Podle expertů navíc až 275 tisíc lidí kombinuje pití s psychoaktivními léky. Další epizoda podcastové série Příběhy duše se tentokrát zaměřuje na debatu o závislostech. S exprimátorem Prahy a adiktologem Pavlem Bémem a Michalem Pokorným, tvůrcem úspěšného podcastu Sober Heroes.
„Polední rok před nástupem do léčebny jsem sliboval, že s tím něco udělám a přestanu. Samozřejmě to byla iluze, protože už jsem nebyl ve stavu, kdy bych to mohl řešit sám. Nejhorší byly asi tři měsíce před nástupem do psychiatrické léčebny, kdy už jsem byl vyčerpaný a měl jsem i zdravotní problémy. Takové to uvědomění, že jsem závislý, ale přišlo až během léčby,“ vypráví své osobní zkušenosti Michal Pokorný, který abstinuje od své první léčby před čtyřmi lety. Vedle závislosti na alkoholu užíval také několik let kokain a propadl i rizikovému sázení.
„Bez alkoholu jsem se neuměl radovat, nemohl jsem usnout nebo mít intimní život. Když jsem šel poprvé ke své terapeutce, myslel jsem si, že mi bude stačit týden, dva a přestanu. Rychle mě vyvedla z omylu. Jenom při čekání na to sezení jsem si dal vedle v kavárně čtyři piva a přišlo mi to úplně normální,“ vzpomíná Pokorný na svou cestu ze spárů závislosti.
MUDr. Pavel BémLékař, psychiatr, adiktolog, ale také bývalý politik. Působí v oblasti léčby závislostí více než 30 let. Bývalý ředitel Centra pro drogově závislé v Bohnicích, zakladatel několika programů harm reduction. Známý veřejnosti také jako bývalý primátor hl. m. Prahy. V 90. letech přednášel pro základní školy o prevenci proti drogám. V posledních letech se opět naplno věnuje klinické i osvětové práci v oblasti závislostí.  |
Jen alkohol ročně připraví o život až sedm tisíc lidí. Může tak za šest procent zemřelých. Až u tří tisíc osob je hlavní příčinou úmrtí onemocnění jater či předávkování. Kolem 14 tisíc lidí ročně skončí kvůli nemocem „zcela přiřaditelným k alkoholu“ v nemocnicích. Dopady a náklady činí podle expertů okolo 80 miliard korun.
Pohled na závislosti se přitom v čase výrazně měnil. „Ještě před listopadovou revolucí tady nic takového v podstatě neexistovalo. Ne proto, že by lidé nebyli závislí, ale pohlíželo se na to úplně jinak. Tolerance k alkoholu ve společnosti byla mnohem větší a celý systém si prostě něco takového nepřipouštěl. Dnes už naštěstí razíme cestu, že pomoc dostane každý, kdo o ni projeví zájem. U nás v Praze ale samozřejmě jdeme i cestou prevence, třeba na školách,“ přiblížila aktuální praxi náměstkyně pražského primátora pro zdravotnictví Alexandra Udženija. Připomněla přitom, že už počátkem 90. let to byl Pavel Bém, kdo pro základní školy v Praze pořádal osvětové přednášky o drogách.
„Závislost je ve své podstatě biopsychosociální a spirituální onemocnění. Velká většina našich závislých pacientů v sobě skrývá jakousi temnotu a trauma. Někdy je viditelné, což je třeba zneužívání a týrání. Velmi často jde ale o neviditelné trauma, které vzniká poruchou vztahu třeba mezi matkou a dítětem. Chybí tam láska, nebo je podmíněná. To vytváří celoživotní traumatizaci,“ popisuje základní příčiny závislostí právě psychiatr a adiktolog Pavel Bém.
„Návrat do života jsem obrečel“
Předloni se v psychiatrických nemocnicích léčilo s alkoholovou závislostí více než sedm tisíc lidí a ambulantně pak asi 23 tisíc osob. Kapacita léčebných služeb, které se hradí ze zdravotního pojištění, ale nestačí. Zájemci si průměrně počkají asi dva měsíce. „Nejtěžší pro mě bylo odejít z léčebny a vrátit se do normálního života. Bál jsem se, protože normální život jsem neznal už roky. Obrečel jsem to, protože v Bohnicích jsem prožil úžasné tři měsíce, kdy mě tam bavil celý program,“ říká Pokorný.
V Česku je přitom podle Béma stále ještě vysoká tolerance k alkoholu a dalším rizikovým aktivitám, které se mohou pojit se závislostmi. Žádná jednoznačná hranice, kdy už je potřeba závislost začít řešit, podle něj ale neexistuje. U každého člověka je to velmi individuální. Velkou roli hrají jednak genetické dispozice, ale i prostředí, ve kterém vyrůstáme.
„Když se podíváme na čísla, tak zjistíme, že synové závislých otců na alkoholu mají pětkrát větší šanci stát se taky závislí. Je zajímavé, že u dcer to ale neplatí. Tam máme naopak data, že si dcery alkoholiků osmkrát častěji vybírají za životní partnery, kteří později také propadnou závislosti na alkoholu,“ upozorňuje na statistická data Bém.
Porno, práce nebo nakupování
U mladistvých ale už zdaleka nejde pouze o alkohol. Ve společnosti přibývá dětí a mladých mezi 11 a 19 lety, kteří zkusili kratom. I na tyto nové drogy přišla v nejnovějším dílu podcastu Příběhy duše řeč. Zatímco v roce 2021 měla s kratomem zkušenost dvě procenta, předloni osm procent dětí. Kratom je psychoaktivní látka pocházející z rostliny Mitragyna speciosa, která roste především v Jihovýchodní Asii. „Musíme umět mládeži poskytnout relevantní informace o tom, že jde o velmi záludnou látku. V malých dávkách je psychostimulační, ale ve velkých dávkách má sedativní účinky podobně jak opiáty,“ říká Bém.
Michal PokornýMichal Pokorný má za sebou zkušenost se závislostí na alkoholu, drogách i hazardu. Abstinuje téměř 4 roky, prošel léčbou v PN Bohnice a dnes studuje sociální práci se zaměřením na psychoterapii. Spolutvůrce podcastu Sober Heroes, ve kterém mluví o abstinenci s humorem i respektem.  |
Často jsou ale problematické takzvané kombinace několika závislostí včetně těch, které se netýkají drog. Jde například o závislost na sociálních sítích, nakupování, pornografii, sportu nebo workholismus. Asi 15 procent populace se věnuje hraní hazardních her, závislých na hrách na počítači nebo mobilu je podle odhadů asi až 13 procent dospívajících, zhruba třetina je v riziku závislosti na sociálních sítích.
„Prevence je to nejlepší, co můžeme dělat. Ale nemůžeme si myslet, že to za nás udělá stát, je to zodpovědnost především rodiny. Nejdůležitější je prevence u rizikových skupin, u kterých nestačí běžná prevence, ale mají speciální potřeby. A rodičům bych poradil, aby se zajímali o své děti, ptali se jich, jak se mají a nabízeli jim pomocnou ruku,“ uzavřel Pavel Bém.
Celý nový díl podcastu Příběhy duše si už nyní můžete pustit na iDNES.cz nebo si poslechnout na podcastových platformách.
