Jsou města, kde se důrazně nedoporučuje riskovat a nevzít si lísteček u parkovacího automatu. Tak třeba Olomouc. Hanácká metropole vybrala loni na pokutách za špatné parkování 359krát víc než jen dvakrát menší Děčín.
Olomoučtí strážníci loni rozdali pokuty ve výši přesně 4 920 345 korun. V Děčíně se spokojili s 13 700 korunami na pokutách za 87 přestupků tohoto druhu za celý rok.
Vyšel najevo i další trend. Parkování prostě ukrajuje a bude ukrajovat z rodinného rozpočtu čím dál víc peněz, ať už místním, či přespolním. Krásně je to vidět třeba na příkladu Českých Budějovic. Loni tam na parkovném v placených zónách i jinde vybrali 41 milionů korun, přičemž v roce 2017 to bylo „jen“ 25 milionů.
„Skokový nárůst je způsoben zavedením parkovacích zón na Pražském předměstí,“ vysvětlil náměstek českobudějovického primátora Juraj Thoma. Takzvané „modré zóny“ zavádí a rozšiřuje čím dál víc měst – loni kromě Prahy a Budějovic třeba Brno.
Výjimečně se pro placené zóny rozhodnou i menší okresní města. Uherské Hradiště má červené, modré, zelené podle způsobu placení a na parkování vydělalo 13,7 milionu korun.
„Ulice nepatří jen rezidentům“
Trutnov je větší než Uherské Hradiště, ale bez zón se obejde a na ziscích za parkování mu tolik nezáleží. Vybral loni jen 5,9 milionu korun. „Nemám rád modré zóny. Ulice jsou veřejný prostor a nepatří jen rezidentům. Máme zaveden malý poplatek, aby lidé nestáli moc dlouho na náměstí,“ vysvětlil včera starosta Trutnova Ivan Adamec (ODS).
Praha se samozřejmě vymyká. Jenom na pokutách za nesprávné parkování tam vybrala městská policie podle mluvčího města Víta Hofmana 38 milionů korun a přestupků bylo 93 tisíc. Každý dvanáctý Pražan loni špatně zaparkoval. K tomu je třeba přidat půl miliardy, které vynesou ročně modré zóny.
Z parkování mají města stamiliony
Najdou se i pozitivní příklady. V některých městech jsou buď poctiví řidiči, nebo benevolentní strážníci, kteří se nesnaží řidiče za každou cenu nachytat.
V České Lípě na pokutách vybrali jen 36 tisíc korun. Přestupků bylo 561, tedy průměrně jeden až dva denně, a to má Česká Lípa placených parkovacích míst poměrně dost. „Naprostá většina řidičů dostala od strážníků pokutu 100 korun, přesně jich je 254,“ uvedla mluvčí města Česká Lípa Kristýna Kňákal Brožová.
Již zmíněný Děčín evidoval loni 87 pokut za špatné parkování, takže průměrně jen jeden přestupek za čtyři dny.
Bezplatně jen na periferii
Hodně také záleží na tom, jestli se magistrát rozhodne zpoplatnit jen historické jádro, nebo hned několik čtvrtí najednou.
Neplacených míst v centrech měst ubýváZóny placeného stání (tzv. modré zóny) mají nyní zavedené například Praha, Příbram, Brno, České Budějovice, Beroun nebo Uherské Hradiště. V Praze se zóny každoročně rozšiřují dál od středu města a nejinak tomu bude i letos. Město tak reaguje na to, že auta dojíždějících řidičů se vždycky posunou za hranici dosavadních zón. Výběr parkovného se tak přirozeně zvyšuje. Brno bude měnit výši poplatků, ale ani zde není vyloučené rozšíření zón. |
Jsou města, která vybírají poplatek jen na náměstí a nejbližších ulicích jako Trutnov, a vyberou méně. Kdo chce škudlit, najde už v Trutnově o 200 metrů dál bezplatné místo. Naopak v Hradci Králové sahají placené zóny pomalu až k nejbližším loukám na předměstí a na několika místech se dotýkají vnějšího městského okruhu. Liší se i ceny. Na jedné straně je horská obec Bedřichov, která úplně zakazuje stání mimo vyhrazená parkoviště a vybírá za stání 50 korun do čtyř hodin a stovku za celý den. Naproti tomu Opava v parkovacím domě vybírá jen 5 korun za hodinu.
Sazby v krajských městech se pak nejčastěji pohybují od 10 korun za hodinu dál od centra po 40 korun za hodinu v centru.
Mariánské Lázně kromě parkovného vybírají dvacku i za vjezd do lázeňské zóny. Loni za to utržily 251 tisíc korun. Podobně Velké Meziříčí na Vysočině má zpoplatněný vjezd na náměstí, který je zároveň i parkovným.
Zakázka na třicet let
MF DNES při mapování parkovného narazila v některých městech i na zcela odlišné způsoby výběru. V Hradci Králové radnice nemá z parkování vůbec žádný finanční profit, protože Hradec zadal správu parkování jako zakázku soukromé firmě ISP (Integrovaný systém parkování) na třicet let.
Za to se firma zavázala, že vybuduje několik parkovacích domů, celkem 7 700 parkovacích míst. Do parkování má investovat 10 milionů korun ročně.
„Příjmy z parkovného jdou této společnosti, která má podle smlouvy povinnost budovat ve městě nová parkovací místa na své náklady,“ říká Petr Vinklář z hradeckého magistrátu.
Příklady poplatků za parkování ve městech
|
Jihlava parkovací statistiku kupodivu vůbec nevede. Mluvčí ostravského magistrátu Andrea Vojkovská se omluvila, že radnice podklady nestihla připravit.
Sdělit výtěžek z parkovného vyloženě odmítli jen v Přerově, kde částku tají tamní technické služby, a to i před mluvčí města. „Jsou to veřejné peníze, přesto mi tuto informaci odmítli poskytnout,“ omlouvala se mluvčí Přerova Lenka Chalupová.
Zisk jde do parkovišť jen někde
Přirozeně se nabízí otázka, kam peníze vybrané od řidičů jdou a jestli jsou vázané aspoň částečně na investice do lepšího parkování v budoucnosti.
Někde tomu tak je. V Brně jdou peníze z parkovného do takzvaného Fondu mobility, ze kterého se platí věci spojené s ekologickou dopravou – například cyklistikou. Jablonec nad Nisou letos za peníze z pokut vybuduje přechody pro chodce v Prosečské ulici, která město spojuje s Libercem.
„Na parkovném za rok 2018 jsme v Berouně vybrali patnáct milionů korun. Část těchto peněz – 6,6 milionu korun – jde na splátku úvěru za výstavbu parkovacího domu U Černého koně,“ uvedla mluvčí města Beroun Jitka Soukupová.
A třeba v Mariánských Lázních, Frýdku–Místku, Havířově, Plzni nebo Trutnově se peníze rozpustí v rozpočtu.
