Bývalý předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek v březnu 2019

Bývalý předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek v březnu 2019 | foto:  Petr Topič, MAFRA

Kandidaturu na předsedu lidovců Bělobrádek nevylučuje, nechce Čunka v čele

  • 192
Někdejší předseda lidovců Pavel Bělobrádek zváží, jestli se po rezignaci Marka Výborného na post nevrátí. Podmínkou je, aby se do lednového sjezdu strany nenašel jiný vhodný kandidát. Proti Marianu Jurečkovi ani Janu Bartoškovi by Bělobrádek nešel, návrat do čela KDU-ČSL si navíc nepřeje jeho rodina.

Do voleb by lidovci podle něj měli jít ještě s dalšími stranami, aby se šance pro vstup do Sněmovny zvýšily. „Jít samostatně bych viděl až jako tu poslední variantu,“ říká v rozhovoru pro MF DNES.

Minulý týden jste nám říkal, že situace je mimořádná, a proto nevylučujete kandidaturu na předsedu. Jak jste v úvahách daleko?
Ano, nevyloučil jsem, že budu kandidovat. Situace je skutečně mimořádná a i sjezd bude mimořádný.

Jak jsou ovšem vaše úvahy vážné?
Pokud by se nenašel žádný jiný kandidát nebo byl jen jeden, který by nesplňoval moje představy, tak by mi nezbylo než do toho jít.

Kdo by pro vás byl v čele KDU-ČSL tak nepřijatelný?
Myslím, že si to dokážete představit. Jeden bývalý předseda v minulosti řekl, že bude kandidovat, když bude kandidovat Bělobrádek (Jiří Čunek to prohlásil v říjnu 2018, pozn. red.). Myslím, že je to vzájemné.

Myslíte, že Jiří Čunek bude nakonec také kandidovat? Zatím kandidaturu také jednoznačně nevyloučil.
Nechci být ani konkrétní, ani osobní a už vůbec za někoho mluvit. Je to nepravděpodobné, ale možné.

Současný předseda Marek Výborný hovořil jako o možných kandidátech o bývalém ministru zemědělství Marianu Jurečkovi a současném šéfovi poslaneckého klubu KDU-ČSL Janu Bartoškovi. Proti nim byste nekandidoval?
Samozřejmě na rovinu říkám, že toto jsou první dva kandidáti, kteří mě napadají. Pokud by tedy tito dva kandidovali, tak já bych určitě nekandidoval. Ostatně kandidovali už posledně.

No právě – a tehdy prohráli. Je proto otázka, jestli se má člověk stát předsedou politické strany jen proto, že předchozí vítěz vyklidil pole kvůli rodinné tragédii.
Ano, ani jeden z nich nebyl zvolen předsedou. Proto bych také rozuměl, že mohou mít nějakou míru sebereflexe a nebudou chtít být poraženi podruhé. Ale já myslím, že určitou logiku dává, aby byl novým předsedou zvolen někdo z poslanců. Pokud by to nebyl poslanec, přišli bychom o přednostní právo vystupovat ve Sněmovně.

Loni na sjezdu bylo ale vidět, že Marian Jurečka a Jan Bartošek delegáty moc nepřesvědčili. Proto dává smysl právě vaše kandidatura.

Pokud vím, kandidaturu nevyloučila ani senátorka a první místopředsedkyně KDU-ČSL Šárka Jelínková. KDU-ČSL, TOP 09 i ODS už měly za předsedy senátory.

Jenže tu stejně jako další současné místopředsedy nikdo moc nezná.
Kdo umí vyjmenovat všechny místopředsedy ODS a ANO? Kandidaturu nevyloučil ani Tomáš Zdechovský, náš europoslanec. Viděli jsme, že tady byl také europoslanec předsedou strany (Jiří Pospíšil v TOP 09, pozn. red.).

Ale mnoho lidí z TOP 09 za to Jiřího Pospíšila kritizovalo.
Ale vidíme to i na Slovensku, že to tam funguje. Nás není zase tolik, abychom mohli nějak dramaticky vybírat. Takže první jména, co mě napadají, jsou Jurečka, Jelínková, Bartošek.

Kdy se podle vás objeví další kandidáti?
Během čtrnácti dnů by se určitě někteří kandidáti mohli rozhodnout. Co vím, tak někteří už sondují podporu u delegátů.

Nemůže vám ale u delegátů uškodit, že jste KDU-ČSL přivedl do vlády Bohuslava Sobotky s ANO? Třeba Marek Výborný to už v minulosti vyčítal Marianu Jurečkovi.
Já jsem člověk, který dokáže udělat sebereflexi. A toto byl také jeden z důvodů, proč jsem už nechtěl kandidovat, protože jsem cítil, že jsem mohl udělat víc. Na druhou stranu je něco jiného v té vládě sedět a vědět, jaké to bylo, že my jsme prohlasovali i něco, s čím jsme měli problém, protože jsme za to pak prosadili něco jiného.

Delegáty KDU-ČSL bude určitě také zajímat program a to, proč má vládní strana 30 procent v polovině volebního období, což je dost neobvyklé. Jak se podle vás dá porazit hnutí ANO?
ČSSD, když končil předseda Miloš Zeman a nastupoval Vladimír Špidla, také neměla preference a pak stejně vyhrála. Preference vlastně nejsou tak důležité, důležité je, jak to dopadne ve finále.

Jak jste tedy daleko ve vyjednávání o vzniku čtyřkoalice (KDU-ČSL, ODS, STAN a TOP 09, pozn. red.)?
Když se hovoří o nějaké koalici, tak to má víc dimenzí. Třeba jestli zůstane volební zákon, tak jak je (včetně klauzule, podle které musí volební koalice získat pro vstup do Sněmovny pět procent krát počet stran v ní, pozn. red.), což chtějí nechat velké strany, protože je to pro ně výhodné.

Pokud se bavíme o čtyřkoalici, tak všechny varianty jsou otevřené. Všichni víme, že prostý součet preferencí nemusí být tím výsledkem, natož aby tam byl nějaký bonus. Ono to navíc spíš bude méně. Také může vzniknout jen konzervativní blok (ODS a KDU-ČSL, pozn. red.) nebo liberální (se STAN, pozn. red.) nebo jiné kombinace.

Hladík na post předsedy lidovců kandidovat nebude, Jurečka to nevyloučil

Jakou prioritu byste prosazoval vy?
Podle mě můžeme najít model, kdy některé strany budou kandidovat jako podporující subjekty. Osobně bych se nejprve chtěl dohodnout. Jít samostatně bych viděl až jako tu poslední variantu.

Mimochodem, co vám na možnou kandidaturu vůbec řekla rodina?
Tak ona si to samozřejmě nepřeje, abych kandidoval. Proto také neříkám, že budu kandidovat nebo že to zvažuji, ale že to nevylučuji. Nechávám to otevřené a doufám, že se objeví alespoň jeden dva kandidáti, pro které budu moct bez jakéhokoli zaváhání zvednout ruku.

Nebojíte se, že by se vaším návratem do čela KDU-ČSL mohl zhoršit váš zdravotní stav (Bělobrádek trpí roztroušenou sklerózou, pozn. red.)? Jak jste teď na tom?
Můj zdravotní stav je, řekl bych, velmi stabilizovaný a já mám štěstí, že ten průběh je velmi mírný. Nechci a ani nemůžu si stěžovat, protože jsem rád za to, že mě nemoc v podstatě v politické funkci neomezuje. I když občas trochu kulhám, občas se zamotám, nevydržím dlouho stát nebo se někdy nevejdu do futer. Anebo mě předběhne tříleté dítě.

Bělobrádek oznámil, že už nepovede KDU-ČSL (říjen 2018):

13. října 2018

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video