvalitu této vazby mezi různými koronaviry a ukazuje se, že právě SARS-CoV-2 se velmi dobře přizpůsobil lidskému hostiteli a stal se velmi účinným v tom, jak se váže na lidské buňky.“
„Ten virus má spoustu speciálních vlastností, které mu umožnily způsobit celosvětovou pandemii,“ uvádí virolog. „Je to hlavně jeho schopnost se efektivně šířit mezi lidmi a také to, že na začátku infekce je takzvané bezpříznakové období, kdy je velmi těžké přijít na to, kdo je infikovaný a kdo ne.“
„To je velký rozdíl oproti tomu původnímu koronaviru SARS, kde ti, kteří byli infekční, měli už velmi vážné příznaky. Na těch lidech bylo vidět, že jim je špatně a bylo možné efektivně pomocí karanténních opatření zabránit šíření a nedošlo k celosvětové pandemii.“
Rozhodně nejde o žádnou chřipku
„Vzhledem k tomu, jak velké množství lidí onemocnělo, tak toho o koronaviru a jeho následcích pro člověka víme opravdu hodně,“ tvrdí Plevka. „Zcela jasně se ukazuje, že koronavirus není jenom nějaká chřipka, protože ten virus způsobuje celou řadu symptomů.“
V Česku je už 4764 nakažených koronavirem. To je zatím nejvíce |
„Zmiňovali jsme receptor na buňkách,“ pokračuje virolog. „To je angiotenzin konvertující enzym 2 a tento koronavirus může infikovat buňky, které exprimují na svém povrchu, tedy produkují na svém povrchu ten protein. A to jsou buňky v dýchacím traktu, v plicích, ale také buňky v cévách, srdci, ledvinách, ve střevech, a dokonce i některé nervové buňky. Takže pokud dojde k závažné infekci, kdy se virus dostane do celého těla, tak může napadat i tyto orgány.“
„Naprostá většina lidí bude mít infekci v nosohltanu, v horních dýchacích cestách. Ale potenciálně se virus může rozšířit i do plic. Tam může dojít k rozvinutí pneumonie a k mnohem závažnějším onemocněním, která vedou k hospitalizaci. V některých případech se nemoc dále rozvine v syndrom akutních dechových potíží, kdy lidé potřebují pomoc ventilátorů nebo mimotělního okysličování“.
„V těchto situacích může dojít i k dalším komplikacím, kdy lidé mají potíže s regulací tlaku, často potřebují dialýzu, to znamená, že může docházet k selhávání ledvin. Virus také způsobuje záněty v celém těle, což ovlivňuje regulaci toho, jak se sráží krev, takže ti pacienti mají potíže s tím, že se jim tvoří krevní sraženiny, a může docházet i k selhání srdce,“ říká virolog.
U lehčího průběhu nemoci je podle Plevky pravděpodobné, že následky nebudou tak významné. „Z toho, co víme, může docházet ke ztrátě čichu nebo k omezení kvality čichu a chuti, které může přetrvávat delší dobu, třeba až několik měsíců.“
Důležitá je imunita a genetika
Podle Plevky jsou méně ohroženou skupinou lidé s dobrou imunitou. „Na druhou stranu část symptomů, které souvisí s onemocněním covid-19, může být způsobená přehnanou reakcí imunitního systému, to znamená, že tam dochází k cytokinové bouři nebo k intenzivním zánětlivým odpovědím.“
Od srpna znovu plošné nošení roušek. Ministerstvo varuje před hoaxem |
U zdravých lidí se podle Plevky dá předpokládat, že budou mít mírný průběh nemoci. „Ale i u zdravých lidí se dá předpokládat, že budou mít genetické predispozice. Mohou mít třeba větší expresi toho receptoru pro virus či mohou mít skryté rozdíly v imunitním systému, o kterých nevíme. A to potom způsobí rozdílný průběh nemoci.“
Problém je podle Plevky skryt v detailu. „To se ukazuje. Zdá se, že v lidské populaci je nějaké malé procento lidí, které mají genetické predispozice k tomu, aby u nich koronavirus způsoboval vážné onemocnění. A pak, i když jsou mladí, tak mají vážnější průběh choroby.“
„V poslední době bylo hodně infikovaných horníků. To znamená, že jsou to relativně mladší lidé v dobré zdravotní kondici. Takže se dá předpokládat, že u nich bude mít onemocnění mírnější průběh,“ říká Plevka. Proto je podle něj v tuto chvíli mnohem méně hospitalizovaných lidí než při podobných denních nárůstech onemocnění z dubna letošního roku.
Mnohem lépe vyhledáváme nemocné
„Dalším aspektem je počet identifikovaných infikovaných. Je docela dobře možné, že teď máme mnohem lepší detekci lidí, kteří jsou infikovaní. Na začátku epidemie náš zdravotní systém nebyl schopen identifikovat tak velké procento všech nemocných. Tohle může vysvětlovat i fakt, proč teď vidíme tak málo hospitalizovaných lidí, což je samozřejmě skvělé.“
Neděje se zde nic výjimečného, míní hejtman. Chce vysvětlit opatření |
Počet hospitalizovaných je podle Plevky jeden z nejdůležitějších ukazatelů v rámci pandemie. „Pokud je lidem natolik špatně, že vyhledávají lékařskou pomoc a je třeba je umístit do nemocnice, tak nemocné nepřehlédneme. A právě na počtu hospitalizovaných lidí je vidět, že nevstupujeme do druhé vlny epidemie, protože nemáme žádný výrazný nárůst.“
Také Plevka si oddychl, když mohl v průběhu června na veřejnosti odložit roušku. „Lidé už z toho byli unavení. Ale možná v hromadné dopravě nebo v místech, kde se vyskytuje velké množství lidí, by bylo plošné zakrytí dýchacích cest na místě. Ale je pravděpodobné, že se k nošení roušek na podzim zase vrátíme.“
„Zatím se zdá, že epidemie je pod kontrolou. Mohli jsme si oddechnout. A určitě i náš zdravotnický systém je připraven reagovat. Začít znovu nosit roušky můžeme den ze dne, to je rychlé rozhodnutí. Nebezpečí dalších vln ale existuje.“
Druhá vlna může přijít už během léta
Ale podle virologa to nemusí to být až na podzim. „Myslím si, že to hrozí i dříve. Když se podíváme do zbytku světa, ten virus dokáže velmi efektivně způsobovat infekce. Třeba v USA vidíme řadu příkladů: Texas, Kalifornie, Arizona.“
„Tam je horko, mnohem intenzivnější sluneční záření než v ČR a množství infikovaných tam narůstá obrovským způsobem. K většině přenosů tam dochází ve vnitřních prostorách. Stejně tak má virus potenciál šířit se i v Česku.“
Pavel Plevka v rozhovoru po Skypu hovořil i tom, jaký vliv na epidemii má počasí, jak účinné je ultrafialové záření při likvidaci viru, proč se koronavirus může nejlépe šířit na podzim a v zimě. Objasnil i to, proč nemá každý člověk stejnou pravděpodobnost nakazit se koronavirem, proč se infekce nejvíce šířila v dolech nebo v masokombinátech a zda se někde ve světě skrývá hrozba v podobě dalšího viru, který by mohl podobně paralyzovat svět.
