Volební kalkulačka je internetová aplikace, v níž si lidé mohou porovnat svoje postoje s názory kandidátů ve volbách. V současnosti si ji mohou vyzkoušet také čtenáři serveru iDNES.cz – najdete ji zde.
Kalkulačka je zároveň zdaleka největším průzkumem názorů mezi kandidujícími politickými stranami. Občanské sdružení KohoVolit.eu do ní letos zahrnulo celkem sto otázek, na které kandidující strany odpovídaly (do kalkulačky jich zařadilo 35). Na výzvu zatím odpovědělo 25 z celkových 31 kandidujících stran. Položené otázky se týkají oblastí, o nichž mohou zvolení politici rozhodovat. Pokud se vám Volební kalkulačka líbí, prosíme, podpořte vznik budoucích projektů KohoVolit.eu na Hithit.
Pojďme se na odpovědi na některé otázky podívat detailně.
Podivné námluvy ANO a SPD
Většina kandidujících stran (13 z celkových 25, které se ankety zúčastnily) dopředu vylučuje možnost vládní spolupráce s ANO. Dveře si z větších politických stran nechávají otevřené jen ČSSD a KDU-ČSL. Jasně proti případné koalici je tak celá současná parlamentní opozice s výjimkou SPD.
Volební kalkulačku si můžete vyzkoušet zde |
Vzájemný postoj ANO a SPD, tedy spíše Andreje Babiše a Tomia Okamury, je však pro voliče tajemstvím. Ve volební kalkulačce sice ani jedna z těchto stran možnou povolební koalici nevyloučila, oba předsedové ji nicméně nedávno kategoricky odmítli ve svých vyjádřeních v médiích (například zde).
Odmítání možné povolební koalice s KSČM je v českém politickém prostředí poměrně tradiční. Proto nepřekvapí, že spolupráci s komunisty odmítlo hned čtrnáct kandidujících stran. Jedenáct stran by však nešlo do koalice ani s TOP 09. První čtveřici nepřijatelných poté uzavírá SPD, se kterou by se na vládě nechtělo podílet deset kandidujících stran.
Podpoříme malé podnikatele, slibují strany. Hitem voleb je osekání EET |
V souvislosti s ANO poté nelze vynechat Elektronickou evidenci tržeb, která se stala svého druhu dědictvím odcházející vlády a oblíbenou kartou opozice vůči bývalému ministru financí. V tomto směru mluví získaná data velmi jasně. Většina kandidujících stran by EET zrušila. Proti zrušení jsou zejména strany, které tvoří dosluhující vládu. Další rozšíření EET si v současnosti přeje jen ANO, ČSSD a Řád národa – Vlastenecká unie.
Bez zájmu o lidská práva
Zahraničněpolitické postoje má většina českých politických stran taktéž poměrně shodné. Většina jich je proti přijetí eura a celá polovina nesouhlasí se setrváním v EU. Přístup kandidujících stran k členství České republiky v NATO je výrazně kladnější. Proti setrvání jich vystupuje jen šest. Vedle KSČM, která je v tomto postoji konzistentní po celou naši novodobou historii, je proti členství ze známějších stran jen Strana práv občanů. Ta se tímto postojem nachází ve zvláštní situaci, protože se zde rozchází s prezidentem Milošem Zemanem, jehož názory jinak považuje téměř za svaté.
Mimo stranu Zelených jsou všechny kandidující strany proti zavedení kvót na přijímání uprchlíků pro členské země EU. Většina (19) nesouhlasí ani s tím, aby EU řešila otázky týkající se azylu a uprchlictví koordinovaně. Druhým zajímavým rysem zahraničněpolitické orientace kandidujících stran je nízký zájem o zahraniční problémy. Většina (14) si nemyslí, že by Česko mělo dostát svým finančním závazkům v oblasti rozvojové pomoci, což je v rozporu s příslibem vlády v OSN.
Levice tápe
Stejný postoj poté panuje i v otázce udržování obchodních vztahů se státy, které porušují lidská práva. Na tomto postoji se nečekaně shodne i ANO s TOP 09. Velmi zvláštní však je, že hned tři tradičně významné strany nemají jednotný názor (ČSSD, ODS, KSČM) na tak zásadní téma.
Rekordmanem je v této kategorii KSČM, která nemá jednotný názor hned na čtvrtinu položených otázek. Nejpřekvapivější asi je, že KSČM jako levicová strana nemá názor na problematiku základního nepodmíněného příjmu, o čemž jsme již psali v analýze k loňským senátním volbám. Jistou útěchou může komunistům být, že vedle nich nemá v této věci jasno ani ČSSD, což zároveň dokonale podtrhuje, že současná česká levice není v příliš dobré kondici a vesměs ustrnula někde na počátku minulého století.
Na odporu proti kvótám panuje široká shoda
Oblastí, kde je naopak KSČM progresivní, představuje postoj k povinnému umístění žen na přední místa kandidátek. S návrhem zákona, který by garantoval, že na prvních dvou místech kandidátky musí být vždy jeden muž a jedna žena, totiž vedle komunistů souhlasí jen Zelení.
Více o volebních programech stran čtěte zde |
Mimo Zelených a komunistů, kteří nemají jasný názor, je poté většina stran proti zavedení kvót, jež by měly ženám garantovat místa ve vysokých veřejných funkcích. Podobně odmítavý postoj pak mají kandidující strany k tomu, aby část mateřské dovolené byla vyhrazena pouze otci. Vedle Strany zelených s tímto návrhem souhlasí jen ANO a Česká strana národně sociální.
Tématem s velkým dopadem na sociální sféru v České republice je problematika exekutorů. S výjimkou TOP 09 souhlasí všechny strany s tím, že by se jejich odměny měly snížit. Výrazná většina stran zároveň souhlasí s modifikací insolvenčního zákona ve prospěch dlužníků a odstraněním konkurence mezi exekutory důrazem na jejich místní příslušnost. Překvapivé je, že s omezením exekutorů vesměs souhlasí Strana svobodných občanů a vždy nesouhlasí TOP 09, což poněkud bourá některé zažité stereotypy o těchto politických stranách.
Všechny strany kromě Starostů a nezávislých poté souhlasí s tím, aby DPH na základní potraviny byla maximálně deset procent. V ostatních daňových otázkách je již politická scéna výrazně polarizovaná. Nejlépe je to vidět v souvislosti s daňovým zvýhodněním při zaměstnávání lidí v předdůchodovém věku, s nímž souhlasí jedenáct stran, stejný počet je proti a zbývající dvě neví.
Dalším tématem, které v souvislosti s problematikou daní výrazně rozděluje politickou scénu, je postoj ke zvýšení progrese daně z příjmu – proti je dvanáct stran, pro jedenáct. Jen Dělnická strana sociální spravedlnosti vzdor svému názvu neví, jak se k této otázce postavit. Jinak jde o problém, který poměrně spolehlivě rozděluje české politické strany na ose pravice a levice.
